Král Šumavy – bahenní lázně na Úhlavě

Letošní, již 16. ročník jednoho z nejpopulárnějších maratonů u nás - Krále Šumavy, byl slovy klasika obzvláště vypečený, především co se týče počasí.

Celý týden předtím se v celé republice, Klatovy a Šumavu nevyjímaje, střídaly slabší dešťové přeháňky se silnými lijáky, bouřkami a krupobitím. Kdo přijel do Klatov už v pátek odpoledne nebo na večer a chytil ještě tohle psí počasí, musel si rvát vlasy na hlavě a spílat, proč se vůbec přihlašoval, protože tohle se snad ani nedalo....

Pořadatelskému týmu v čele s Frantou Šraitem dalo velké úsilí zajistit sjízdnost tratí, nakonec se vše povedlo. Závodníci měli na výběr ze dvou klasických distancí 105 km a 75 km a nové 45 km. Na nejdelší z nich oproti loňsku došlo ke změnám a vylepšení, kdy se především upustilo od některých asfaltových úseků nebo míst v údolí, kde toho ze Šumavy nebylo moc vidět. Z roku 1998 byl obnoven výjezd z Patrasky na Želivský hřeben. Zaniklá cesta byla jedním ze zpestření závodu, stejně tak jako úplně nový, premiérový sjezd z hřebene dolů. Klasika Krále Šumavy – hluboké brody, byly připraveny i letos.

Změnou ovlivněnou počasím bylo prozřetelné přesunutí místa prezentace z loňského stanu před cílovým areálem Městských lázní do vstupní haly plaveckého bazénu. Akreditovat 2822 předem přihlášených účastníků, při maximální snaze o urychlení, se neobešlo bez dlouhých front. Alespoň se nemuselo čekat v blátě.

Sobotní ráno bylo naštěstí už bez deště a i předpověď na den byla milosrdnější. Ale i největšímu optimistovi muselo být jasné, že trať obrovské kvantum vody z předešlých dní jen tak nepobere a že bláta bude habaděj.

Historické klatovské Náměstí míru, místo startu, zelo brzy ráno prázdnotou. Snad jenom velká, žlutá startovní brána, oplůtky okolo a servisní stan uprostřed dávaly tušit, že se tu bude něco dít... Klatovští domorodci v tu dobu ještě spali, když se na "plac" začali sjíždět první účastnící nejdelší 105 km tratě. Celkem se jich sešlo 650. Čas startu byl naplánován na hodně brzkých 7:30. Při pohledu z výšky z dominanty Klatov – Černé věže to na náměstí vypadalo jako hemžení mravenců při stavbě velkého mraveniště.

Do první lajny se postavila trojice papírových favoritů, jezdců týmu Auto Volvo Hase Ivan Rybařík, Ondra Fojtík a Olda Hakl. Zdatnými soupeři jim měli být vítěz druhého závodu silničního poháru v Pičíně Radek Bečka z Factor bike teamu Teplice, Karel Hartl z Subway Inibon Marin teamu nebo plzeňský jezdec Heposu Tomáš Kozák.

Hned v prvních kilometrech po startu se na čele vytvořila skupina zmiňovaných favoritů, která se oddělila od zbytku startovního pole. Na 20 km při průjezdu populární motokrosovou tratí už na špici drtili vysoké tempo Rybařík, Fojtík a Hakl.  Za nimi s 50 sec. ztrátou jeli Bečka s Hartlem.

Trojice jezdců z týmu Volvo auto Hase postupně navyšovala náskok před ostatními. Kalich hořkosti až do dna si vypil Olda Hakl, kterému na 60 km vystavila stop v závodě protestující technika. Ta už více nechtěla snášet nápory bahna a vody na trati. Rybařík s Fojtíkem po celou dobu vzorně spolupracovali, a když se po necelých pěti hodinách bahenního martýria dostali na cílový chodník, bylo všem přítomným divákům z poklidného tempa jasné, že bratrovražedný spurt se konat nebude. Šťasten a s noblesou jemu vlastní projel první cílem Ivan Rybařík před neméně spokojeným Ondrou Fojtíkem.

Ivan Rybařík se nám po dojezdu svěřil: „Vždy jsem chtěl vyhrát Krále Šumavy. Moc to pro mě znamená. Je to nádherný závod vedený krásnou krajinou. S Ondrou jsme se proto dohodli, že dnes mi pomůže zvítězit a já mu to oplatím na Drásalovi. Snad se mi to povede dodržet. (smích) Dnešní výkon byl oproti mým předešlým výsledkům už o hodně lepší. Únava z Austrálie, kterou jsem nabral v zimě, se už naštěstí vytrácí a tak se moc těším na domácí závod v Jistebnici.“

K náročnosti tratě poznamenal: „ Opravdu těžký, bláto bylo úplně všude. Výhodou je, že vozíme galusky, které jdou podfouknout na 1,2 atm a dnes v těchto podmínkách to byla ohromná výhoda, hlavně ve výjezdech. Jsem i rád, že jsem nasadil zadní blatníček, moc mi pomohl. Jet totiž s mokrými zády a zadkem není nic příjemného.“

Třetí v celkovém pořadí na 105 km trati byl s pěti a půl minutovou ztrátou klasifikován Karel Hartl.

