Česká garážovka Lawi

Když jsem se silničkou třetí třídy, vedoucí přes otevřená pole, blížil k vesničce Bukovno, z přemýšlení mě vytrhávaly jen sněhové jazyky, které chtě nechtě bystřily mou pozornost zpět k řízení. Říkal jsem si, že jistě nebude složité najít továrnu na výrobu cyklistického oblečení značky Lawi. Jaké nakonec bylo mé překvapení, když jsem po chvilce hledání a vyptávání se, dorazil k malému rodinnému domku. Tak tohle je ta továrna!

Asi jen málokdo by vytušil, že cyklistické dresy pro přední české mountainbikové týmy jako Česká spořitelna MTB, DekHome Cannondale, Survival Walmark Colnago, oficiální dresy pro kyperský Sunshine Cup nebo vloni oficiální dresy pro seriál Kolo pro život, vznikají právě zde. U dveří už mě vítal majitel firmy pan Jaroslav Malý. "Tak jaká byla cesta?" No, z Prahy jsem to kousek za Mladou Boleslav neměl daleko, takže díky za optání, šlo to jako po másle. Rychle jsme prošli několika místnosmi plnými strojů, lidí a zvuků až do kanceláře - továrenského velína. "Tak jak to tady na vás působí?" ptal se majitel provozu. No, jako garážovka. Doslova a do písmene.

Bylo evidentní, že do kanceláře denně nedochází ukrajinská uklízecí četa. Na první pohled možná zmatek, ale pro pana Malého pracovní systém. Tu naskládané výstelky (rozuměj cyklistické vložky, pan Malý toto slovo však jen velmi nerad používá), tu zase barevný vzorník, na zdech náčrtky s novými nápady, na opačné straně visí střihy....

"Tak kde začneme?" No, rád bych to hezky všechno popořádku. Začněte třeba tím, jak jste se k výrobě dresů vůbec dostal, pak uděláme tůru po továrně. A pan Malý začal, bylo vidět, že na začátky vzpomíná rád. "Moje kořeny rozhodně nejsou v textilním průmyslu. Jsem vystudovaný elektrikář, ale dneska bych už snad nic nesvedl. O výrobu dresů jsem se začal zajímat v okamžiku, kdy jsem měl v Boleslavi otevřené spinningové centrum. Tehdejší výrobci dresů tenkrát neuspokojovali moje potřeby. Chtěl jsem málo kusů a velký výběr barev. Takovouto objednávku nebylo možné učinit. Začal jsem se tedy pídit po možnostech vlastní produkce," popisoval pan Malý úplné začátky, které nesahají daleko. Historie firmy Lawi se začala psát teprve v roce 2004.

Nutno také napsat, že jisté zkušenosti z textilem pan Malý již měl. Tehdy pracoval ve společnosti, která vyráběla džíny Wildcat. Tuhle informaci jsem získal, když jsem se zeptal jak vlastně vzniknul název Lawi. Znamená to něco? Je to zkratka? "Nic takového. Je to daleko prostší a zároveň úsměvnější než by se mohlo zdát. Firma, která značku Wildcat vyráběla a prodávala jednoho dne skončila. Mně bylo potom líto vyhodit všechna ta krásná světelná písmena, která jsme měli nad obchodem. Jednoduše jsem pod tím nápisem chvíli stál a kombinoval. Zůstalo Lawi," vysvětlil poměrně suše pan Malý genesi své značky. Tak tomu říkám příběh!

Zrod firmy, která vyrábí dresy, nebyl jednoduchý. Počáteční investice do strojů a zasvěcení do technologických tajů nějaký čas nové firmě vzalo. "Zpočátku měla naše výroba samozřejmě velké mouchy, neustále jsme laborovali s materiálem a nitěmi. Technologii tisku jsme měli dobrou," pokračoval ve vyprávění Jaroslav Malý. Jeho prvními zákazníky byli návštěvníci a trenéři vlastního spinningového centra. Potom následovali jednotlivci nebo menší skupinky lidí. "Štefan Patkolo, pořadatel Krkošského maratonu, byl můj první větší zákazník."

