Na návštěvě u Moose

Dalším místem, které jsme po Kopřivnici ("Šestsettrojky" vystřídala kola) a německém Buggingenu (Tune: Titan je příliš těžký...) navštívili, je Třebíč. Na kraji města na Vysočině najdeme firmu Moose, která se zabývá výrobou ponožek...

U nízké podlouhlé stavby s jednou malou cedulí Moose se potkávám s majitelem panem Jiřím Šmardou a Lukášem Frýbou, který má na starosti právě poměrně mladou značku Moose. "Továrna funguje od roku 1992. Máme 35 zaměstnanců...", začíná vyprávění a mou prohlídku pan Šmarda, zatímco přicházíme ke stylově rezavým plechovým vratům s několika vylepenými zákazy a příkazy.
Za nimi se nachází hned jedno z nejdůležitějších míst továrny a sice pletárna. Na první pohled to laika ohromí. V hale jsou desítky strojů a stovky špulek nití.

Výroba ponožky ale začníná v malé místnosti vedle. Tady totiž sedí pan grafik a mechanik v jedné osobě. "Navrhnout grafiku ponožky si může v podstatě každý sám. Návrh může být udělaný třeba v malování. Grafik ho stejně musí ručně překreslit do pevné souřadnicové sítě a je na něm, co uzná za použitelné a výrobně zvládnutelné a co ne.", říká "technologický designér" a vysvětluje, že čím je ponožka z hlediska funkčnosti techničtější, tím jednoduší musí být její design. Několikrát padá slovo kvalita. Je tu na ni kladen velký důraz. Závisí především na použitém materiálu a pak na technologii výroby. Ponožka Madness, kterou sledujeme, se vyrábí z Coolmaxu a Climawellu, což je polypropylen s příměsí stříbra.
Návrh každé ponožky je tvořen takzvanými obrázky a kroky. Pro každou velikost a pro levou i pravou ponožku jsou tyto hodnoty jiné a musí se zvláště překreslit. Když grafik návrh zpracuje, pošle přes počítač data o ponožce vedle do pletárny, kde se stoj pod dohledem zaměstnance pustí do práce.



Tak trochu to vypadá jako trychtýř. Na jeho začátku je několik špulek s nitěmi různých barev a materiálů a na jeho konci je "díra" o průměru asi patnáct centimetrů, po obvodu plná jehel, kde se ponožka plete. Stroje na obyčejné ponožky a na technicky složité ponožky se liší. Nejsložitější pár cyklistických ponožek se šije šest minut a váží 60 gramů. Ač to tak možná nevypadá, plete se na nejmodernějších strojích na světě. Nápis "Made in Czech Republic" prozrazuje místo původu. Dokonce i stroje jsou z Třebíče a lidé z Moose se podíleli na jejich výboji a testování. Na displeji můžeme sledovat, který obrázek ponožky se zrovna plete a další detaily. Všechno je propojené s počítačem, takže vecoucí teoreticky může sledovat výrobu každého stroje ze svého notebooku.

"Plést se začíná vždy od shora, tedy od lemu. Tam vyšíváme, jestli jde o pravou nebo levou ponožku, její velikost a internetovou adresu Moose.eu.", vysvětluje pan Šmarda u hlučného stroje, ze kterého zrovna padají ponožky pro nový bikový tým Volvo Auto Hase. Plete se na střídačku levá a pravá. Jaký je v tom rozdíl? Vždyť u většiny ponožek je to jedno... "U našich není. Každá noha je přeci jiná. Aby ponožka mohla správně fungovat, musí se chodidlu přizpůsobit a tak musí být levá a pravá, musí třeba dobře kopírovat prsty, aby netlačila.".

Co se barev týče, naporoučet si jde mnohé. "Ale je to zase na úkor kvality. Není problém udělat růžovou ponožku. Problém je v tom, že nebude tak kvalitní. Coolmax se v růžové nedělá, takže ho musíme nahradit bavlnou a tím pádem funkčnost o 40% klesne..." zdůvodňuje použití třech základních barev na topmodelu Madness pan Šmarda.
Ze stroje vypadne ponožka s nesešitou špičkou. Když tedy spolu s námi opouští hlučnou pletárnu, vypadá spíše jako rukáv.

V druhé budově proces pokračuje. Pro sešití špičky je nutné ponožku otočit. Na to tu mají speciální stroj - obracečku. Skvělá to věc! Je to v podstatě takový lux nebo chcete-li vysavač. Na rouru natáhnete ponožku, ta se vcucne do roury a během zlomku vteřiny vám vypadne na druhé straně otočená. Musím se přiznat, že ačkoliv to byl zřejmě nejjednodušší stroj v celé továrně, zanechal ve mě hluboký dojem :-). Sledovat paní, která má nasazování ponožek v ruce byl prostě koncert. Za vteřinu otočí dvě ponožky.



