Dolomiti Superbike 07

Každým rokem, a letos tomu bylo již potřinácté, se malé italské městečko Villabassa převrátí vzhůru nohama. Jediný semafor bliká oranžově, stařenky vyhlížejí z oken, hotely jsou obsazené, okolní louky se díky karavanům mění v bílá satelitní městečka a všude rostou ploty...
Začíná Südtirol Dolomiti Superbike 2007.
Po šesti hodinách svižné jízdy z Prahy se ocitáme ve Villabasse. Krásné městečko s typickým kostelíkem, domy vyzdobenými muškáty a okolo tyčícími se dolomitskými velikány, ležící v nejsevernějším výběžku Itálie. Do Rakouska je to jen několik kilometrů a vliv je znát - němčina je hodně používanou řečí. 



Dolomiti Superbike je v této cyklistice zaslíbené zemi jedním ze svátků mountainbiků a každoročně okolní hory na start přilákají tisíce bikerů. Nejinak tomu bylo i letos. Byly pro ně připraveny dvě tratě - 60 a 120 kilometrů. Ta delší měla převýšení 3853 metrů a jela se jako druhý závod Světového poháru v MTB maratonu.
V sobotu se Villabassa začíná hezky zaplňovat a prodrat se odpoledne výstavním expem dá dost práce. Na okruhu vedoucím městem se prohánějí ti nejmenší. Večer nechybí tradiční pastapárty. Třetinka piva za 3,5 €, stejně tak kvasnicového. Gulasch s knédlem za šest pade, těstoviny za čtyři. Obsluha bleskurychlá. Než stačíte zaplatit, přinesou vám ke stolu to, co jste si před pár vteřinami objednali. Čas od času bylo možné v davu zaslechnout i češtinu.

V jednom z provizorně vybudovaných kempů za městečkem bydlela "Rumunská reprezentace". Pod stanem a nataženou plachtou tu okolo plynového vařiče živořilo trio týmu KHS.cenytisku.cz - Ivan Rybařík, Milan Špolc a Michal Mikyna. K nim se přidala jihočeská výprava z Jistebnice. O zábavu a dobrou náladu tu bylo dobře postaráno.
Mimochodem právě Ivan Rybařík nedávno spustil svou vlastní internetovou prezentaci ivanrybarik.cz
O "parcelu" dál bydlel Jaroslav Stadherr (MTB Team Příchovice). Dalšími Čechy, kteří přijeli do Dolomit závodit byla dvojce z Rock Machine Cyklomaxu Martin Horák a Ilona Bublová. Připravena utkat se s nejlepšími byla i Barbora Radová (Profil KTM). Tradiční účastnicí je Lída Damková (Kastar).



Ráno se vstávalo brzo. Zprvu bylo zataženo, ale před startem se obloha protrhala a vysvitlo slunce. V průběhu dne začalo i pálit.

Start žen na dlouhé trati byl určen na půl osmou. Největší favoritkou ženského pole byla Pia Sundstedt. Velmi sympatická blonďatá Finka s velkýma modrýma očima jezdící za tým Gewiss Bianchi byla po prvním závodě na Kanárských ostrovech lídrem poháru. To vyznačoval zelený trikot a jednička na řídítkách jejího, jak jinak než zelenkavého, Bianchi. Hned vedle stála s trojkou Švýcarka Esther Süss. Čtyřku, oranžový dres se sobem v cyklistické helmě, oranžového Full Dynamixe a nový sestřih měla Slovinka Blaza Klemenčič. Číslo pět patřilo nové mistryni republiky v maratonu Barboře Radové (Profil KTM). Velké pozdvižení mezi domácími fanoušky vyvolalo i jméno Italky Annabelly Stropparo (Scott). Druhou českou závodnicí byla Karolína Stolařová (Galaxy GS Jistebnice). O půl osmé zazněl výstřel a bylo odstartováno.

Mezitím se hlavní ulice vedoucí městem dokonale zaplnila. Na start se totiž postavilo okolo 3700 bikerů devětadvaceti národností! K barevně vyznačeným startovním vlnám vedlo několik cest s šipkami po celém městě. To výrazně závodníkům usnadňovalo dostat se do svého boxu. Organizovat takovouto masu lidí nebude nic jednoduchého. Vše ale bezchybně klapalo. 

