"Šestsettrojky" vystřídala kola

Reportáž z cesty do míst, kde se dříve montovaly limuzíny pro soudruhy, dnes stárnoucím halám vévodí cyklistika....

Autor: Jan Němec

Obrovská brána kopřivnické Tatrovky působí spolu se čtyřmi proudy příjezdové komunikace dokonale majestátně a tak trochu tajemně a nedobytně. Dostat se dovnitř přes závoru není nic jednoduchého. Slečna ale nakonec pod tíhou mých pohotových odpovědí, "espézetku" jsem popletl jen jednou a dokázal jsem jí i vysvětlit proč, podlehla a vydala mi důležitou kartu pro vjezd. Pán s modrou pokrývkou hlavy vysoko v okénku nade mnou mě pusti dovnitř. Mikrosvět Tatra.

Míjím tatrovácký polygon a představuju si, jak tam Karel Loprais se synem testují jejich dakarský speciál. Projíždím mezi pavilóny, které v minulém století produkovaly chloubu České republiky. Tu jsou naskládané podvozky, o kus dál další díly - pro mne neidentifikovatelné, rezavé kusy železa. Nakonec jsem nad bludištěm vyzrál a zaparkoval před BFI nebo-li Bike Fun International.

Kopřivnice je, vedle dlouhé řady proslulých českých jmen jako Zdeněk Burian (ilustrátor), Ignác Šustala (zakladatel Tatry), Jiří Hanzelka (cestovatel) nebo Emil Zátopek (atlet), také známa produkcí kol, zejména pak značky Superior. I proto jsem město pod beskydskými velikány navštívil.

Průvodcem po 12.000 metrech čtverečních plochy, která patří BFI, mi byl bývalý vynikající silničář a později i biker Jaromír Purmenský. Práci bere stejně zodpovědně jako závodění a tak na mně chrlí jednu informaci za druhou, sotva si je dokáži zaznamenávat.

Dříve karosárna luxusních limuzín pro stranické funkcionáře - proslulé "šestsettrojky", dnes sklady, lakovna, montáž a expedice více než jedné stovky tisíc kol za rok.

"Vlastníci společnosti BFI pocházejí z Holandska a Belgie a jízdní kola vyrábějí už téměř sedm let," začíná vyprávět Jaromír. "Celkem máme okolo 185 zaměstnanců, administrativní budovu neustále modernizujeme a rekonstruujeme." Od počátku existence společnosti BFI vyrábí mnoho druhů dětských kol zejména pro Belgii a Nizozemí. Minulý rok vyrobili zhruba 60 000 dětských kol. Velmi důležitým segmentem jsou horská a krosová kola, která produkujeme pro východní a západní Evropu. Jistě není třeba představovat značky Superior, Apache, Rock Machine a nově i STR, prodávané nejen v České republice, ale také ve Španělsku, Rusku, Německu, Švédsku, Rakousku, Lotyšsku a na Slovensku.

Recepcí, kde je vystaveno "Kolo roku" v kategorii crossová a městská kola - model Dark Face, už vcházíme do rozlehlých prostor lakovny. Všude kolem na pásech pověšené rámy nebo vidlice.

Dojdeme až do skladu, kde jsou na hromadách složené surové rámy. "Dovážíme surové rámy a vidlice z Číny a některé další díly ze zemí EU, případně je nakupujeme místně. Před chemickým zpracováním v lakovně provádíme vizuální kontrolu surového, nelakovaného materiálu. Na stejném místě také připravujeme nebo opravujeme materiál v případě malých poškození nebo vad objevených při vizuální kontrole. V případě, že v průběhu lakování v lakovně dojde k poškození materiálu, kompletně odstraníme nátěr a připravíme tak surový materiál k zopakování celého procesu od začátku," vysvětluje Purmen.

Stejně jako připravený surový rám putujeme i my zpět do lakovny. Nakukuji do obrovských kádí s nevalně vyhlížející tekutinou nevábného zápachu. "Před samotným nalakováním je nutné ochránit materiál před korozí. Z tohoto důvodu se všechno ponoří do lázní s chemickými roztoky, které materiál pokryjí ochranou vrstvou fosfátu. Celkem je to 8 lázní, každá má 5000 litrů. Odmaštění, propláchnutí, ionizační propláchnutí, fosfátování, sušení."

