Author 50 Český ráj - reportáž z Pekla

Dlouho jsem přemýšlel, co nového napsat o již osmém ročníku populárního cyklozávodu a vyhnout se klišé, banálním frázím a vzletným slovům. Těžko ještě něco kreativního vymyslet. Na druhou stranu proč vlastně? Účastníci očekávají tradiční kvalitu a zážitky, těch se jim v Českém ráji dostává požehnaně, a to je ostatně důvod, proč tam více než tisícovka lidí každoročně na kolech jezdí.

Na padesátce Českým rájem jsem dosud nikdy nechyběl, první ročníky jsem si dokonce střihnul také. Tentokrát jsem se rozhodl nasávat atmosféru závodu v jeho zázemí, tedy kempu Peklo u Komárovského rybníka v Nové Vsi-Branžeži. Pořizování notoricky známých obrázků Kosti, Trosek, rybníka Vidláku, Hrubé Skály, Příhraz, rybníka Žabakoru, skalního masivu Drábských Světniček, kráteru Mužský a zříceniny hradu Valečova jsem letos oželel.

Počasí na Českém ráji snad nikdy nezklamalo. Opět svítilo sluníčko, teplota atakovala dvacítku, v lese bylo ale ještě přeci jenom chladno.
Po tom, co se závodníci odprezentovali a odjeli na start v 11:00, a pořadatelé vyrazili s vestami a praporky na trať, vypukly závody dětí. Borci z AGangu zase pod vedením Jana Valenty začali se stavbou modifikované U-rampy, aby posléze předváděli svou freestylovou exhibici.

V kempu na chvíli zavládl klídek, který jsem využil k vyžírání stánků s občerstvením. Zkonzumoval jsem například vepřový steak, koblihu, kávu, a dal si pár Kozlíků a Birellů, za které nikdo nechtěl peníze. Trošku jsem si také zkoušel fotit klání dětí. No někdy spíš jejich rodičů.

Něco málo po půl jedné se po padesáti délkových kilometrech a šesti stech pětapadesáti výškových metrech postupně přivalili Michal Bubílek (Kellys Bikeranch, čas 1:27:49), Martin Bína, Ondřej Bambula (oba CT Budvar Tábor), Jan Novota (Fun Bike Team Ústí nad Labem) s Tomášem Trunschkou (Caffe Nannini.cz), pak chvíli nic, junior Radek Polnický (Empella Czech Team), Standa Bambula (CT Budvar Tábor -- vítězný tým), a tak dále, a tak dále. V ženách triumfovala Michaela Procházková (Bike team Kralupy, 1:40:52) před Ivanou Loubkovou (TT Cyklorenova Cvikov) a Janou Martínkovou (Cyklotrenink.com).

Následovalo klasické vyprávění zážitků, doplňování energie v podobě lahodné sekané nebo těstovin, popíjení čehokoli, masáže, servis kol, nakupování ve stáncích, tombola, zevlování kolem rybníka a čekání na vyhlášení vítězů. Po čtvrté bylo po všem a mohlo se balit. To by bylo asi tak v kostce vše a teď dejme prostor některým protagonistům dne.

Čtyřiadvacetiletý Michal Bubílek se stal po Otakaru Kobrovi (vyhrál premiérový ročník), Václavu Ježkovi (triumfoval čtyřikrát) a Janu Hruškovi (dvakrát) teprve čtvrtým absolutním vítězem. Po loňském druhém místě chtěl letos konečně vystoupat na stupeň nejvyšší.

„Jelikož jsem tady domácí, z Mladé Boleslavi, tak znám dobře trať a zkoušel jsem to od prvních kopců. Nejdříve po startu, tam to úplně nevyšlo, rozdělilo se nás tam dvacet, na Kosti jsem to zkusil znova, zase to nevyšlo, ale zbylo nás už jenom asi deset, a ve třetím kopci na Troskách jsem ujel s Ondrou Bambulou. S ním jsem jel až pod cílový kopec a tam jsem ho nechal za sebou, do cíle jsem přijel sám. Ale tak jednoduché to nebylo, kluci za námi nás jednu chvíli sjeli asi na sto metrů, a jak jsme to zmerčili, museli jsme zase pěkně uhánět."