Dnes firma Lawi zaměstnává celkem 12 lidí, kteří pracují v rodinném domě a přístavbě v Bukovnu. Kompletní výroba, tedy počínaje objednávkou, přes potisk dresů, šití a expedici, probíhá právě tam. A moje okružní tůra po výrobně začala v tiskárně. Z velkých plotrů leze papír, což mi přijde samosebou divné. "Je to speciální papír, který je napuštěn chemikálií pro lepší přenos barev na textílii." Aha! Sledoval jsem jak se pomalu z tiskárny sune široká role papíru, tentokrát s návrhy pro jistého anglického zákazníka. "Tisk netrvá dlouho, víc času nám zabere domluva s klientem na finální podobě designu," tvrdil pan Malý otevírajíc dveře do další místnosti.

"Tohle je stará mašina a tohle je nová." Byli jsme v "pekárně". Stroje totiž s trochou fantazie menší pekárny opravdu připomínají. Navíc, motivy se na dres, respektive na kousky dresu opravdu zapékají. "Je to vlastně taková velká žehlička. Potištěný papír z tiskárny se přiloží na textílii, pomocí tlaku a tepla se design přenese na látku," zasvěcoval mne pan Malý do tajů výroby dresů.

Podle něj je základem kvalitní střih a materiál. Nejtěžší je potom sladění střihu a designu. Ve švech to zkrátka není úplně jednoduché. "Dnes už jsme to ale celkem vychytali, se střihy nám hodně pomohli sami závodníci, musím poděkovat Radimu Kořínkovi, Vencovi Ježkovi, České Spořitelně, Tandem Biku nebo SKP Pečky - týmu, který je s námi od samého počátku."

Z "pekárny" jsme se opět přes "tiskárnu" přesunuli do místnosti, která výrobnu oblečení připomíná nejvíce. Ocitli jsme se v "kompletárně". Do této místnosti putují z pekárny kusy látky, ze které se musí vystříhat jednotlivé potištěné díly a ty potom sešít dohromady. Za šicími stroji seděly dámy, které po očku sledovaly co se děje a nenápadně se před objektivem upravovaly. "Pořád zkoušíme nové a nové věci. Hledáme nové materiály, je to velká věc. Zatím se nám nejvíce osvědčil materiál Cool Plus, který kupujeme v Itálii. Vlastně většinu materiálu bereme z Itálie, něco také z Taiwanu. Dnes je většina vláken pro výrobu takových textilií z PET lahví," vysvětloval šéf firmy a přitom podával šičkám kusy budoucích dresů České spořitelny.

Dresy Lawi dnes můžete najít na trzích nejen v Česku, ale také v Anglii, Německu, Lotyšsku a na Slovensku. Kromě dresů s vlastním designem a dresů na zakázku má firma ve svém repertoáru další cyklistické oblečení a doplňky. "V nabídce máme například bidony, vlajky, textilní bannery a podobně. Novinkou je termoprádlo, které budeme šít z materiálu, ve kterém je bambus. Byli za námi ale už i triatlonisté, rychlobruslaři nebo dokonce i sáňkaři." Což jen potvrzuje slova Jaroslava Malého, že jeho firma vyrostla na malých zakázkách. Tato strategie se zřejmě ukázala býti tou nejvhodnější, a tak v ní Lawi pokračuje dodnes.

"Mojí snahou je dostat se více do povědomí zahraničních zákazníků. Proto jsme například vybavili loňský úspěšný mančaft na Crocodile Trophy nebo letos spolupracujeme s kyperským Sunshine Cupem. Filozofie firmy je uspokojit i jednotlivce. Klademe důraz na zrychlení procesu výroby, dnes tak dokážeme vyrobit dres na zakázku i do druhého dne, samozřejmě pokud se nejedná o desítky nebo stovky kusů."

Na rozloučenou ještě káva, opět v podkrovním velíně. Kdosi ještě přinesl obrovskou krabici plnou nových vystýlek, pan Malý se na ni se zvědavostí vrhnul. "Vystýlky, to je další věc, se kterou neustále laborujeme a zkoušíme nové materiály, tvary a výplně." Se svou kolegyní diskutoval nad rozbalenou krabicí....

No, pomalu jsem se rozloučil a vyrazil směr sněhové jazyky a prosolená Praha. Díky firmě Lawi a panu Jaroslavu Malému za čas a poučné povídání.

Více informací o firmě Lawi nejdete na stránkách www.lawi.cz

Foto: Jan Němec