Drásal 2005 - pohled ze sedla

Dnes již legendární maratón Drásal vyhrál Ondřej Fojtík (Merida biking) a Katka Bohatá mezi ženami (Scania Apache). My vám však přinášíme poněkud odlišný pohled a to ze sedla zabláceného stroje. Nepřítelem číslo jedna bylo totiž počasí.

Autor: Michal Pick

04.07.200516:30:00

Ondrej Fojtík - vítěz Drásala 2005

Kateřina Bohatá - vítězka ženské kategorie

Jednoznačně nejkrutější maraton letošní bikové sezóny se jel v sobotu v Holešově. Když v pátek odpoledne, den před startem, začal déšť vytrvale kropit trať, bylo možné jen spekulovat, jak bude vypadat druhý den ráno a zda se nebude opakovat dva roky stará historie, kdy první stoupání bylo díky lesní technice a dešťům tak rozbahněné, že pořadatel musel na poslední chvíli volit jinou úvodní pasáž a díky tomu se závod protáhl takřka o deset kilometrů.

Nestalo se tak. Déšť sice neustal ani ráno, na úvodním stoupání však nezanechával zásadní stopy. Kde však bylo ohavné počasí cítit, byla startovní listina. Mnozí vzdali start předem, hrozba poničené techniky a nalomeného zdraví byla zřejmě příliš velká. Ostatně za jakou cenu se v takovýchto podmínkách závodí si hned po pár kilometrech uvědomili ti stateční, co na start nastoupili. Voda udělala na trati své. Jílovo-písčitý podklad fungoval jako dokonalá brusná pasta. Nešlo si nevzpomenout na Sudety roku 2001. Paralela byla takřka dokonalá. V Hostýnských vrších se však trať dostává do vyšších nadmořských výšek, takže navíc přibyly i momenty, kdy kvůli nízko položeným mrakům byla viditelnost omezená na pár desítek metrů. První problémy na sebe nedaly dlouho čekat; trať byla sice sjízdná, ale technika dostávala zabrat až za hranice únosnosti. Začal hromadný exodus závodníků, když nejčastější byly nefunkční brzdy a přetrhané řetězy. Zhruba od čtyřicátého kilometru, tedy ne více než po třech dlouhých sjezdech, byly zejména destičky kotoučových brzd nepoužitelné. Domnívám se, že tentokrát „vydělali“ majitelé „V“ brzd, a ještě k tomu paradoxně ti, kteří zvolili levnější celogumové masité špalky.

Závod se láme přibližně v polovině na jediném rovinatém úseku u Bečvy. Kdo dojede sem, na nejvzdálenější bod trati, obvykle závod dokončí. I tak to ovšem byla spíše záležitost osobní statečnosti, brždění za cenu kontrolovaných (i nekontrolovaných) pádů nebo chodeckých pasáží v těch neprudších místech. Tou dobou sice už přestalo pršet a teploty se usadily na přijatelné výši, nicméně pár míst připomínalo spíše rozježděný tankodrom, než bikovou trať. Domnívám se, že tentokrát patří absolutorium nejen všem těm, kteří dokázali trať absolvovat v časovém limitu, ale úplně všem, kteří se do cíle silou vůle dostali. Přiznám se, že časy prvních dvou v cíli, Ondry Fojtíka a Radka Dítěte na úrovni 5 hodin 12, resp. 13 minut mne šokovaly; uvážíme —li, že rekord trati je rovných pět hodin, klobouk dolů před oběma borci, kteří v takřka nelidských podmínkách zajeli čas na této úrovni.

Další absolutorium patří jako obvykle pořadatelům pod vedením zkušeného Járy Ondrušáka, kteří v nelehkých podmínkách dokázali udržet laťku úrovně maratonu velmi vysoko. A jestliže jsme měli možnost si již v neděli odpoledne přečíst výsledkovou listinu na drásalovských stránkách a dnes postupně dle tvrzení pořadatelů přibudou i mezičasy, není co dodat.

Text: Tomáš Přibyl
Foto: Michal Pick
Výsledky: KOMPLET

Přečteno - 7730x Tagy: marathony

#4 Tomáš Přibyl - vloženo: 08.07.2005 v 15:10:09

vysvětlení - Pokud jde o název článku "Ze sedla", není tím míněno, že jde o fotoseriál, natož pak připravený ze sedla kola.Vyjadřuje pouze, že pisatel závod absolvoval a příspěvek tedy obsahuje líčení z pohledu aktivního účastníka.
odpověz na tento komentář
#3 mao - vloženo: 08.07.2005 v 14:20:29

pohled ze sedla - ani jeden pohled ze sedla! Nebo jedete v protismeru, nebo nekomu do prdele, nebo narazite do zablaceneho cyklisty a pritom fotite?
odpověz na tento komentář
#2 Honza Jílek - vloženo: 05.07.2005 v 16:40:58

Pozdrav z pouště pro ty co nevzdali - Drásal je podle mého subjektivního dojmu nejpěknější maraton u nás. Mám objeto kolem deseti dalších maratonů tento rok, nebo v posledních letech a to několik ročníků po sobě a tak to cítím. (i když se mi zamlouvají všechny)Krásná krajina Hostýnských vrchů, blízké Beskydy, bezva atmosféra na doprovodných akcích po závodě a samozřejmě dokonale zvládnutá organizace. Přihlášky, prezentace, značení tratě, občerstvovačky, zajištění v cíli to všechno je bezchybně klouzavé a nikde se nic nezasekává. Aspoň navenek to není poznat. Jako táta jednoho malého a jednoho ještě menšího ogárka si cením závodu pro děti - malého drásala. Prostě paráda.
Ale tento rok mám drásala možnost skouknout pouze na emailových stránkách posazený ne na bike, ale židli počítače uprotřed pouště v Iráku. O to víc mi chybí kopce, krajina, krásné výhledy atmosféra závodu, vůbec bike jako takový, i když se to všechno letos schovalo pod nános bláta. Co bych tady dal za kousek toho marastu tady v té vyprahlé krajině.
Zpravidla se bahnitým vyjížďkám a závodům vyhýbám. Ale vzhledem k tomu, že za tu dlouhou dobu co tady v té písčité krajině rovné jako placka jsem a ještě delší co tady budu, bych do toho šel po hlavě i kdyby trakaře padaly. Určitě by mě to zpětně mrzelo, kdybych nešel. Takže příští rok. A uvidím jak mi to nadšení vydrží, když ty trakaře budou příští rok padat.
odpověz na tento komentář
#1 paw - vloženo: 05.07.2005 v 00:52:43

Zakletý Drásal - Drásal je poslední s větších maratonů, který jsem ještě nikdy nejel. Nejdříve jsem k němu měl příliš velký respekt a kvůli málo najetým km jsem ho vynechával. Potom jsem podvakráte úspěšně odjel Sudety a začal se na něho těšit. Nastoupila však nahodilost - loni jsem se na den přesně namísto na trati potil ve svatební síni a letos jsem choval týden starého bikera.
No když jsem přečetl tuto pěknou reportáž, musím říci, že jsem docela rád, že mi do toho letos zase něco vlezlo. Při vzpomínce na loňský promoklý nedaleký Bikesabath...
Tak snad zase napřesrok.
odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744

Drásal 2005 - pohled ze sedla

Mohlo by vás zajímat

Vlož svůj komentář: