Nova Author Cup 2009: konečná…

Po přečtení nadpisu se asi někteří z vás zatvrzelých, ortodoxních bikerů zaradovali, že čtrnáctý ročník Nova Author Cupu, byl tím posledním. Někdo by dokonce mohl ze škodolibosti zaplesat se slovy: „No konečně už tato estráda spojená s televizí „Co nás baví“ a závodem nemajícím s biky nic společného nebude…“. Ne, ne, ne. Pravda je jiná a jaksi prozaičtější. Stačí se podívat do kalendáře a zjistíte, že Nova Cup uzavírá maratonskou bikovou sezónu v tomto roce. Zkrátka finýto, šlus, ende se závoděním, zima je na krku.

Kdo tedy chtěl, měl poslední možnost se se startovním číslem na řidítkách svézt právě v sobotu v Jizerkách. Kromě těch, kteří nesnášejí tuto masovku, zavrkal asi málokdo. Vždyť při pohledu do seznamu přihlášených se úplně na konci, na x-té straně před posledním účastníkem, zjevila těžko uvěřitelná pořadová číslovka 3845. Více lidí přicestovat do Josefova Dolu, odkud se tradičně startuje, ani nemohlo neboť byla naplněna účastnická kvóta. Na webu pořadatele svítil u přihlášek několik dní předem nápis: zbývá 0 volných míst. Neuvěřitelné, jak právě tento milovaný i zatracovaný závod trhnul účastnický rekord mezi těmi všemi populárními Králi Šumavy, Malevily, Šely nebo Drásaly.

Hlavní silnice uprostřed Josefova Dolu se od ranních hodin začala plnit cyklisty. Počasí k nim v desátý říjnový den nebylo nejpřívětivější. Ranní teploty se pohybovaly v jednociferných kladných číslech. Obloha byla zamračená. Navíc předpověď hlásala v průběhu dne dešťové přeháňky. Zkrátka sychravý podzimní den jako vyšitý. Pokud ale trochu zavzpomínáme, byly ročníky, kdy bylo i hůře, třeba se sněhem…
Před desátou hodinou bylo centrum „Josefáče“ natlakováno jak ten papinův hrnec.  Přesně v celou ukončil trápení čekajících, prochladlých závodníků výstřel ze startovní pistole senátora Sobotky. V šesti vlnách se masa lidí dala postupně do pohybu. Na začátku první vlny byli hlavní favorité. Ti na nic nečekali a vyrazili vpřed, jako k ohni. První kilometry 62km okruhu vedly Karlovem po úzké asfaltce do prudkého kopce směrem ke Kapličce, kde se nepříjemné stoupání láme v rovinu. Jak se ukázalo později, zde se lámal i chléb celého závodu. Hodně ostré tempo zvládla nejlépe pětice Hruška (Cyklotrenink.com), Rybařík (Volvo Auto Hase), Novotný, Vokrouhlík (oba Factor bike team Teplice) a Ježek (Alpine Pro-Author MTB) a oddělila se od zbytku startovního pole.

Po krátkém odpočinku, kdy se sjelo k Josefodolské přehradě, přišlo opět na řadu stoupání. Nejdříve se máklo po písčité cestě ke Kristiánovu a poté po asfaltu na Rozmezí. Na nejvyšší bod závodu už vyjela pouze čtveřice bez Venci Ježka, který nevydržel tempo a propadl se do další skupiny.  Tady je potřeba zmínit, že Honza Hruška jel Nova Cup v týmové soutěži za Factor bike Teplice. Novotný s Vokrouhlíkem mu nebyli soupeři, ale týmovými parťáky.
Jediný, kdo mezi ně nezapadl, byl Ivan Rybařík. Jeho pozice při této „konstelaci hvězd“ nebyla vůbec jednoduchá. Giovan, Hanes i Vokr ho nenechali vůbec v klidu a každou chvíli mu někdo z nich nastupoval. Ivan se musel po většinu závodu spoléhat jenom na sebe. Kluci z týmu (Ondra Fojtík a Olda Hakl) jeli až v další skupině. Vzdorovat přesile se mu dařilo více než dobře. Asi deset kilometrů před cílem byl ale na jeden z nástupů Novotného krátký. Giovan si nejprve vyjel menší náskok, který postupně navýšil k půl druhé minutě. V tu dobu začalo nepříjemně pršet. Do cíle už nechybělo mnoho.