Máme otočeno naruby, jdeme dál. Jdeme sešít špičku. To se dělá dvěma způsoby. Jednoduché a obyčejné ponožky se sešívají velmi rychle. Protáhnou se strojem a je hotovo. Funkční a technologicky náročné ponožky, jako je náš topmodel od Moose se sešívají o poznání pomaleji a složitěji. Paní sedící u stroje s točícím se kolečkem plným jehel navléká očko po očku ponožku na jehly a ta se pak sešije v podstatě beze švu. "Má-li být ponožka kvalitní a komfortní, je to jediná možnost. Šev přes prsty, jaký je u obyčejných ponožek by v tretře tlačil.", říká pan Šmarda, zatímco nevěřícně koukám, jak paní s ledovým klidem navléká očka na jehly. Je to mravenčí práce. Za den takhle sešije asi dvě stovky párů.



Po sešití ponožka znovu projde obracečkou, kde je otočena na správnou stranu. Pak jde na fixování. To jsou takové velké plechové placaté "nohy" na které se navlékne a v teple se natáhne a narovná. Zajímavostí je, že se každá ponožka vyrábí o 2 čísla větší, než jaká ve skutečnosti bude. Při procesu se totiž právě o ty dvě velikostní čísla srazí. Stálou velikost získá až po třetím vyprání.



Sedmým výrobním krokem je důkladná kontrola. Poměřují se velikosti, kontrolují a kompletují páry, kvalita zpracování a švu.
Přecházíme k poslednímu místu, kde se páry balí. Cestou mám zakázano fotit a skoro se i dívat. Procházíme totiž halou, kde jsou už připravené hotové ponožky. Nestačím se divit. Jsou tu desítky druhů ponožek pro přední Pro Tour týmy, pro výrobce dresů, pro nejznámější firmy zabývající se výrobou komponentů na kola a další. Když si kupujete ponožky ke svému americkému kolu, těžko vás napadne, že jsou právě z Třebíče...
Celých 80% produkce putuje na vývoz. Hlavně do Belgie, Holandska, USA. Kromě Antarktidy na všechny světadíly.
Minimální množství výroby na zakázku je 100 párů. Po schválení finálního vzorku jsou v Moose schopni ponožky do měsíce vyrobit.



Obal si buď zadavatel dodá vlastní a nebo se balí do "krabiček" Moose s nohama Ivana Rybaříka na obrázku. "My si akorát hlídáme, aby byly na obalu všechny zákonem stanovené informace, jako jsou použité materiály, způsob praní atd.".

Tím prohlídka továrny končí. Má zvědavost ale nikoliv. Dostáváme se do kanceláře, kde nám pan Šmarda ukazuje "tajné" novinky.
Hitem poslední doby jsou kompresní ponožky pro lepší regeneraci sportovců. I Moose se do tohoto sektoru pustil.
"Udělali jsme několik prototypů a ty teď testujeme. Vůbec testování je pro nás hodně důležité. Nechceme pustit na trh nefunkční nebo nevyhovující věci. U cyklistů spolupracujeme třeba s cyklokrosařem Martinem Zlámalíkem, protože cyklokros je pro ponožku a její vlastnosti tím nejnáročnějším prostředím. Dalším extrémem, ze kterého máme informace a výstupy byla Crocodile Trophy v Austrálii. U kompresních ponožek spolupracujeme s předními českými běžci a triatlonisty. Zkouším je samozřejmě i já...", říká pan Šmarda, vyhrnuje si nohavici u kalhot a ukazuje bílé podkolenky, jejichž cena by se prý v maloobchodech měla pohybovat okolo pětistovky. Dalším oborem, kam se Moose v příštích letech chce vydat, je výroba funkčního spodního prádla.

Naše návštěva u losa tedy končí. Bylo zajímavé sledovat nejen jak a kde ponožky vznikají, ale především jaké jsou kladeny nároky na jejich funkčnost a kvalitu. To jsou hodnoty jednoznačně na prvních místech. Evidentně tu velmi dobře vědí, co dělají. Přemýšlejí o ponožkách jinak než ti, kteří si své "fusky" natáhnou před tréninkem a pak o nich v tom nejlepším případě "neví".

!!!SOUTĚŽ!!! Máme tu pro vás další soutěž právě s firmou Moose. Tentokrát na první tři nejrychlejší správně odpovědi čekají ponožkové balíčky. Co obsahují? Horkou novinku, kompresní ponožky Moose Compresse Drive a potom ponožky Madness, Road, Master II a Insider! Soutěžní otázka zní: Které zimní reprezentace ČR je firma Moose partnerem? a) saunování b) curling c) sportovní boby Své odpovědi posílejte na email michal.cerveny@mtbs.cz