Start mužské elity na 120 kilometrů dlouhou trať byl deset minut před osmou hodinou. Chyběl hlavní favorit, lídr SP XCM, loňský celkový vítěz poháru a obhájce prvenství právě na Dolomiti Superbiku, Kolumbijec Paez. Hector Leonardo Paez Leon, jak zní celé jeho jméno, si při kritériu v Kitzbühlu zlomil zápěstí a vyřadil se tak z bojů o obhajobu vítězství v celkové klasifikaci SP.
Další cyklistickou "celebritou" která se na start nedostavila byl Gilberto Simoni. Dvojnásobný vítěz silničního Giro d´Italia na sobotní tiskové konferenci oznámil, že zítra na startu nebude. "Rozhodl jsem se nezúčastnit se zítřejšího závodu. Nedokázal bych konkurovat maratonským specialistům. Necítím se "ready" ani psychicky ani technicky..." řekl Gibo.
Přiznal ale, že v jeho plánech do budoucna jsou biky zahrnuty.

Počet potenciálních favoritů se tak snížil. I tak ale bylo koho tipovat. Jedničku měl při Paezově neúčasti druhý muž maratonského řebříčku světového poháru Francouz Thomas Dietsch, mistr Francie v maratonu a týmový kolega Pii Sundstedt. Trojku měl Marzio Deho (Olympia), čtyřku Massimo De Bertolis (Full Dynamix). Velké šance měl i Alban Lakata (Trek VW) a černým koněm mohl být XC rider Roel Paulissen z formace Cannondale Vredestein.



V první řadě stál i Ivan Rybařík z týmu KHS.cenytisku.cz. Na prvním závodě na Kanárských ostrovech dojel osmý s desetiminutovou ztrátou na vítěze Paeze a minutovou na šestého Simoniho.
Druhým elitním českým maratoncem pod startovní branou byl Martin Horák hájící barvy Rock Machine Cyklomax. Dále tu pak v oranžových dresech byli Ivanovi kolegové Milan Špolc, Michal Mikyna, Petr Šimera a Dan Horák.

Ani nafukovací bannery spadlé vinou příletu vrtulníku s kameramanem start nezpozdily a tak se dvacet minut po startu žen znovu ozval výstřel. Nejprve se projelo městem a potom zaváděcí motorky odbočily na užší asfaltku stoupající kolem kostelíku do hor na severní straně údolí. První kopec byl takový "na zahřátí". Měli jste na to celých dvanáct kilometrů...
Následoval sjezd a občerstvovací stanice na sedmnáctém kilometru. Tam jako první dorazily ženy. Konkrétně to byla pětice Sundstedt, Süss, Stropparo, Rupp a Klemenčič. Italská mistryně v maratonu Annabella Stropparo měla technický problém a tak v depu ztratila několik desítek metrů než se ho podařilo odstranit. Červené dredy koukající zpod helmy, MP3 přehrávač v uších a červeno-bílý dres Trek VW. To byla Katrin Schwing na průběžném šestém místě. Barbora Radová feed zonou projela okolo třinácté pozice se ztrátou dvou a půl minuty na čelo.



Zanedlouho se doslova přiřítili i první muži. Rychlost, jakou čelo projelo občerstvovačkou umístěnou v asfaltovém stoupání se zdála být neuvěřitelná. Pětivteřinový náskok měl Dario Acquaroli (Team Sintesi Corse). Za ním jela trojce Roel Paulissen, Marzio Deho a Johann Pallhuber. Pátý byl překvapivě Ramon Bianchi (Scott), ale závod byl teprve v začátcích. Thomas Dietsch byl až ve druhé desítce a na Acquaroliho mu chybělo půl minuty. Prvním z českých závodníků byl Martin Horák okolo 24. pozice, ztrácejíc na špic přes dvě minuty.
Ivan Rybařík se po startu trochu nečekaně propadl a to až někam k čtyřicátému místu.