K tempu vítězné dvojice není co dodat, vždyť  sedmý v cíli, jinak výborný maratonec Tomáš Kozák, měl ztrátu přes půl hodiny... 

Mezi ženami již od startu vedla Lucia Čuříková (Veus Vyškov) a bezpečně, podle vlastních slov, a bez technických potíží projela vítězně cílem. Stejně jako loni dojela na druhém místě téměř domácí Jindřiška Bejstová a na třetí stupínek vítězů se postavila loňská královna Eva Hašková. Do cíle celkem dorazilo 515 totálně zablácených jedinců, z trati zdecimovaných neskutečným množstvím bahna.

Na startu prostřední 75 km varianty se mezi nejvážnější uchazeče o vítězství řadil Pavel Zerzan (ČS MTB team) a cyklokrosař Martin Zlámalík (Volvo auto Hase team). Z osobností sportovního života se na startu objevili letošní vicemistr světa v lyžování Lukáš Bauer nebo paralympijský vítěz Jiří Ježek.

V 10 hod. dopoledne vyrazili společně vpřed šumavským nástrahám přes 2000 účastníků na trasách 75 km a 45 km.  Od startu zato vzal hned Martin Zlámalík a začal ujíždět všem. Jeho přemíra snahy se mu vymstila zhruba na 7 km, kdy byl v jednom z úseku tratě příliš rychlý, vyjel ven a o kámen udělal gumu. Toho dokonale využil Pavel Zerzan, který se ujal vedení a na již značně rozblácené trati si na svém 29“ kole dojel pro vítězství. V cíli řekl:  Bláta bylo fakt hodně, ale potom co odpadl po technických problémech Martin, jsem byl až udiven, jak to šlo vše lehce."

Po opravě defektu se Martin Zlámalík vydal ke stíhací jízdě Pavla Zerzana. Velkou časovou ztrátu, kterou na trati nabral, se mu podařilo zredukovat na necelých 10 min. v cíli. Více už to nešlo. Výsledkem je druhé místo. Třetí místo obsadil veterán nad 40 let Václav Smazal ze Survival teamu.

Mezi ženami si další triumf připsala závodnice TTK Klatovy a trenérka lyžařského potěru ve Vimperku Eva Jedličková.

Na nejkratší trati si pro prvenství na cílový stadion přijel Ben Henderson. Závodník žijící v místě letošního mistrovství světa horských kol v Canbeře přijel do Čech na pozvání Ivana Rybaříka a kromě sobotního klatovského závodu bude měřit síly s českou a světovou špičkou na Pražských schodech a na jistebnickém Kole pro život. Vítězstvím v Klatovech ukázal svoji sílu a mezi pořadateli získal mnoho příznivců, kteří mu budou v září držet v mistrovském závodě palce. Mezi ženami si nejvyšší stupínek vítězů zajistila 20. místem v absolutním pořadí Jana Martinková z týmu Cyklotrenink.com. Na 75 km trati vidělo cíl 1121 účastníků a na 45 km 380 mužů a žen.

Při večerním vyhlašování byl kromě dekorace nejlepších zmíněn i mimořádný lidský počin a to když na 35. km nejkratší trati Hana Langová, Jiří Beran a Martin Kabourek poskytli odbornou první pomoc závodníkovy, kterého postihla zástava srdce. Za to sklidili od přihlížejících diváků závěrečného ceremoniálu bouřlivý potlesk.

Letošní Král Šumavy je za námi. Korunku krále a královny si z Klatov odvážejí Ivan Rybařík a Lucia Čuříková. Do historie se zapíše jako extrémně těžký díky počasí a podmínkám na trati. Klatovský starosta Rudolf Salvetr, se trefně o podmínkách závodu i místa zázemí vyjádřil, jako o "bahenních lázních na Úhlavě".

Velký dík patří pořadatelům za obětavý výkon při zajišťování akce. Vytknout se jim ale musí naprosto tristní zabezpečení možnosti si po závodě umýt kolo. Připravit tři wapky pro bezmála 3000 účastníků snad nemysleli ani vážně. Od tří hodin se u každé z nich utvořila cca 50 metrová fronta více či méně naštvaných čekatelů. Ještě dlouho po vyhlášení výsledků, kdy venku už se pomalu smrákalo, se zástupy lidí se zabahněnými koly nezkracovaly.... Řada jedinců to nevydržela a kolo si radeji omyla v rybníce.

Ročník 2009 znamenal derniéru tratí a pro příští rok budou opět připraveny zcela nové. V pravidelném tříletém cyklu stavitelé trati Ogar a Franta Šrait ukážou nová místa na Šumavě.
Nechme se překvapit.

Kompletní výsledky k nalezení zde.