Závod jako žádný jiný. Shodli se po gravelovém MS Vakoč i Adel
Úspěšný gravelový šampionát korunovali Nizozemci, Vakoč na 21. místě
Všemohoucí gravel zaplavil Lovaň, Češi si vyzkoušeli trať šampionátu
Paulissen obhájil titul nejlepšího maratonce světa
Belgičan Roel Paulissen a Němka Sabine Spitz se stali v Grazu mistry světa v MTB maratonu. Jan Jobánek osmnáctým místem vylepšil nejlepší český maratonský výsledek ...
Pošesté v historii této disciplíny se sjela světová maratonská elita k vytrvaleckému šampionátu. Letos jej hostilo městečko Stattegg, které je takovým předměstím rakouského Grazu.
Stovky maratonců s jejich doprovody, diváci a organizátoři upravené městečko a přilehlé louky na den zaplavili. Z hlavní silnice se stal prostor startu a cíle, louky se přeměnily v parkoviště a před radnicí vyrostl obří partystan s pivem, vínem, wursty a velkoplošnou obrazovkou s živým přenosem z několika míst trati.
Zejména 130 bikerů a 54 bikerek elitních kategorií moc klidné spaní před závodem nemělo. Noční deště ale po sobě žádnou velkou spoušť nezanechaly a 23. srpnový den se uvedl sytě modrou oblohou a sluncem.
Jak loni maratonský šampionát skončil, tak letos začal. Na startovní čáře vedle sebe stáli Belgičan Roel Paulissen a Švýcar Christoph Sauser. Mimo nich také kompletní maratonská elita a několik specialistů na cross country. Jmenujme třeba domácího Christopha Soukupa nebo Němce Wolframa Kurschata.
Trať v alpském předhůří se vyznačovala především prudkými kopci a ta nejtěžší stoupání čekala na závodníky až v poslední třetině 104 kilometrů dlouhé trati, jejíž převýšení činilo 3.818 výškových metrů.
Po prvních dvaceti kilometrech čekal na závodníky kopec Plesch dlouhý 12 kilometrů s převýšením okolo šesti set metrů. Obhájce titulu Roel Paulissen působil aktivně a na jeho vrchol vyjel v trojici s Kolumbijcem Paezem a Rusem Medvedevem s minutovým náskokem před skupinou pronásledovatelů, kde nechyběli zbylí favorité.
Překvapením minimálně první poloviny závodu byl právě Alexey Medvedev, jezdící za italský tým Scapin Torrevilla. Ve dvojici s Belgičanem vydrželi až do posledního stoupání a dlouho to vypadalo, že se o titulu rozhodne mezi nimi. Náročná trať s ním ale udělala své a Rus cestou na 1438 metrů vysoký Schockl vyklidil medailové pozice.
Paulissen si poměrně v klidu udržoval svůj náskok okolo dvou minut a v posledním sjezdu, dlouhém téměř sedmnáct kilometrů, nemusel tolik riskovat. Cílem projel s dostatečným náskokem před svými soupeři a mohl si tak naplno užít ovací diváků, coby nový mistr světa.
"Věděl jsem co nás čeká, takže jsme spolupracovali s Alexeyem, se kterým se známe z italských maratonů. Jel skvěle, ale na tom posledním kopci mu došlo, tak jsem musel přidat, protože se zezadu řítil Alban Lakata." popisoval průběh závodu vyčerpaný závodník továrního týmu Cannondale. Na závod zvolil odpruženého Scalpela ve speciálním, avšak decentním mistrovském designu.
Pro stříbro si za velkého jásotu diváků dojel skorodomácí Alban Lakata. Albanator, jak tady maratonci z Lienzu přezdívají, měl ze začátku závodu problém s brzdami, ale poté se až neuvěřitelně rozjel a udělal závod dramatickým. Ještě v polovině závodu nefiguroval v první desítce. Pak se přehnal přes své soupeře a mít závod ještě o jeden kopec více, kdo ví, jak by to celé dopadlo...
Christoph Sauser (Specialized) doplnil svou sbírku medailí o bronz a nakonec byl za něj rád. V jednu chvíli to totiž vypadalo, že bude rád za první desítku, to když se ze třetího místa propadl na sedmé. V poslední třetině závodu ale ožil a dokázal se dostat zpět na třetí místo.
