Víkendové Blinduro 500 - report

Po úspěšném prvním ročníku se Blinduro po roce vrátilo opět na Lipno. Michal Prokop si jako závodník klade celý život nějaké cíle. "Loni na Lipně závodilo asi 380 riderů, tak mě napadlo, proč jich nezkusit přilákat 500", dodává Michal. Tento počet byl s půlročním předstihem vyprodán za 8 hodin a i poté byl zájem o start takový, že se konečný počet zaregistrovaných závodníků zastavil na 532 "kusech".

Na tvorbě erzet Michal Prokop opět spolupracoval s Pavlem Schwarzem, stavitelem trailů v lipenském bikeparku. „V létě opět proběhlo hledání lokalit v okolí Lipna, hlavním cílem tentokrát bylo najít co nejvíce hrabanky. Chtěl jsem nabídnout nové traily, trochu to oproti loňskému roku zase posunout. Přírodní traily, nejlépe vše v oblíbené hrabance.”  V sobotu na závodníky čekaly tři erzety lehčího charakteru, plus jedna bonusová noční erzeta. Z prvníno trailu na Lipně se jezdci pomalu přesouvali směrem na Frymburk.

Ačkoliv sobotní předpověď počasí dopředu nenaznačovala, že by mělo dojít k něčemu podobnému jako loni, usadil se nad lipenskou přehradou nekompromisně na celý den dešťový mrak, který s různou intenzitou skrápěl závodníky během většiny dne.

Z prvního dne se stal tak trochu boj o přežití a chybu udělal ten, kdož vyrazil bez pořádného oblečení. Nejen blátivé erzety, ale také hodně výživný transfer mezi druhou a třetí erzetou důkladně prověřily všechny blinduristy i jejich stroje. Technická depa hlásila rekordní množství udaných brzdových destiček, zatímco cílové Karcher vapky byly v nepřetržitém provozu po celý den.

Během odpoledne se počasí nakonec alespoň trochu umoudřilo, přestalo pršet a trať začala pomalu vysychat. Večerní erzeta se odehrávala v lipenském areálu pod lanovkou, na dohled od cíle. Areál sjezdovky byl sice celý rozsvícený, nicméně kdo neměl čelovku a startoval v poslední třetině závodního pole, jel zejména horní úseky doslova na “blind”. V propozicích bylo sice jasně napsáno "světla s sebou", ale jak to tak bývá, našla se spousta zoufalců, kteří buď zapomněli, nebo si prostě propozice vůbec nepřečetli a přijeli bez světelné výbavy. Proto bylo 7 kusů erárních Spoke světel v neustálé permanenci, a to hlavně v pozdějších nočních hodinách, kdy už byla tma v horní části noční eRZety opravdu hodně výživná.

Sobotní den byl náročný nejenom pro jezdce, ale také pro nás ostatní. Slušnou směnu třeba absolvoval spíkr akce Michal Berka, který na start dorazil v sobotu krátce po osmé hodině ranní, aby posléze zval od jedenácté hodiny na start jmenovitě všechny závodníky, a to nejprve k startu první erzety a po osmi hodinách si pak pro velký úspěch to samé zopakoval ještě jednou večer v sedm, kdy vyslal závodníky jednoho podruhém k noční eRZetě, která končila krátce před desátou večerní.

Zatímco těm nejrychlejším stačila na tři eRZety včetně transferů zhruba hoďka a půl, já si užil na mém "služebním" Kellys ebiku slušnou pětihodinovou enduro bikovačku spojenou s focením na všech třech eRZetách i transferech. V cíli si v duchu sám pro sebe říkám, že když jsem zvládnul v týhle konfiguraci pohybujících se 132 kg zvládnout komplet všechny tři rychlostní zkoušky já, je to fakt závod pro širokou enduro veřejnost a v hlavě se mi začíná pomalu rýsovat plán na 2019 :-).

Relaxační neděle

Po sobotní zimě, dešti a náročném večerním programu se svatý Petr umoudřil a seslal na Lipno totální azůro. A bylo na čase, protože bylo potřeba rychle vysušit mokré chrániče, boty i oblečení z předchozího dne. Navíc první závodníci si museli oproti sobotě trochu víc přivstat, protože první se na start postavili už v devět ráno. Ti poslední pak startovní listinu uzavírali zhruba před druhou odpolední.