Trať závodníky dovedla do města San Candido a tady začlo dvacetikilometrové stoupání. V ženách se na čele držela stále trojce Sundstedt, Süss a Rupp. Ztrácet začala nejdříve Klemenčič a pak i Stropparo.
V mužích na čele diktoval tempo Johann Pallhuber (Mapei). Za něj se propracovala dvojce Full Dynamix týmu Massimo De Bertolis a kolumbijský závodník Julio Humberto Caro Silva. Několik vteřin za nimi bojovali Thomas Dietsch, Marzio Deho a Roel Paulissen.
Stejně to vypadalo i na další horské prémii umístěné na sedmdesátém kilometru. To, že se závodníci blíží nejdřive dala vědět helikoptéra a pak konvoj motorek. Těžké kamenité stoupání bylo nad síly mnohých borců a jen málokdo ho dokázal pokořit v sedle. Šlapajícího De Bertolise tu o pár metrů předběhl Pallhuber. Několik vteřin za nimi byl Caro Silva a dalších 30 metrů za ním Thomas Dietsch. Pátou pozici držel Marzio Deho. Šestý projel prémií Belgičan Paulissen. Ten tentokrát nesedlal prototyp nového Scalpelu jako na závodech v Cross Country, ale těžkou kamenitou trať v Dolomitech zdolával na karbonovém hardtailu.

Občerstvení za vrchařskou prémií, u horní stanice lanovky ze San Candida (mimochodem, dolů vede po sjezdovce opravdu luxusní bobová dráha), přišla vhod. Oříškem se pro mnohé staly červené bidony Nissan. Ty měly zvláštní ventil, který vodu do vyprahlého závodníkova hrdla pouštěl jen tehdy, pokud jste intenzivně sáli. Klasické "zmáčknout & cucat" tady nefungovalo. Bidon je z tvrdého plastu a když ho promáčknete (což se po čtyřech hodinách dřiny snad nikomu nepodařilo), tak se sice trochu napijete, ale bidon se pak nevrátí do původního tvaru a máte smůlu. Závodníci si pak už z dálky řvali, že chtějí bidon otevřený, bez víčka.

Martin Horák si držel své 24. místo, Ivan Rybařík pokračoval ve čtvrté desítce.
Na čele závodu žen byla Esther Süss spolu s Piou Sundstedt. Rupp už mírně ztrácela.
Po sjezdu širokou šotolinovou cestou se serpentinami a pár odpočinkových kilometrech po rovině, přišel poslední kopec - Prato Piazza. Výživných 20 kilometrů. Z výšky 1200 m.n.m. vyvedla cesta závodníky do dvou tisíc. Nejprve kolem krásného jezera Lago di Dobbiaco, přes druhé Lago di Landro a pak se stoupání začalo utahovat. Tady se definitivně rozhodovalo. Z vrcholu už totiž zbývalo jen sjet deset kilometrů do cíle. Právě v tomto kopci "seklo" do té doby na čele jedoucímu Pallhuberovi. Naopak nastoupil Massimo De Bertolis a vytvořil si náskok. Druhé místo držel před Dietschem Caro Silva, kterému ráno přišla SMSka od týmového kolegy a kamaráda Leonarda Paeze, že právě dnes by měl být jeho den. Caro Silva měl ale problémy s technikou a minutu a půl ztratil.
Ženy přijely pod stoupání pohromadě, ale Dolomity je rozdělily. Nejvíce sil měla Švýcarka Süss. Druhá se nahoru na horu vydrápala Pia Sundstedt, třetí Dolores Rupp.

Defekt nebo pád při sjezdu do cíle nikoho nepotkal a tak se po 4 hodinách, 49 minutách a 18 vteřinách ve Villabasse objevil domácí závodník Massimo De Bertolis. Z prestižního vítězství měl velkou radost a za cílem vyzdvihl triumfálně svého Full Dynamixe nad hlavu. Dvě minuty a padesát vteřin po něm přijel jeho týmový kolega Julio Humberto Caro Silva. Tým Full Dynamix tam mohl slavit double. Dalších padesát vteřin ztratil Francouz Thomas Dietsch (Gewiss Bianchi). Čtvrtý dojel Marzio Deho a pátý Lukas Buchli. Johann Pallhuber projel cílem se svěšnou hlavou šestý a evidentně toho měl plné tretry.