Skvěle si v závodě vedl i další Rakušan Christoph Soukup. Závodník brněnského Merida Biking Teamu si po zadním kole a za aplausu diváků dojel pro čtvrté místo a to si ještě vybral slušnou porci smůly. Hned třikrát totiž musel zastavovat kvůli defektům. Dvakrát musel měnit kolo. Nebýt těchto problémů, mohl pomýšlet na medaili. "První dvě hodiny byly dost těžké, bolelo to a nemohl jsem se rozjet. Pak jsem se ale chytnul, dostal jsem se do té druhé skupiny a jelo se mi dobře. Po problémech jsem se znovu dotáhl k Sauserovi, ale v posledním těžkém sjezdu jsem mu nestačil. Letěl neskutečně, mně to tam párkrát ustřelilo, tak jsem raději lehce zvolnil..." řekl nám po závodě nakonec šťastný Christoph, který si na startu dlouhého závodu původně příliš nevěřil.
Jan Jobánek předvedl na trati dobrý výkon jehož výsledkem je 18. místo a tedy nejlepší umístění českého bikera na maratonském mistrovství světa. Doposud vévodilo nepříliš lichotivým statistikám 20. místo Kristiána Hynka z roku 2004 z rakouského Bad Goisernu.
Se startovním číslem 96 a na stejnojmeném fullu se postupně propracovával startovním polem. Do kopců najížděl ve čtvrté desítce, v polovině závodu byl okolo 25. místa a finální posun provedl na posledním dvacetikilometrovém bergu, kam vyjel jako sedmnáctý ve velmi silné skupince s Bartem Brentjensem, Andreasem Kuglerem, Oliverem Backingsalem a Juliem Caro Silvou.
Bojoval ještě o lepší umístění, ale v posledním náročném sjezdu s technickými pasážemi plnými volných kamenů se poroučel k zemi.
"S výsledkem jsem velmi spokojenej! Byl to hodně těžkej závod a vůbec nejtěžší byl poslední kopec a hlavně sjezd do cíle, ve kterém byly ještě vložený dva výběhy. Tam už jsem byl úplně v křečích. Věděl jsem, že ten závěr bude takhle těžkej, protože jsem tu minulý týden na trati trénoval, takže jsem tu první polovinu závodu jel ve skupince a trochu sem se šetřil na ten konec. Ve stoupání na Shockl jsem nechal úplně všechno. Dost lidí jsem tam předjel, ještě jsem mohl poskočit o dvě místa, ale v tom sjezdu jsem lehnul a tak jsem to raději dojel na jistotu. I tak jsem hodně hodně spokojenej!" vysvětloval v cíli viditelně vyčerpaný, ale šťastný Honza.
Ivan Rybařík odjížděl ze Statteggu zklamaný. Ve výsledkové listině má u jména zkratku DNF, tedy že závod nedokončil. Účastník všech předešlých světových šampionátů cítil před závodem velkou formu a moc chtěl uspět. Hranici úspěchu stanovil reprezentační kouč Jan Slavíček na desáté místo.
"Připadal jsem si jak poprvé na závodech. Nechal jsem se strhnout sílou okamžiku. V prvním kopci jsem se dotáhl do první skupiny, ale byla to špatná taktika. Začaly mi tuhnout nohy a když jsem věděl, že vepředu nebudu, začala mě psychika stahovat. Nejsem ten typ, co vzdává závody natož pak mistrovství světa, ale v ten moment pro mě nemělo cenu bojovat o 40. místo..." řekl ke svému dvouhodinovému působení v závodě Ivan a přiznal svou taktickou chybu. "Měl jsem spíš jet ze začátku volněji a držet si tempo. Některým závodníkům, kteří mě potom míjeli, se to podařilo a do té desítky si dojeli..." zpytoval svědomí závodník z týmu Volvo Auto Hase.
Titul mistryně světa mezi ženami vybojovala Němka Sabine Spitz z týmu Central Ghost Pro.
"Byl to strašně těžký závod. Ke konci už mi docházely síly a braly mě křeče. Petra Henzi byla ve výjezdech velmi silná. Na posledním kopci jsem měla malý náskok a pak už zbývalo nechybovat v tom závěrečném sjezdu, což ale nebylo jednoduché. Náskok před cílem už jsem si pohlídala, i když se Esther dotahovala. Po roce další zlato, to je úžasné!" radovala se v cíli specialistka na cross country a olympijská vítězka z Pekingu, kde vyhrála přesně před rokem.
