Jan Kopka je v cíli ultramaratonu v Kyrgyzstánu

Sedmnáct stovek kilometrů, většina trasy ve vysoké nadmořské výšce, velké převýšení, drsná a odlehlá krajina Kyrgyzstánu a obrovské výkyvy počasí. I takto by šlo charakterizovat první ročník nonstop závodu v Kyrgyzstánu, který přilákal na start 98 odvážlivců z různých konců světa. Byl mezi nimi i jeden český biker, a to Jan Kopka. Dobrodruh, extrémní biker a pořadatel 1000 Miles Adventure.

"První ročníky těchto netradičních a náročných ultramaratonů „o přežití“ nabízí daleko větší dávku už tak velkého dobrodružství a vyžadují podstatně více improvizace a psychické odolnosti, neboť ani závodníci, ani organizátoři nevědí, do čeho jdou," říkal před odletem do Kyrgyzstánu Jéňa Kopka. Právě to jej do účasti v závodu hedvábnou stezkou taky nejvíce lákalo. Je přitom pochopitelné, že najít novou výzvu pro někoho jako je právě Honza Kopka musí být čím dál těžší. Vždyť už ochutnal mnoho těch nejnáročnějších závodů po celém světě, např. non-stop závod na horských kolech bez zabezpečení Great Divide Race z Kanady do Mexika divočinou Skalistých hor, jehož délka činila 4 000 km s převýšením 70 km. Jeho silnou vůli a odhodlání prověřil také nejdrsnější zimní bikový závod planety Iditarod Trail Invitational přes mrazivou a pustou Aljašku absolutně bez zajištění, kde je závodník po několik týdnů odkázán pouze sám na sebe v teplotách až -40 °C. Jan Kopka je také kromě již zmíněných 1000 Miles pořadatelem snow-bikových campů a expedic za polárním kruhem. 

Kyrgyzstán je přesto novou kapitolou v palmares jabloneckého bikera. Samotná trasa závodu  Silk Road Mountain Race šplhá až k výškám 4000 metrů nad mořem, vede po horských cestách, pěšinách, ale i starých sovětských zapomenutých silnicích. Hustota obyvatel Kyrgyzstánu je velice nízká, část z nich dokonce stále udržuje kočovný způsob života. Spoléhat se tak na pomoc místních závodníci moc nemohou, možnost doplnění jídla na trase je velmi omezená nebo žádná a pokrytí signálem mizivé. Závodníci jsou tu opravdu odkázáni sami na sebe.

Už během prvního dne přišla v průsmyku Kegety náhlá sněhová bouře, která rozdělila startovní pole na dvě části. Několika bikerům se podařilo projet, zatímco ostatní zvolili vyčkávací taktiku v údolí před průsmykem. Sněhovou bouři vystřídaly v údolí teploty nad 40 stupňů. I v dalších dnech se účastníci závodu museli vypořádat se sněhovými bouřemi, popasovat se s brodění ledové řeky, jízdou v mokrém oblečení... Není tedy divu, že mnozí začali už po pár dnech odstupovat.

I Honzu Kopku trápil silný kašel a jízdu mu zkomplikovalo i přetržené lanko přehazovačky. Největší strach měl ale ze psů, kteří hlídají jurty a útočí i na velkou vzdálenost od obydlí. Na druhou stranu závodníci opěvují pohostinnost této země. Není výjimkou, že místní obyvatelé pozvou jezdce k čaji, poskytnou mu jídlo a vodu nebo se snaží pomoci s opravami kola.

Vítězem premiéry Silk Road Mountain Race se stal Jay Petervary z USA, který vzdálenost 1721 kilometrů ujel za 8 dní 8 hodin a 15 minut. Organizátoři vyřadili dva jezdce z výsledků sólo jízdy, protože téměř celou trasu jeli i přes upozornění společně. Díky vzájemné podpoře, která nebyla k dispozici ostatním jezdcům, nemůže být jejich jízda považována za opravdovou sólovou soutěž.

Ani přetržené lanko přehazovačky nezastavilo Jana Kopku a na dva převody dorazil do cíle v Chong Kemin jako šestý závodník, nicméně v oficiálních výsledcích je díky zásahu organizátorů uváděn na 4. místě. Stupně vítězů mu unikly jen o pár hodin.

Jan Kopka se drží své image milovníka piva. Po dojezdu do cíle se hned ptal, jestli je to pivo studené. Mezi fanoušky si tím vysloužil titul beermaster.

Více o posledním dobrodružství Jana Kopky najdete na jeho webu www.jankopka.cz, oficiální stránky závodu jsou pak zde: https://www.silkroadmountainrace.cc.