Martin Horák (Rock Machine Cyklomax) si v závěru ještě polepšil na konečné jednadvacáté místo s mankem 24 minut a 45 vteřin.
"Jelo se mi celkem dobře. Ze začátku se jelo docela rychle, v prvnim kopci jsem odpadl z první skupiny a pak jsem jel většinu závodu sám. Kdybych jel s někým, mohlo to být možná lepší. Konec jsem znal z Transalpu, kde se to jelo jako jedna etapa, takže jsem měl trochu výhodu a věděl jsem do čeho jdu." řekl v cíli Martin.

Ivan Rybařík (KHS.cenytisku.cz) se nakonec dostal na třicátou příčku. "Ze začátku jsem si řikal, že dobrý a pak mi najednou ztuhly ruce a nohy a byl konec. Posledních 30 kilometrů jsem se ještě rozjel a pár lidí předjel, ale to už bylo pozdě..."

Milan Špolc dojel 47. (+54:07 min), Petr Šimera 68. (+ 1:20 hod), Dan Horák 69 (+1:21 hod), Michal Mikyna 72. (+1:22 hod., všichni KHS.cenytisku.cz).

Roel Paulissen závod nedokončil. Na otázku co bylo příčinou odpověděl jednoduše "Prostě ne. Jsem krosař." a k příštímu víkendu, kdy se jede v Turecku mistrovství Evropy v XC vzkázal "Maybe...".

Pak už se ozval jekot. Velký jekot. Do cíle dojížděla první žena. Tou byla třiatřicetiletá Esther Süss. Ze svého vítězství měla ohromnou a velmi upřímnou radost. Favorizovaná Finka zaostala o více než půl druhé minuty. Třetí dojela, trochu překvapivě, Dolores Rupp (+5:15 min), čtvrtá za jásotu italských diváků Annabella Stropparo a pátá Blaza Klemenčič.
Barboře Radové (Profil KTM) se příliš nedařilo. Výsledkem bylo sedmnácté místo se ztrátou 48 minut. Karolína Stolařová (Galaxy GS Jistebnice) dojela dvaadvacátá. Těžký závod na zkoušku dojela a tak i snad dostála svého cíle.

Přeci jen se ale čeští bikeři na podiu objevili. Na šedesátikilometrové trati dojela druhá Ilona Bublová (Rock Machine Cyklomax). Na dlouhé trati Jaroslav Stadherr (MTB Team Příchovice) i přes start v zadních vlnách gigantického pelotonu zvítězil ve své kategorii. Ten se ale na bedně neobjevil neb znaven horskými kilometry usnul...

Lídrem světového poháru je po Dolomiti Superbiku Massimo De Bertolis a v ženách zůstává v zeleném Pia Sundstedt. Další, třetí a poslední závod se jede ve francouzském Oisans už příští víkend!



Po vyhlášení se v partystanu rozjela jakási rakouská dechovka a byl nejlepší čas na nějakou tu chvíli zmizet do centra městečka, kde bylo postaveno expo. Trend je jasný. Italové jako cyklističtí gurmáni mají rádi lahůdky a tak je patrná honba za materiály a váhou. Karbonové a titanové rámy, zapletená galusková kola s karbonovými ráfky, karbonový program domácí značky FSA atd.
Hitem mezi bikery jsou i gumobotky Crocs. Lehoučké, pohodlné, vzdušné, v mnoha barvách a "tunitelné" odznáčky. Prostě Crocs Rocks!
Italky taky dobrý.

Südtirol Dolomiti Superbike je prostě závod s velkou tradicí, náročnou tratí, skvělou atmosférou a zajištěním. To vše ještě umocňuje okolí Dolomit s kostelíky ve stráních, krávami s bimbajícími zvonci a dominantní hora Tre Crime jejíž "korunky" se čas od času ztratí v mracích.
Villabassa bude příští rok hostit mistrovství světa v MTB maratonu a troufám si říct, že to bude stát opravdu za to! Termín je 6. července 2008, tedy pro Čechy prodloužený víkend díky svátkům. Navíc příležitostí a prostoru k bikování v okolí je velmi mnoho. Široká síť cyklostezek všech povrchů, řidiči, kteří se za vámi ochotně a tiše táhnou, dokud opravdu nemají volno a podobné věci, v našich končinách nevídané... Neuvažujete?! ;-)