Většinu 84 kilometrů dlouhého závodu absolvovala Spitz na čele společně se Švýcarkami Petrou Henzi a Esther Suss. Prudké kopce s celkovým převýšením přes tři tisíce metrů je od sebe dlouho nedokázaly oddělit. Podařilo se to až ve stoupání na Shockl, dvacet kilometrů před cílem. Tam vyjela první Němka o více než minutu před Henzi. Šestá žena olympijských her a maratonská mistryně světa z roku 2007 chtěla ještě ve sjezdu zaútočit na zlato. Jízda stylem hop nebo trop jí ale nevyšla a defekt jí připravil i o stříbro. A s bronzem v cíli Henzi evidentně spokojená nebyla. Zato blýskavý kamínek na zubu její reprezentační kolegyně Esther Suss díky širokému a neustálemu úsměvu, viděl ve Statteggu snad každý. Právě ona neměla daleko k senzaci a přinutila Sabine před cílem ještě zrychlit. Zlato a stříbro totiž od sebe dělily jen necelé dvě vteřiny.
Poprvé od narození syna Bjornara se na startu velkého závodu ukázala fenomenální Norka Gunn Rita Dahle. Na obhajobu loňského prvenství a pátý titul mistryně světa to ale po mateřské přestávce nebylo. Bikerka týmu Multivan Merida objela závod s úsměvem na tváři, ale v cíli na třináctém místě přiznala, že si pěkně dávala a z posledního kopce je totálně vyčerpaná. Její první slova po vydechnutí byla: "Co tady dělám?!". Takovou menší zajímavostí je, že startovala v norském dresu od české firmy Kalas.
Českým reprezentantkám šampionát nevyšel. Barbora Radová (Studio 2001) i Alena Krnáčová (Subway Unibon Marin) se ze začátku držely ve skupince kolem 30. místa a pod první ostrý kopec Plesch ztrácely na čelo osm minut. Bára nedlouho potom závod ukončila a úřadující mistryně republiky pokračovala v nastoleném tempu až do cíle, kde byla klasifikována na 38. místě se ztrátou hodiny a tří minut na vítězku.
Duhové dresy tedy mají zase na rok svou skříň. Měnit majitele mohou až 8. srpna 2010. Sedmé mistrovství světa v MTB maratonu přivítá známá biková lokalita - Německý Sankt Wendel.
Foto: Michal Červený
Stovky maratonců s jejich doprovody, diváci a organizátoři upravené městečko a přilehlé louky na den zaplavili. Z hlavní silnice se stal prostor startu a cíle, louky se přeměnily v parkoviště a před radnicí vyrostl obří partystan s pivem, vínem, wursty a velkoplošnou obrazovkou s živým přenosem z několika míst trati.
Zejména 130 bikerů a 54 bikerek elitních kategorií moc klidné spaní před závodem nemělo. Noční deště ale po sobě žádnou velkou spoušť nezanechaly a 23. srpnový den se uvedl sytě modrou oblohou a sluncem.
Jak loni maratonský šampionát skončil, tak letos začal. Na startovní čáře vedle sebe stáli Belgičan Roel Paulissen a Švýcar Christoph Sauser. Mimo nich také kompletní maratonská elita a několik specialistů na cross country. Jmenujme třeba domácího Christopha Soukupa nebo Němce Wolframa Kurschata.
Trať v alpském předhůří se vyznačovala především prudkými kopci a ta nejtěžší stoupání čekala na závodníky až v poslední třetině 104 kilometrů dlouhé trati, jejíž převýšení činilo 3.818 výškových metrů.
Po prvních dvaceti kilometrech čekal na závodníky kopec Plesch dlouhý 12 kilometrů s převýšením okolo šesti set metrů. Obhájce titulu Roel Paulissen působil aktivně a na jeho vrchol vyjel v trojici s Kolumbijcem Paezem a Rusem Medvedevem s minutovým náskokem před skupinou pronásledovatelů, kde nechyběli zbylí favorité.
Překvapením minimálně první poloviny závodu byl právě Alexey Medvedev, jezdící za italský tým Scapin Torrevilla. Ve dvojici s Belgičanem vydrželi až do posledního stoupání a dlouho to vypadalo, že se o titulu rozhodne mezi nimi. Náročná trať s ním ale udělala své a Rus cestou na 1438 metrů vysoký Schockl vyklidil medailové pozice.
Paulissen si poměrně v klidu udržoval svůj náskok okolo dvou minut a v posledním sjezdu, dlouhém téměř sedmnáct kilometrů, nemusel tolik riskovat. Cílem projel s dostatečným náskokem před svými soupeři a mohl si tak naplno užít ovací diváků, coby nový mistr světa.