Novotnému stačilo vyjet táhlé stoupání od josefodolské přehrady ke Kapličce, dát jeden rychlý sjezdík po asfaltu mezi chalupami, opět přišlápnout do kopečka, přejet rozbahněnou louku, vychutnat si jeden z mála technických sjezdů na trati, který byl kousíček před cílem a s kolem nad hlavou projít pod cílovou branou. O druhém místě se rozhodovalo mezi trojicí Rybařík, Vokrouhlík a Hruška. Honza do tohoto souboje už nešel naplno a předem se spokojil se čtvrtým místem. Ivan se nechtěl nechat Tomášem předjet a z první výhodnější pozice projel jako druhý v pořadí cílem. Třetí místo bral tím pádem Tomáš Vokrouhlík. 

Robert Novotný Nova Cup okomentoval: „ Byl to závod jako každej jinej. Nekoukali jsme, že je to poslední závod sezóny, a že bychom si ho jen tak užívali. Jeli jsme, co to šlo. Hlavně v tom závěru jsme si s kluky nedarovali vůbec nic. Já jsem měl to štěstí, že to vyšlo zrovna na mě a odjel jsem já. Jsem za to rád. My jsme si s Honzou a Tomášem pomáhali a Ivan na to byl dnes sám. Ale musí se nechat, že byl hodně silnej. Ivanovi jsem odjel na asfaltu, těsně potom co si dojížděl nějakou díru a už se po mě nezvedl. U přehrady jsem se ohlédl a nikdo za mnou nebyl vidět. To mi dávalo trošku jistoty, že už to dolezu. I když u Honzy se nikdy neví; že není vidět u něj nic neznamená. Takže jsem si říkal, jestli ještě někde nepřiletí… smích.  Forma se mě pořád ještě drží. Je škoda, že sezóna už končí. Rád bych ji protáhnul dál…“ zakončil své povídání Giovan.

Ivan Rybařík: „Odjetí Giovana mě mrzí, ale kdybych s nim jel, tak bych taky možná dojel čtvrtý, protože bych se tak moc vydal. Tak jsem si říkal, že raději pojedu na jistotu o druhý a taky to tak dopadlo.  Do samotného závěrečného sjezdu jsem se zdravě naštval, když jsem viděl, že jsou na mě dva. Ale s druhým místem jsem při téhle konkurenci, co tady byla, spokojený.“

Jan Hruška: "Hned po startu se zato začalo rubat. Já jsem se před závodem ani moc nerozjížděl, protože jsem se bál, abych vydržel až do konce. Tréninkově na tom nejsem nic moc… Ale čím jsme jeli déle, tím se mi i jelo lépe. Přál jsem si, aby nás vepředu jelo co nejméně a to se hned z kraje podařilo. Nakonec jsme tam zůstali tři z jednoho, pro tento závod složeného týmu, proti osamocenému Rybaříkovi a podle toho to i vypadalo, že jsme mu začali v závěrečných kopečkách nastupovat. Zvedl jsem se já, Ivan si to dojel… Nastoupil Tomáš, Ivan si to dojel. Takto to několikráte pokračovalo, až bylo jasné, že jednou se nezvedne. A podařilo se to až Giovanovi  v jednom z těžkých úseků. No a my jsme pak jeli o druhé místo. Mě se už nepodařilo odjet, protože Ivan na tom byl výkonnostně lépe. Zkoušel jsem to tady kolem přehrady. Zvedl jsem se a desetkrát šlápl, co to šlo. Ohlédl jsem se, ale Ivan byl za mnou a dokonce šel přese mě. Chybělo málo a snad by mě tam nechal…  Ještě, že jsme jeli s Giovanem a Vokrem v jednom týmu. Pokud bychom jeli všichni proti sobě, asi by na tom byl Ivan ze všech nejlépe. Vysekl Honza velkou poklonu Ivanovi Rybaříkovi za jeho předvedený výkon. Do závěrečného sjezdu už jsem se nehnal. Vítězství už bylo pryč a riziko pádu kvůli druhému místu na závěr sezóny jsem již nechtěl podstupovat“, zakončil své povídání Honza Hruška. 