Lakovna je jako lokace vystřižená z Bondovky. Hluk, lidé se zakrytými ústy a pistolemi v rukou, ostražité pohledy, všude kolem háky se zavěšenými rámy. Špatný pohyb a hned jednu schytáte od čerstvě nalakovaného rámu. Procházet touto spletí není nic jednoduchého. Purmen mě ale táhne dál. "Barvy jsou důležité zejména v případě dětských kol. Zákazníci se často rozhodují pro koupi kola podle toho, jak se jim líbí barva. Můžeme lakovat téměř všechny části kol. Pece, dopravník a ocelové zdi jsme nakoupili v Polsku a Holandsku, použité, od zkrachovalých továren, veškeré roboty a lakovací zařízení jsme zakoupili nové," vysvětluje cestou. Nakukujeme okýnkem do uzavřeného prostoru, kde se něco děje. Pohotově dostávám vysvětlení: "Tohle je ten robot, otáčí se rychlostí 13 000 otáček za minutu a pokrývá rám lakem, množství můžeme přesně nastavit v místech, kde je zapotřebí zvláštní vrstvy barvy navíc, popřípadě lze nanášet menší množství za účelem šetření drahým lakem." V dalším kroku přechází výrobek do pece, kde se vysouší první vrstva. Poté jde výrobek na druhou vrstvu nástřiku a nakonec do pece pro úplné vysušení. Kam se robot s lakem nedostane, práci zajistí lidská ruka.

Mezi jednotlivými etapami se rámy pohybují na dopravníku: "Ten se pohybuje rychlostí 3,2 metrů za minutu. To jsou 4 háky za minutu, každý obsahující kupříkladu 1 rám nebo 8 řídítek. Celkem můžeme za den nalakovat díly pro 300 až 600 kompletních kol," doplňuje výklad můj průvodce.

Rámy jsou potom opatřeny samolepkami. Jestli čekáte robota, budete zklamáni. Loga a obrázky jsou na rámy nanášeny hbitými prsty, povětšinou žen. Některá kola, zejména ta dětská, mají až dvacet samolepek!!

Ale to se už nacházíme v druhé velké části haly, tady probíhá kompletní montáž kol. A když říkám kompletní, tak myslím kompletní. Od výpletárny, kde jsou kompletovány dráty, niple náboje a ráfky dohromady, přes nové závity pro středová složení až po vložení kola do krabice. Zajímavé je, že ač jsou nálepky nanášeny na rámy a ostatní díly ručně, kompletace a centrování kol provádějí roboti. Dva roboti, každý s kapacitou 450 ks za směnu. Pěkná práce.

"Máme k dispozici čtyři montážní linky, přičemž na každé lince je mistr a dvanáct pracovníků. Na těchto linkách se vyrábějí všechna kola, počínaje dětskými a konče drahými horskými koly. Každá z linek vyrábí 125 až 150 kol za osmi-hodinovou směnu dle náročnosti vyráběného kola," zaplavuje mě čísly Purmen a zdaleka ještě nekončí.

Z jeho informačního arzenálu tasí popis toho, jak kola firmu opouštějí. "Ve skladu můžeme skladovat maximálně 32 500 kol. Máme jich tolik, protože náklady na skladování v České republice jsou daleko nižší než v západní Evropě. Mnoho zákazníků v současnosti objednává kamióny s koly, která potřebují, přičemž někteří z nich objednávají kamión kol každý týden. Do jednoho kamionu můžeme naložit od 190 kol pro dospělé až do 450 malých dětských kol," ukončil oficiální část našeho setkání Jaromír Purmenský.

Následuje další projížďka areálem, tentokrát jsem si jistější. U brány odevzdávám kartu a kynu na pozdrav zvedači závory, který vypadá, že v budce sedí od dob "šestsettrojek".

Přečteno - 10999x Tagy: tech
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Jak se vyrábí ocelová špice?
    Fotogalerie: Jak se vyrábí ocelová špice?
  2. OstatníJak jsem dělal mechoše Katie Compton
    Jak jsem dělal mechoše Katie Compton
  3. Tech newsPrototyp kol ERW nepočítá se vzduchem ani s defekty
    Prototyp kol ERW nepočítá se vzduchem ani s defekty
  4. PreviewCyklokrosový speciál Focus Mares CX Jeremy Powerse
    Cyklokrosový speciál Focus Mares CX Jeremy Powerse

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744