"Věděl jsem co nás čeká, takže jsme spolupracovali s Alexeyem, se kterým se známe z italských maratonů. Jel skvěle, ale na tom posledním kopci mu došlo, tak jsem musel přidat, protože se zezadu řítil Alban Lakata." popisoval průběh závodu vyčerpaný závodník továrního týmu Cannondale. Na závod zvolil odpruženého Scalpela ve speciálním, avšak decentním mistrovském designu.
Pro stříbro si za velkého jásotu diváků dojel skorodomácí Alban Lakata. Albanator, jak tady maratonci z Lienzu přezdívají, měl ze začátku závodu problém s brzdami, ale poté se až neuvěřitelně rozjel a udělal závod dramatickým. Ještě v polovině závodu nefiguroval v první desítce. Pak se přehnal přes své soupeře a mít závod ještě o jeden kopec více, kdo ví, jak by to celé dopadlo...
Christoph Sauser (Specialized) doplnil svou sbírku medailí o bronz a nakonec byl za něj rád. V jednu chvíli to totiž vypadalo, že bude rád za první desítku, to když se ze třetího místa propadl na sedmé. V poslední třetině závodu ale ožil a dokázal se dostat zpět na třetí místo.
Skvěle si v závodě vedl i další Rakušan Christoph Soukup. Závodník brněnského Merida Biking Teamu si po zadním kole a za aplausu diváků dojel pro čtvrté místo a to si ještě vybral slušnou porci smůly. Hned třikrát totiž musel zastavovat kvůli defektům. Dvakrát musel měnit kolo. Nebýt těchto problémů, mohl pomýšlet na medaili. "První dvě hodiny byly dost těžké, bolelo to a nemohl jsem se rozjet. Pak jsem se ale chytnul, dostal jsem se do té druhé skupiny a jelo se mi dobře. Po problémech jsem se znovu dotáhl k Sauserovi, ale v posledním těžkém sjezdu jsem mu nestačil. Letěl neskutečně, mně to tam párkrát ustřelilo, tak jsem raději lehce zvolnil..." řekl nám po závodě nakonec šťastný Christoph, který si na startu dlouhého závodu původně příliš nevěřil.
Jan Jobánek předvedl na trati dobrý výkon jehož výsledkem je 18. místo a tedy nejlepší umístění českého bikera na maratonském mistrovství světa. Doposud vévodilo nepříliš lichotivým statistikám 20. místo Kristiána Hynka z roku 2004 z rakouského Bad Goisernu.
Se startovním číslem 96 a na stejnojmeném fullu se postupně propracovával startovním polem. Do kopců najížděl ve čtvrté desítce, v polovině závodu byl okolo 25. místa a finální posun provedl na posledním dvacetikilometrovém bergu, kam vyjel jako sedmnáctý ve velmi silné skupince s Bartem Brentjensem, Andreasem Kuglerem, Oliverem Backingsalem a Juliem Caro Silvou.
Bojoval ještě o lepší umístění, ale v posledním náročném sjezdu s technickými pasážemi plnými volných kamenů se poroučel k zemi.
"S výsledkem jsem velmi spokojenej! Byl to hodně těžkej závod a vůbec nejtěžší byl poslední kopec a hlavně sjezd do cíle, ve kterém byly ještě vložený dva výběhy. Tam už jsem byl úplně v křečích. Věděl jsem, že ten závěr bude takhle těžkej, protože jsem tu minulý týden na trati trénoval, takže jsem tu první polovinu závodu jel ve skupince a trochu sem se šetřil na ten konec. Ve stoupání na Shockl jsem nechal úplně všechno. Dost lidí jsem tam předjel, ještě jsem mohl poskočit o dvě místa, ale v tom sjezdu jsem lehnul a tak jsem to raději dojel na jistotu. I tak jsem hodně hodně spokojenej!" vysvětloval v cíli viditelně vyčerpaný, ale šťastný Honza.
Ivan Rybařík odjížděl ze Statteggu zklamaný. Ve výsledkové listině má u jména zkratku DNF, tedy že závod nedokončil. Účastník všech předešlých světových šampionátů cítil před závodem velkou formu a moc chtěl uspět. Hranici úspěchu stanovil reprezentační kouč Jan Slavíček na desáté místo.
