Filip Matuš nejrychlejší v Hejnicích na 3DH

V pořadí třetí závod seriálu začal vlastně už v pátek. V Hejnicích se v tu dobu rozjížděla místní pouť a večer se unavené školačky trousily na ridery očekávané disko tango. Protože jsem na inkriminovaném místě nebyl, vyptal jsem se před sobotním startem.

Třeba takový Zdeněk Hendrich zvaný Heňďa měl už dávno před půlnocí půlnoc, protože svojí fanynku s očima jak dvě studánky už dávno našel.

To další bikeři se vůbec nešetřili. Na parketu křepčili jak domorodci postižení epileptickým záchvatem a lili do sebe všechno počínaje okenou a bublifukem konče. Když se jedna odvážná školačka zeptala jak chtějí ráno závodit, dostalo se ji odpovědi: „Neměj péči kočičko, musím se trochu rozpohybovat a pak uvidíš ty kule.“ Nejmenovaný závodník, který skončil třetí v hardech, dokonce svedl barmanku a ráno v pět hodin ji vezl ukázat péra. Když se chudinka zeptala, jak to že má dvě, suše ji odvětil, že s jedním by neodjel ani ze startovací rampy a že až uvidí ten zdvih, tak si sama lehne na záda. Ale radši na trať.

Mraky se valily nad hory a hrozily deštěm. Ale až na pár kapek potu nespadlo nic. Začátek se trochu protáhnul. Dráty časoměřičů neměly patřičnou délku a trať natažená o cca 200m tak překvapila všechny. Závodníci se řadili nahoře a trochu nadávali na osud. No spíš na pořadatele. Ale když už se to rozjelo, tak to šlo jak po másle. Horní pasáž svědčila hlavně fullům. Hezky mezi stromy, kámen, kořen, rovinka na trávě a ostrá levá mezi smrky. Točilo se zleva úvozu doprava a zase zpátky. Drop po červeném koberečku poměrně úzký a vyžadoval přesné najetí, jinak parchant kopal. Kdo nebyl pomalý, krásně vytočil klopené dřevo na levou a měl před sebou divácky parádní střední pasáž. Sjezd ze skály pro hodně odvážné povahy a po vrstevnici sjeté další skalky na hlíně a jehličí. Uzoučká vlásenka a hoodně odkloněná levá potěšila snad úplně každého, skok přes potok a fourcrosová presovačka na největší jump. Tady si už chrochtali hardi. Závěr byl rychlý a bezprostředně obklopen křovím, stromy a podobným lesním bordelem. Těsně před cílem vyloženě 4X.

Na děvčata se sice hezky dívá, ale jízda ke koukání moc nebyla. Martina Šulcová musí ještě trochu víc posilovat pastelky. Před cílem prvního kola ji přestaly poslouchat a šla k zemi úplně stejně jak vytahaný řetěz. Za ní s přehledem jedoucí a absolutorium zaslouživší Trojanová, ji málem přejela hlavu.

Lanovkou se jezdilo jen do půlky kopce. Pak se muselo tlačit. Byl čas poklábosit o životě a kouknout na jezdecké umění těch, co se už řítili dolů. Hendrich zajel nejrychleji hardy v obou kolech a Marek, který jel hlavně pro diváky, ztrácel setinky právě na extra vysoce vystřižených jumpech. Druhá runda vyšla nadprůměrně Faistaverovi a dokonce se na 18 setin přiblížil k vedoucímu Hendrichovi! „Nemohl jsem pod skálou nakopnout botu do pedálu a dost mě to rozhodilo,“ řekl Zdeněk v cíli. S přehledem vede celkové pořadí v kategorii 3DHcupu a pokud ho bude chtít někdo udolat, bude muset jet hodně velkou hranu. Na stupně vítězů si vzal Tomáš Marek fajnové sponzorské hadry a stal se tak nekorunovaným králem modelingových panáků.

Junior Šosvol tentokrát postrádal parťáka Šavra a jel tak suverénně, že by s přehledem mohl soutěžit v nejsilnější kategorii. Náskok si udělal v první jízdě, kdy jel skvěle bez chyb. Nestačili na něj ani místní rideři, kteří dokonale znali trať. Ve fullech nejprve vedl Heiník, ale po problémech v druhé jízdě nabídl vítězství Matušovi. Vítěz minulého podniku Fišer skončil pátý a techničtější trať mu úplně nesvědčila. Zklamáním bylo patnácté místo pro Musila, který ovšem před závěrečnou pasáží po ostré levé kolem stromu předvedl tak krásný zalamovák, že by se za něj nemuseli stydět ani vyskákaní výsadkáři.

Slunce se pomalu klonilo k západu, nad neposečenými loukami se táhly poslední tklivé hip-hopové songy a vařené párky chutnaly líp než kozí steak. Když se to zalilo Rohozeckým ředidlem, bylo zaděláno na krásný večer. Čtvrtý díl seriálu se jede v Turnově, týden po mistrovství.

Text a foto : Jiří Synek www.gooool.eu