Znalost prostředí mu tedy určitě pomohla. Taktika je jednoduchá. „Tady je to o prvních deseti patnácti kilometrech a pak se čeká na cílový kopec. Kdo zná ta stoupání a je vepředu, má obrovskou výhodu."
Ve středu Michal vyhrál silniční kriterium v Řepově u Mladé Boleslavi, teď zase MTB závod. Považuje se za silničáře nebo bikera?
„Určitě jsem biker, ale silnici se nebráním, jako junior jsem na ní jezdil hodně. Ten kriťas jsem bral jako dobré rozjetí, silnice určitě není na škodu. Specializuju se na půlmaratony a maratony. Jezdíval jsem i cross-country, ale to mě nějak nesedlo."
V terénu určitě nepatří mezi neznámé tváře, umí jezdit s absolutní českou špičkou. Cyklistika na takové úrovni by při zaměstnání šla provozovat jen stěží. „Studuji dálkově vysokou školu Škody Auto, ale tento semestr jsem studia přerušil."
Mohou vůbec závodníci jezdící o vítězství sledovat okolní krajinu? „Teď jsem si maximálně všimnul, že jsem minul Kost a Trosky, ale ve středu jsem si to tu byl najet a samozřejmě jsem se rád porozhlédl po přírodě a památkách. Tak jako většina lidí, kteří sem jezdí."
Michal hájí barvy týmu, který v letošním roce pozměnil název. Meridu vystřídal Kellys. Pomohla mu tato skutečnost k sobotnímu výkonu? „S nynějším materiálem jsem maximálně spokojený, ale takhle se to říci nedá. Vloni jsem skončil druhý za Honzou Hruškou a ten mi to udělal dost nepříjemné. V cíli jsem se sotva belhal," smál se Michal na závěr našeho rozhovoru.

Za ním skončili dva cyklokrosaři, oba účastníci lednového mistrovství světa v Táboře.
Martin Bína zhodnotil závod takto: „Jelo se rychle a po asfaltu. Na Troskách ujeli Ondra s Bubílkem a my tam zůstali ve čtyřech, já, Radek Polnický, Trunda a Novota. Já měl chvíli krizi, takže jsem moc netahal, ale pak jsem se rozjel a před Olšinou jsme je skoro docvakli. Radek tam odpadl, já jsem se vzdálil Trundovi a Novotovi a nakonec předjel Ondru."
Jaký mají vlastně cyklokrosaři program na jaře a v létě, vysvětluje Ondra Bambula: „My to všechno bereme jako přípravu na cyklokrosovou sezónu. Budeme jezdit nějaké cross-country závody, popřípadě krátké maratony, třeba se ještě chystáme koncem května na Bezděz, to je také asi hodina a půl. K tomu nám asi trenér naordinuje jeden silniční etapák, pravděpodobně zase Lidice."

„Nějaké čtyřhodinové silniční závody nebo dlouhé maratony pro nás moc nemají smysl. Cyklokros se jezdí hodinu, my potřebujeme rychlost. Budeme jezdit také silniční kriteria, zrovna příští čtvrtek jedeme do Pardubic na Křivkův memoriál a v sobotu do Prahy na Cihlářův memoriál," dodává Martin Bína, který dokázal před dvěma týdny vyhrát kriterium v Soběslavi a to před silničáři Milanem Kadlecem z Dukly Praha a Jiřím Nesvedou ze Sparty.

Kuriózní příhoda se před startem stala Tomáši Trunschkovi. Mimochodem, ten je dnes sice bikemaratoncem, ovšem dříve taktéž patřil mezi špičkové cyklokrosaře, vlastní stříbrnou a bronzovou medaili z mistrovství světa kategorie pod dvacet tři let. „Já jsem na kole nespadl snad pět let a tady se mi to stalo při rozjíždění a na silnici. Na té já to prostě neumím. Mám tady pláště s vysokými špalky nafouknuté na tři a půl atmosféry a na silnici jsem dělal blbosti. Ta paní, kterou jsem přitom minul, se málem rozbrečela. Myslela totiž, že to zavinila ona. Jinak tady to bylo dost rychlé a na mě krátké. Z pátého místa nedělám žádné závěry. První důležitý závod, na který se připravuju, přijde až za čtrnáct dní." To znamená Author Šela Marathon, úvodní podnik Českého poháru a druhý díl Author Maraton Tour.

Poslední slovo má ředitel závodu Petr Klouček: „Děkujeme všem za účast, doufáme, že si to všichni užili, a těšíme se na shledanou 23. května při Author 50 Bezděz, který také pořádáme a který má stejné parametry jako Český ráj."

Aby toho cyklokrosu nebylo málo, dodejme, že Petr Klouček byl do 31.ledna dlouhá léta reprezentačním trenérem v cyklokrosu, a jako závodník má ve své sbírce také placku ze světového šampionátu. Výsledky najdete na oficiálních stránkách závodu: www.50ceskyraj.cz.

Text a foto: Martin Bali-Jenčík