"Připadal jsem si jak poprvé na závodech. Nechal jsem se strhnout sílou okamžiku. V prvním kopci jsem se dotáhl do první skupiny, ale byla to špatná taktika. Začaly mi tuhnout nohy a když jsem věděl, že vepředu nebudu, začala mě psychika stahovat. Nejsem ten typ, co vzdává závody natož pak mistrovství světa, ale v ten moment pro mě nemělo cenu bojovat o 40. místo..." řekl ke svému dvouhodinovému působení v závodě Ivan a přiznal svou taktickou chybu. "Měl jsem spíš jet ze začátku volněji a držet si tempo. Některým závodníkům, kteří mě potom míjeli, se to podařilo a do té desítky si dojeli..." zpytoval svědomí závodník z týmu Volvo Auto Hase.
Titul mistryně světa mezi ženami vybojovala Němka Sabine Spitz z týmu Central Ghost Pro.
"Byl to strašně těžký závod. Ke konci už mi docházely síly a braly mě křeče. Petra Henzi byla ve výjezdech velmi silná. Na posledním kopci jsem měla malý náskok a pak už zbývalo nechybovat v tom závěrečném sjezdu, což ale nebylo jednoduché. Náskok před cílem už jsem si pohlídala, i když se Esther dotahovala. Po roce další zlato, to je úžasné!" radovala se v cíli specialistka na cross country a olympijská vítězka z Pekingu, kde vyhrála přesně před rokem.
Většinu 84 kilometrů dlouhého závodu absolvovala Spitz na čele společně se Švýcarkami Petrou Henzi a Esther Suss. Prudké kopce s celkovým převýšením přes tři tisíce metrů je od sebe dlouho nedokázaly oddělit. Podařilo se to až ve stoupání na Shockl, dvacet kilometrů před cílem. Tam vyjela první Němka o více než minutu před Henzi. Šestá žena olympijských her a maratonská mistryně světa z roku 2007 chtěla ještě ve sjezdu zaútočit na zlato. Jízda stylem hop nebo trop jí ale nevyšla a defekt jí připravil i o stříbro. A s bronzem v cíli Henzi evidentně spokojená nebyla. Zato blýskavý kamínek na zubu její reprezentační kolegyně Esther Suss díky širokému a neustálemu úsměvu, viděl ve Statteggu snad každý. Právě ona neměla daleko k senzaci a přinutila Sabine před cílem ještě zrychlit. Zlato a stříbro totiž od sebe dělily jen necelé dvě vteřiny.
Poprvé od narození syna Bjornara se na startu velkého závodu ukázala fenomenální Norka Gunn Rita Dahle. Na obhajobu loňského prvenství a pátý titul mistryně světa to ale po mateřské přestávce nebylo. Bikerka týmu Multivan Merida objela závod s úsměvem na tváři, ale v cíli na třináctém místě přiznala, že si pěkně dávala a z posledního kopce je totálně vyčerpaná. Její první slova po vydechnutí byla: "Co tady dělám?!". Takovou menší zajímavostí je, že startovala v norském dresu od české firmy Kalas. Českým reprezentantkám šampionát nevyšel. Barbora Radová (Studio 2001) i Alena Krnáčová (Subway Unibon Marin) se ze začátku držely ve skupince kolem 30. místa a pod první ostrý kopec Plesch ztrácely na čelo osm minut. Bára nedlouho potom závod ukončila a úřadující mistryně republiky pokračovala v nastoleném tempu až do cíle, kde byla klasifikována na 38. místě se ztrátou hodiny a tří minut na vítězku.
Duhové dresy tedy mají zase na rok svou skříň. Měnit majitele mohou až 8. srpna 2010. Sedmé mistrovství světa v MTB maratonu přivítá známá biková lokalita - Německý Sankt Wendel.
