Kozzy Style 08 report

Akcí, jako je tahle, v Česku mnoho nenajdete a když k tomu ještě přidáte slušnou diváckou kulisu, super letní počasí a neskutečný počet přihlášených riderů, dostanete letošní Horsefeathers Kozzy Style. Akce, která se jela už počtvrté, doznala v posledních dvou letech neskutečného progresu. Překážky na kterých se pracovalo víc jak měsíc dopředu, by směle snesly srovnání se zahraniční konkurencí. 70 přihlášených a 15 pozvaných riderů je v našich končinách na slopestyle neuvěřitelné číslo a to vše bylo doplněno zejména v neděli cca dvěma tisícovkami diváků, kteří si dobrovolně zvolili, že se budou smažit v třicetistupňovém vedru podél tratě. Tak tohle nějak byl čtvrtý ročník Kozzy Stylu, který se odehrál na sjezdovce Kozí pláně nedaleko Kaplice v Jižních Čechách.

Trať samotná, tak jak ji postavila partička kolem Pavla Švarce, byla naprosto zásadně různorodá. Start na konci lesa vyslal závodníky na obrovskou soustavu dřevěných lávek, ze které byly tři možnosti výskoku. 6m drop, 5m drop, nebo 3m gap s vystřelovákem, na kterém se dalo nejlíp trikovat. Následoval celkem dost rozbitý hliněný dopad, na kterém bylo potřeba zejména po dopadu z 6m dropu trochu přibrzdit aby se na další dřevěnou konstrukci se step upem a dvěma nižšími dropy nenajíždělo moc rychle. Pak musel rider udělat zásadní rozhodnutí. Buď ohnout doleva, přišlápnout a zvolit jeden ze dvou gapů z nichž ten delší "Die Curve Gap" měl na dálku 12 metrů, nebo naopak přibrzdit mírně točit doprava a výskokem na lávkový double pokračovat dál. Následoval vlastní slopestyle park, ve kterém bylo nespočet možností, jak a co projet. Transfer, wallride, funbox, drop a stalinec. Uprostřed toho všeho měla sídlo porota, která sledovala celou trať, to jak s ní jezdci zápasí i to, jak v jejím samotném závěru trikují na dvou předcílových dirtech.

Hodnotil se tak zvaný umělecký dojem. Čas nehrál žádnou roli i když plynulost a ladnost projetí tratí byla určitě plusem. Mimochodem, když už jsme u poroty, tak té letos předsedal slovutný Michael MRSN Maroši, který kvůli táhlým trablům se zády zřejmě bude muset nechat profi závodního ježdění. Při sobotní kvalifikaci, z níž museli porotci vybrat ze 70 jezdců deset, které pustí do nedělních finálových jízd, to porota neměla vůbec jednoduché a shodnout se na deseti jménech nebyla vůbec zívačka ...

Nakonec se ale seznam jmen, která dostala šanci si to v neděli rozdat s pozvanými elitami, vytvořil a nezbývalo už jen nic jiného, než vyzewlit zbytek sobotního odpoledne, zakončit den na smrtící párty a v neděli se probudit do tropického dne a doufat, že alkohol omámil podobně i všechny ostatní soupeře na startu.

Harmonogram nedělního závodění byl trošku složitější, než v sobotu. 10 kvalifikantů a 15 pozvaných riderů nejprve muselo projít dvoukolovou finálovou kvalifikací. Po ní se pak už jen desítka pozvaných vydala dvakrát na trať aby předvedla to nej ze své momentální formy a pak už bylo všechno jen na porotě, jaký verdikt vyřkne.

Finálové jízdy už byly hodně dobrým pokoukáním. Na první dvojici dropů se točily třistačedesátky, tailwhipy a xupy jeden za druhým, na dalším dropu se pak odvážlivci pouštěli i do backflipů a jiných zwěrstev. V slopestyle parku pak dominovaly nápadité kombinace a čistě provedené triky. Startovní pole se dělilo na dvě skupiny - sjezdaře na celopérech a dirtaře na hardtailech. Obě skupiny měly své, obě jely společně a hodnotily se dohromady. Schwára lítal rychlou variantu s nejvyššími dropy a nejdelšími gapy, oproti tomu třeba Kuba Vencl jezdil nižší verze prvních skoků ale doplňoval víc trikama. Filip "Žena" Kamidra byl pro změnu něco mezi. Zkrátka a dobře maso v dost luxusním balení.

A jak že to tedy nakonec dopadlo ? Vyhrál Honza "Netro" Netrval, který si porotu získal s vou kombinací 360ky z pětimetrového dropu a následným backflipem z druhého dropu. Za ním se na stupně vítězů postavili Tomáš "Leader" Zejda, Jan "Loleq" Toth, Kuba Vencl a Láďa Klauz, kteří si mezi sebe rozdělili celkem 30 tisíc korun.

Uff, dobrá práce dámy a pánové. Závěrem už jen malé shrnutí. Slopestyle zažívá stále neuvěřitelný progress, a to jak v zahraničí, tak u nás. Před pár lety byla odvaha vůbec skočit pětimetrový drop. Dnes kdo na něm nedává rotační triky, tak nemá šanci. Bezkonkurenčně nejstarším závodníkem, který se nakonec do samotného finále ani neprobojoval byl Richard "Gaspi" Gasperotti. "Ty mladý dávaj neskutečně. Já už to beru jako zábavu. Letos mi dorazily z Austrálie speciální ortézy na kolena. Nemám ani jeden křížák, takže to rozhodně nebudu hrotit" svěřil se Gaspi po sobotní kvaldě a jak řekl, tak i udělal. Do paměti se zapsal v sobotu odpoledne při kvalifikaci i jeden z Poláků. Ten se nechal vyhecovat Navym a po prvním nezdařeném pokusu na velkém gapu, před kterým zabrzdil, si to vyšlápnul zpět pod dropy, aby se po několika sekundách neskutečně vyrakvil poté, co nechal před dopadem přední kolo a v kotrmelcích skončil na chvíli bezvládně ležet za ním. Po několika minutách se ale sebral a po svých bez zásadních zranění odešel mimo trať. V následném tréninku pak rozebíral tenhle gap pěkných pár minut, aby ho nakonec dal naprosto na čistotu. Jediným vážnějším zraněním byla zlomená pánev při pátečním tréninku. Abych ale pořád jenom nechválil. Škoda, že se Kozzy letos zase termínově kryly. Tentokrát s mistrovstvím ČR ve fourcrossu. Pravda po loňsku, kdy se pro změnu kryly se svěťákem ve Schladmingu to nebylo zas tak hrozný, ale mohlo to být lepší, třeba o víkend později. Jinak když už jsme u těch termínů, tak do budoucna by to chtělo popřemýšlet, jestli by nestálo za to vyrobit termín tak, aby byl bezprostředně před nebo po obdobné akci v Leogangu, nebo Saalbachu. Trať v Kaplici si s těmi v Rakousku rozhodně nezadá a šance dostat do Čech mezinárodní esa ze Španělska, či Kanady není zas tak malá, pokud by byla pouhých dvě stě kiláků daleko. Není to výzva do budoucna? Nebylo by snem dostat do Čech opravdovou světovou slopestylovou elitu? Budoucnost nám na to určitě odpoví....