Start byl opět ve Ski areálu Lipno a závodníky čekal hned na startu první erzety opravdu výživný výšlap. Na vrchol kopce Luč jsem se nakonec vyškrábal i já se svým ebikem, ale v některých pasážích mi nepomohl ani walk speciální režim. Možná pro výstrahu byl následný krátký, ale výživný transfer po hřebení na start první eRZety neměřeným úsekem, protože šlo o techničtější sjezd, než který následoval po několika stovkách metrů v samotné rychlostní zkoušce. Někteří ho tak sjížděli, jiní chodili a ti neznalí se jenom ve skrytu duše modlili, aby nebylo něco podobného v samotné eRZetě.

Pátá erzeta celkově, první nedělní, vedla z Luče dolů a byla jednou z třešničkek na dortu Blindura. Ostatně celý druhý den byla reklama na enduro. Krásné přírodní erzety, pohodová atmosféra a nádherné počasí. Technicky náročnější rychlostní zkoušky sice prověřovaly um závodníků o poznání víc než v sobotu, přesto nešlo o žádné vraždy nebo nejetelné úseky. Před největší záludností na poslední třetí eRZetě navíc varovala startérka, a to včetně informace, jak a kudy se dá kamenný dropík objet.

Po oba dva dny na závodníky čekaly občerstvovačky Nutrend s pitným i výživovým režimem doplněným pro pohodáře a fajnšmekry o chleby se sádlem. Pokud jste potřebovali seřídit svá kola, mohli jste se stavit v depach ParkTool a na umytí byly připraveny u cíle wapky Karcher. Pro diváky byl pak připravený speciální Kia Shuttle, který je vozil na jednotlivé měřené erzety a Red Bull tekl jak na startu, tak u občerstvovaček doslova proudem.

„Byl to zase mazec, celý víkend jsem se opravdu nenudil. Nebylo jednoduché vše kolem jednotlivých erzet pohlídat, ale myslím, že nakonec všechno klapalo. Díky elektrokolu jsem měl možnost si závod aspoň v neděli komplet projet, což bylo skvělý. Zážitky jednotlivých závodníků během závodu jsou k nezaplacení,“ dodal v cíli ředitel a spoluorganizátor Blindura v jedné osobě Michal Prokop.

Akce se nakonec zúčastnilo kolem 500 závodníků z České republiky i zahraničí, což je naprosto rekordní počet na mtb enduro akci u nás. Přípomínám, že se jelo “na oči”, tedy bez předchozího tréninku. Lipenský areál se pak během slunné neděle odměnil i všem dalším rodinným příslušníkům, kteří si mohli jeho pohostinnosti užít opravdu naplno, a to i během finálového vyhlašování výsledků i následné tomboly. Že o výsledky na Blinduru až tak moc nejde, dokazuje i fakt, že kromě těch nejrychlejších, kterým letos kralovalo trio Říha, Myšík, Žílák, pořadatelé vyhlásili i nejpomalejšího enduristu a enduristku a spoustu dalších cen rozdali ve všech věkových kategoriích.

"Bylo to fajn, žádný velký zranění, jen pár drobnějších," oddechl si v neděli po závodě Michal Prokop, který už teď začíná plánovat, jak vyrazí na Moravu trasovat podzimní Blinduro. "Chci naplánovat kompletně nový rychlostní zkoušky na jiných místech, takže pomalu organizuju první trasování," prozrazuje Michal Prokop své další plány do budoucna. Rozhodně je na co se těšit!!!

Výsledky

Celkově nejrychlejší Muži

1. Jakub Říha (N1 Team)
2. Milan Myšík (Cannondale KUR Enduro)
3. František Žilák (Rock Machine Cyklomax)
4.Marcin Motyka (Marin Team Polsko)
5. Vlastimil Hynčica (Specialized CZ)

Kompletní výsledkové listiny najdete na www.sportsoft.cz

Fotogalerie