Výsledky - Muži
1. Roel Paulissen /BEL/ čas 4:34:36 hod.
2. Alban Lakata /AUT/ + 0:51 min.
3. Christoph Sauser /SUI/ + 4:39 min.
4. Christoph Soukup /AUT/ + 5:54 min.
5. Wolfram Kurschat /GER/ + 6:06 min.
6. Alexey Medvedev /RUS/ + 7:13 min.
7. Dario Cioni /ITA/ + 8:49 min.
8. Kevin Evans /RSA/ + 9:03 min.
9. Lukas Buchli /SUI/ + 9:34 min.
10. Hector Leonardo Paez /COL/ + 10:31 min.
18. Jan Jobánek /CZE/ + 17:19 min.
Výsledky - Ženy
1. Sabine Spitz /GER/ čas 4:24:15 hod.
2. Esther Suss /SUI/ + 0:01,7 sek.
3. Petra Henzi /SUI/ + 2:51 min.
4. Erika Dicht /SUI/ + 4:33 min
5. Elisabeth Brandau /GER/ + 10:35 min.
38. Alena Krnáčová /CZE/ + 1:02:56 hod.
Kompletní výsledky najdete na webu UCI
Foto: Michal Červený
Mohlo by vás zajímat
- Trek odlehčil a zrychlil svou závodní Émondu
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek… - Víkend s Romanem Kreuzigerem na Šumavě
Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…
- DNK Adventní kalendář 2024
Vánoční Adventní kalendář je tady! Už po sedmé! Pojďte si s námi zahrát, objevte radost z... Příspěvek DNK Adventní kalendář 2024 pochází z Dámynakole.cz
Celý článek… - Z deníčku šílené matky B. – 4. díl. Chutě stejné, ale ty porce!
Tak jo, poslední tři měsíce jsou tady. Vypadalo to sice jen na dva, protože mě... Příspěvek Z deníčku šílené matky B. – 4. díl. Chutě stejné, ale ty porce! pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…
- Čeští "věrozvěstové" cyklistiky mají v Praze svůj pomník
Jan a Josef Kohoutové mají v Praze díky Klubu českých velocipedistů svůj pomník...
Celý článek… - Trénink v zimě: válce nebo trenažér?
Chybí vám už „cyklistický“ pohyb a chcete protočit nohy na kole navzdory vrstvě sněhu za okny? Jaké jsou možnosti cyklistického tréninku na doma a jak vybrat to pravé ořechové?
Celý článek…
Hrušku na dopink nikdy nechitili, byli to jen zmatky v jeho bývalé stáji ve Španělsku. Tak už toho nechte.
odpověz na tento komentářHruska podle me neni fer hrac kdyz uz do toho jednou spadnul lita v tom beztak porad pro me je proste cysklista kteryho jsem nidky neobdivoval a nikdy ty jeho "výkony" obdivovat nebudu a rikam si jak ho ti hobici muzou takle vynaset u jeho osoby to nikdy nepochopim
odpověz na tento komentářto fanoušek - Báře se jelo asi tak špatně jako mně, ale lepší bude se jí osobně na to zeptat, ať se tady nepolemizuje, nebo nevymýšlí blbosti...technický problém neměla...
odpověz na tento komentářCo Bára Radová? - Víte někdo proč nedojela Bára Radová? Díky.
odpověz na tento komentářAhoj,
odpověz na tento komentářmyslím si, že někteří zde nemají právo hodnotit něčí výkon.Znám Alču a vím, že do přípravy na závod i do samotného závodu vložila maximum.To že je mistryně ČR na to nemá vliv.90% holek na závodě nemusí chodit do práce a Alča ano, což asi spíš svědčí o kvalitě.Jsem přesvědčený, že rejpal by trať neobjel a už vůbec ne v čase, co Ali.
Jinak bych chtěl poděkovat za 100% výkon svým závodníkům Alče a Karlovi.
Karlovi ještě omluvu.A velký dík Honzovi Matěju.
pro rider - To jsem s toho celý vedle.
odpověz na tento komentářHonza H. - To že byl párkrát chycený na doping vůbec neznamená že v tom ještě jede.Tak nevím proč do něj stále šijete.Prostě se jen dokáže připravit. Já mu držím palce snad ho nechytnou a když jo tak má dobrý team tak se snad nebude vše ok.
odpověz na tento komentářFotogalerie Graz - Všem kdo tam nebyli, aby jim bylo líto o co přišli
odpověz na tento komentářhttp://www.bike09.at/Impressions-Pictures-ber3126
Pro autora článku - Když už umí tak úžasně okomentovat působení dvou žen na trati, tak by jim taky mohl nechat prostor na vysvětlení...Jinak bude v diskuzi přibývat chytráků jako je Juraj..
odpověz na tento komentářAno, nejelo mi to...bohužel ani zdaleka, jak na posledních pohárech. Prostě žádná síla v nohou, žádná kadence. Trápila jsem se od startu až do cíle. Ale vzhledem k tomu, že nikdy závod nevzdávám, tak jsem se chtěla protrápit až do cíle a proto je to 38.místo a zásek hodina. Byl to boj samé se sebou a ne soupeřkama. I to se ve sportě stává...ale kdo nechce, ten to nikdy nepochopí...
