Rybařík překazil Hruškovi hattrick

V autocampu u Kamencového jezera v Chomutově se sjelo docela hodně bikerů, vezmeme-li v úvahu, že v tom samém termínu se konal Český pohár XC a několik dalších regionálních maratonů. Jedním z důvodů byl nepochybně fakt, že závod byl zařazen do ČP v „půlmaratonu“ a kromě této alternativy v délce rovných padesáti kilometrů nabídli pořadatelé ještě delší, 82 km dlouhou trasu. Start na chomutovském náměstí byl pro obě varianty společný a hned po úvodní pasáži městem přišlo první velmi nepříjemné stoupání, které zavedlo všechny účastníky do Krušných hor. Trať byla kupodivu ve velmi dobrém stavu, jako by snad v posledních dnech ani nepršelo. Tak tentokrát prokaučovali ti, kteří obuli drapáky do bláta, vyučeni z předchozích dvou klání v rámci seriálu KPŽ. Nicméně bláto se nekonalo a navíc vrcholové pasáže maratonu se odehrávaly na obslužných komunikacích s asfaltovým nebo šotolinovým povrchem. Polní a lesní cesty byly sice vlhké, ale celkem dobře sjízdné.

Abychom získali autentické informace o průběhu závodu, oslovili jsme Václava Ježka, který ovšem vypadal spíš na to, že právě prošel nějakým boxerským zápasem, ve kterém rozhodně neměl navrch. Obličej plný podlitin, to vypadalo na zajímavou historku. K dění na trati nám řekl následující: „Hned ve druhém dlouhém stoupání z naší prví skupiny odjel Ivan Rybařík (Sportful.cenytisku.cz), neměli jsme v ten moment na to nějak zareagovat. Zůstali jsme za ním tři, Honza Hruška (Cyklotrenink.com), Ladislav Fabišovský (CK Koruna Pralines) a já. To bylo někde kolem dvacátého kilometru. Ivan podle hlášení z trati získal skoro minutový náskok. V hřebenových pasážích na asfaltu, kde docela foukalo, jsme se dokázali dohodnout a chtěli jsme Ivana sjet. Podařilo se nám to ale až v posledních kilometrech, když jsme sjeli dolů k jezeru. Na hrbolaté cestě s vysekanou trávou, která se pěkně zajídala, jsem byl zrovna na špici a Ivana jsme měli pár vteřin před sebou. V tu chvíli mi ale přední kolo zapadlo do díry v louce a šel jsem nekompromisně k zemi, a vzal jsem s sebou i ostatní ve skupině. Než jsme se posbírali, byl Ivan v prachu. Byla to smůla, ale on si tentokrát za svůj výkon vítězství zasloužil.“

Jan Hruška, také na obličeji mírně poznamenaný, dorazil do cíle jako druhý a poznamenal: „Když jsme Ivana dole dorazili, myslel jsem si, že to bude na spurta. Naše skupinka celkem dobře spolupracovala, ale nakonec rozhodla náhoda. Na to, abych odjel, jsem tentokrát neměl.“

Na dlouhé trati svedli tuhý boj až do cílové pásky Olda Hakl (Toyota Dolák) s Robertem Novotným (Factor Bike team), který nakonec dojel těsně druhý. Giovan nám k tomu řekl jen to, že v první části závodu jeli společně s čelní skupinou krátké trasy, po rozpojení se mu docela zajídal protivítr, který na hřebenech chvilkami zlobil. Za těmito dvěma borci jela několikačlenná skupina, ze které měl nakonec nejvíce sil Jiří Hudeček (DekHome Canonndale).

Ženskou kategorii v rámci Českého poháru opanovala Barbora Radová (Profil KTM), druhou Karolinu Stolařovou (Česká spořitelna MTB) porazila téměř o 3 minuty. Stupně vítězů doplnila bronzová Jana Kábrtová (Spinning MB Alpine Pro). Na dlouhé trati byla nejrychlejší Petra Kottová (Toyota Dolák).

Chomutovští využili konání sportovní akce perfektně; v rámci celého dne byla v areálu Kamencového jezera  k vidění dlouhá řada atrakcí včetně  historických vojenských skupin z Druhé světové války, které předvedly poměrně hlučnou přestřelku k pobavení početného davu diváků. Samozřejmě nebylo zapomenuto ani na naděje české cyklistiky a holky a kluci se pobavili při vložených dětských závodech. Až na mírné nedostatky ve značení posledních kilometrů maratonu, kdy je potřeba chápat, že zejména čelo závodu řítící se značnou rychlostí potřebuje informace o trati jednoznačné a včasné,  neměl celý den v Chomutově chybu; zase jedno místo, kam určitě drtivá většina účastníků přijede i příště ráda závodit.

Výsledky naleznete na Sportis.cz

Foto: Miroslav Dongres