Hanesovi se výjimečně nepodařilo vystoupat na stupně vítězů. Čím ale zaujal, a co stojí za zmínku, je jeho stroj. Většinu sezóny 2009 odjezdil na titanovém Litespeedu. Před Sudety si v Trutnově na maratonu zaexperimentoval s celoodpruženým červeným Maverikem. Sudety nakonec jel na vypůjčeném „echt potuněném“ Epicovi a na Nova Cup nasadil jinou novinku v podobě Litespeedu s 29“ koly a na pohled extra mohutnou dvoukorunovou upside-down Maveric vidlicí. „Ten Litespeed na 29“ kolech byl fakt znát, hlavně na těch rovných úsecích to neskutečně valilo. Byl to takový můj první počin na tomto kole, ale zvažuji, že bych ho v příštím roce na některém vhodném závodě rád jel. Některé věci by se ale musely upravit, hlavně u posedu. Třeba řidítka jsem takhle vysoko snad nikdy neměl. Navíc byly výše než sedlo… smích. Vypadal jsem na tom hrozně, ale ta rychlost tam byla.“ Zhodnotil Hanes své čerstvé poznatky, o nevšedním biku. 
A když jsme nakousli techniku, tak i vítěz Robert Novotný trochu vyšperkoval svého stabilního Treka o pevnou přední vidlici: „Na panelech to trochu více drncalo, ale těch panelových úseků zase nebylo tolik, takže to šlo.“ 

V závodě žen dlouhou dobu vedla Pavlína Černá (MTB team Příchovice), ale v polovině závodu ji dojela Bára Radová – Manďáková (Studio 2001). „Když mě Bára docvakla, chvíli jsem zkoušela se jí držet, ale nešlo to“, řekla po závodě Pavlína. Bára si tak po své druhé účasti na Nova Author Cupu dojela pro vítězství. S nevelkou půlminutovou ztrátou po ní dojela druhá její největší sokyně Pavlína Černá. Třetí místo si z Jizerek odvezla Julie Pekárková (Ked Cyklomax).
Bára Radová – Manďáková:  Dnes jsem s tím vítězstvím moc spokojená. Bylo to super! Já už jsem v podstatě ani nejezdila, ale kluci mi říkali: „přijeď, bude akcička…“ Tak říkám jo, nějak to objedu. A ono to kupodivu šlo. Navíc jsem si spravila chuť po nevydařeném konci sezóny.“ 

Běžně se o závodech dvojkol nezmiňujeme neboť jejich posádky končí v hloubi startovního pole. Dnes uděláme výjimku. Dvojice Tomáš Berger a Mireček Hornych (Kupkolo.cz) dojela v celkovém pořadí na neuvěřitelném 18. místě a za vítězem Novotným toto duo zaostalo o necelých šest minut. Právě na Nova Cupu se na většině trati pořád valí, technických úseků je poskrovnu, a tak kde jinde než zde mohly tandemy ukázat všechny své přednosti v plné síle. Armáda čtyř nohou musí být znát… 

Co říci na závěr? Bylo by toho hodně, ale už třeba jen ten fakt, že Jizerky a Nova Author Cup jdou skvěle do sebe. Když se smíchají dvě hlavní ingredience, jako jsou široké asfaltovo - panelové cesty vedoucí nenáročným terénem po Jizerských horách a dobrá organizace s mediální masáží v nejsledovanější televizi u nás, vznikne z toho jedinečný projekt, kterým rozhodně Nova Author Cup je. Ať se to někomu líbí nebo ne…

Výsledky muži:
1. Robert Novotný (Factor bike team Teplice) 1:49:28 hod.
2. Ivan Rybařík (Volvo Auto Hase) 1:51:10 hod.
3. Tomáš Vokrouhlík (Factor bike team Teplice) 1:51:14 hod.
4. Jan Hruška (Cykotrenink.com) 1:51:26 hod.
5. Michal Bubílek (Merida Bikeranch) 1:51:59 hod.
Výsledky ženy:
1. Bára Radová – Manďáková (Studio 2001) 2:12:34 hod.
2. Pavlína Černá (MTB team Příchovice) 2:13:04 hod.
3. Julie Pekárková (Ked Cyklomax) 2:19:30 hod.

Kompletní výsledky ZDE.

Foto: Miloš Lubas