odpověz na tento komentářJinak Džobrovi velikánská gratulace!( v cíli už jsme se neviděli). Jel fakt nádherně, když mne předjíždel, jel tak krásně lehounce...Supr výsledek!!!
k věci - tentokrát souhlasím s bufem, nominace je kapitola sama pro sebe a komunikace mezi repre "trenérem" a kluby, resp. osobními trenéry, evidentně vázne. jinak džobr super a alena krnáčová se určitě taky snažila, na takový trati není problém dostat od vítěze hodinu...zajímalo by mě jakej zásek by dostali její kritici. a ti chudáci co neustále házou špínu na hrušku by se měli zamyslet sami nad sebou.
odpověz na tento komentářDobrá práce Meridy - Kdo byl v Grazu tak viděl především dobrou práci Meridy Jana Svorady, a nebýt defektů tak to bylo na medaili. A Českou republiku tady více reprezentovali hobíci a masters za své a také Paklisport, který k tomu taky přistupuje zodpovědně, když se zde prezentoval jako pořadatel ME 2012 na Malevilu.
odpověz na tento komentářJe škoda, že nestartovali naši další bikemaratonci a XC elita, vysledky ukázaly, že jeden světový bikemaraton v sezoně se dá zajet a připravit se na něj.
Jinak mám z Grazu takový poznatek, že se sice startuje za národní repre, ale stejně všichni jedou za své týmy, takže by stálo za úvahu pozměnit tok financí z ČSC na týmy podle vyjetých UCI bodů a nedělat nominaci lidí, kteří tam nechtějí startovat. Hrát si na "reprezentační výpravu", tak to nedělali ani švýcaři.
Hruška??? - Názor psychicky nedospělého závistivého kreténa, jak tady píšete. Pokusím se to i přes tento hendikep, který jste u mně bystře objevili, jednoduše formulovat. Uvedl jsem, že jeho neúčast mocně smrdí. Ani poznámka o sypání, tak v klidu H.obhájci. Jestli to jsou peníze nebo nechuť reprezentovat budiž, jeho priority a rozhodnutí mu brát nikdo nebude. Ale chabé výmluvy na zranění a nemožnost důkladné přípravy prostě smrdí. Příště bych zvolil být ve vyjádření upřímný a nezadat tak příčinu ke spekulacím o dopingu.
odpověz na tento komentářvy jste banda kretenu! - Tady asi spousta lidi nepochopila ze i cyklistika je pouze povolani, tak proc by Hruska jel nekam do ciziny na zavod, kde nema jistotu ze neco vydela, kdyz muze za vikend vyhrat dva zavody a vydelat si treba 10.000! Nejsem fanda Kolopro, ale pochopte ze profici u nas musi byt za tuto soutez radi, maj tam moznost skoro kazdy vikend jet o slusny penize!!
odpověz na tento komentářA ze Alena dostala hodinu? No tak ji to nesedlo, se stava, ne? Prece jen je "amaterska" zavodnice a to se tezko konkuruje profi holkam ze zahranici.
to juraj atd - Ad Krňáčová -chceš jí vyčítat, že je mistrině ČR? Měla se vzdát titulu, protože je u nás slabá konkurence?
odpověz na tento komentářHanes - mimo těch hobíků co u nás poráží o hodinu tak poráží taky cca polovinu naší profiscény o drobný minutky (vary), tak za co se má stydět?
Nevím proč by měl mít strach jet do grazu - i kdyby mu oči svítily, musel vědět, že do 5ti a asi ani 10ti mu to s jistotou nedá, tak proč by tam chodil na doping?
Ryba - Nechcem sa nikoho dotknut, bol som tam osobne a Ryba na prvu desítku nemá, Džobr super výkon...
odpověz na tento komentářhruska - Prestante uz vy kokoti se neustale navazet do Hrusky?? to jste uplni zabednenci zavistivi ci co? co ja na tom tak tezko pochopitelne, ze se nechce nekam tahnout na MS, kdyz neni uplne zdravotne ok? pochopi uz nekdo z Vas konecne, ze je uz v cyklo duchode a na nejake repre pece? jezdi co ho bavi, samozrejme podle potreb tymu a ve svete uz ani nema si co dokazovat? myslim ze to uz nekolikrat jasne vysvetlil, ze se nacestoval dost a jako silnicar uz si svetovych zavodu uzil a ted chce mit klid a venovat se taky rodine?? nechapu vase kecy, az kluci dospejete, treba pochopite.. ale to si jeste pockate.. bohuzel ne kazdy jednou dospeje, psychicky, takze nekteri z vas se mozna ani nedockate ;-)
odpověz na tento komentářivan - Kdo zná Ivana ví že nikdy před závodem nejde říci, jak dojede. Jako jedinej chtěl jet na svět i za cenu, že si to zaplatí. Udělal pro výsledek maximum akorát někdy jeho hlava je rychlejší než nohy a jednoduše se zataví. Ivan je jeden z mála profíků, za kterým může přijít absolutně kdokoli a on s ním v pohodě promluví. Zkuste to někdo s Vokrem nebo Kulháčem a ti Vám ani neodpoví na pozdrav.
odpověz na tento komentářJinak Jobr skvělý, 17minut je paráda....
Jobr je dobrej - Jobra znám již moc dlouho,kdy začínal na silničním kole. Jde rok od roku nahoru pěkně postupně,myslím,že má velkou budoucnost ještě před sebou. Velmi poctivý borec v přípravě! Jobríku jen tak dále!!!
odpověz na tento komentářIvan ze by zajel do desitky?? Tezko, posledni rok ma jen kecy a skutek utek, hlavne jak se chvastal ze nebude mit tady konkurenci, kdyz prijede z Australie..mel sem ho driv rad, ale ted se mi vubec nelibi, obzvlaste jeho velmi sebevedome a reklamni blaboly
odpověz na tento komentářKuba + Hruška = VŠL :D - Kubo nechces si toho hrusku vzit za muze? Urcite byste si rozumeli :D nesouhlasim s tim co pises za hovna..... Jezdit zavody s hobikama a porazet je teba o pul hodny a vice.....kdyz jezdi ostatni elita ve svete...no nevim nevim..... No a proc nejel na svet kdyz tam byl zvany? Zeby ze strachu? A pred cimpak :D ???
odpověz na tento komentářMyslim ze absence Hanese je jasna. Doma muze sypat jak chce ponevadz na kolepro zadny dopingovy zkouzky nejsou. A prachy jsou tam slusny. Ale jestli je fakt cistej at jede nekam do ciziny na maraton..... aby mi to vyvratil, ale myslim ze zustane uz jen na kolepro. Tot muj nazor
odpověz na tento komentářsouhlas - Taky souhlasím s Kubou. Mimochodem: myslíte, že by Ivan do té desítky fakt dojel? To mi přijde jako dost chvástání a coby kdyby...
odpověz na tento komentářKubo, naprosto ve vsem s tebou 100% souhlasím
odpověz na tento komentářhruška - Držte už hubu! Slušnějš už to fakt nemůžu říct. Chápu, že tam radši nejel, protože pokud by nezajel dobrej výsledek, nebo nedokončil, tak by zas naopak musel poslouchat tisíc keců proč se tam cpal, když nebyl 100% připravenej. A že místo toho vyhrával doma? To je jen ostuda pro ostatní české profíky, že ho neporazí ani když není zdravotně OK. Ty kecy o dopingu jsou naprosto směšný. Copak by mu to stálo za to, ničit si zdraví kvůli těm pár tisícovkám?! Jen doufám, že Honza tyhle diskuze nečte...
odpověz na tento komentářKrnáčová - Krnáčová dostala manko hodinu!!!!??!a to si rika mistine CR v MX.No cekal bych lepsi vysledek
odpověz na tento komentářDžobr zajel velmi dobře. Je na něm vidět každoroční posun ve výkonnosti. Jen tak dál!!
odpověz na tento komentářDžobr supr výsledek!Jde vidět, jak se každým rokem posouvá ve výkonnosti dál...!!Ještě je mladej, pokud bude víc závodit i venku se světovou špičkou, tak nevidím důvod, proč by si do 5let nemohl připsat velký úspěch na některém z mistrovských maratonů v Evropě...
odpověz na tento komentářNevím proč někteří lidi, co nerozumí cyklistice, mluví něco o dopingu na něčí adresu...
Prostě vyrovnaných závodníků se spičkovou výkonností je v naší zemi jen pár...
pro Deiva - Rybařík tam jel za svoje.
odpověz na tento komentářHonza Jobánek je borec největší.
odpověz na tento komentářA co se Honzy Hrušky týče, nechápu proč se do něj obouváte, myslí, že je to čestnej biker , který opravdu nejel jen díky zranění ze závodu v Písku. SDžobrem by mohli být silná dvojice..
Místo Rybaříka měl jet Ondra Fojtík