Author Bikechallenge summary

Poslední, závěrečné ohlédnutí za tímto etapákem z pera Aleše Procházky, stojí za to ...

Autor: Petr Bureš

Zkusím stručné shrnutí o zázemí a organizaci akce, účastníci závodu si v tom určitě najdou sami sebe, třeba to bude námět a inspirace pro ty z Vás, kteří to letos nezkusili.

Závod
se inspiroval etapákem Transalp, jedná se o týmový závod dvojic. Je to bezpečnější pro závodníky i pořadatele. Volba parťáka do týmu se ukázala jako zásadní pro průběh závodu. Vyrovnanost dvojice umožní nejpohodlnější projetí trasy, v naší dvojici byl Svaťa vrchařem a větrným štítem, já zase sjezdařem a tahounem v terénu. Domluvili jsme se, že si budeme pomáhat při defektech a jinak si pojedeme na dohled. Tlačit se navzájem? To né, to necháme jiným. Kolem nás vidíme vzájemnou fyzickou pomoc u všech kategorií, nejvíc se nadřou kluci v mixech, v táhlých kopcích si připojí holky na pružné lano, v krátkých prudkých stojkách slezou z kola a tlačí. Ale viděli jsme holku, která táhla chlapa. Připadá mi to férové řešení, jedná se o týmovou soutěž, a když si uvědomím, jak se nechají na některých maratonech ambiciózní holky tahat v háku za klukama, není co řešit. Vítězní kluci z Pítrs bikes taky měli s sebou mlíko a pokud bylo potřeba, Petr Sulzbacher potáhnul Frantu Žiláka.

Trať
Náročnost tratě a převýšení byly tak akorát, ani pro špičkové jezdce nic lehkého, pro nás normální slušný záběr, tratě měřily 85, 75, 73, 74 a 59 km, celkové převýšení bylo přes 8200 m. Pokud by pořadatelé přitvrdili a navíc zapršelo, náročnost závodu by v budoucnu ovlivnila účast.

Účast
Přihlásilo se 216 týmů ze 13 zemí. Myslím, že počet do 500 jezdců je optimální pro možnosti pořadatelů i zázemí. Závodní pole se okamžitě po startu roztrhalo, na trati bylo vždycky hodně místa.

Značení a pořadatelské zázemí na trati
Značení trasy bylo bílými šipkami na modrých papírových cedulích, na polské straně navíc s šipkama na asfaltu a polskými policisty na každé křižovatce, nemělo to chybu. U nás značení taky fajn, ale bez šipek na zemi, šipky z mouky se ukázaly jako krok vedle ( vápno nebylo povoleno ), celkově taky v pohodě. Proti oznámením v propozicích chybělo jakékoliv značení tratě kilometrovníky před cílem.

Občerstvovačky
Jeli jsme celkem vpředu, takže nám nic nechybělo, v některých etapách došla vzadu voda nebo i sortiment jídla. Je fakt, že standart dobrých českých maratonů je úplně jinde, vozili jsme si svoje energetické tyčky a tablety.

Výsledkový servis
Pomocí čipů Winning Time, v papírové podobě velmi rychle, na webu půlku závodu vůbec.

Zázemí, aneb jak se bydlí a žije po etapách
Na začátku každý tým nafasuje dvě tašky s označením čísla, jednu červenou a jednu černou. Do toho nacpeš všechno, co potřebuješ a naložíš do kamionu — já tam mám navíc batoh s notebookem, je to těžký jako prase a po etapě se s taškou každej trápíme. Kluci od kamionu jsou hodní a tašku s „kompjuterom“ mi dávají do horní řady v návěsu. Spousta lidí má vše ulehčené doprovodem v autech, v cíli Tě čekají známí, kteří pro Tebe znamenají velkou pomoc. My jsme zvolili variantu sami bez pomoci. V cíli etapy čekal kamion, vyzvednul sis tašku a šel se zbavit kola do depa v tělocvičně. Skladování kol byl problém, pořadatelé stavěli často kola na řídítka, ale to nedělalo dobře vidlici ani hydraulickým kotoučovkám, ale když si člověk řeknul, zůstalo stát na kolech. V cíli byl k dispozici technický servis a taky wapky, bylo neuvěřitelné, jak lehce zaprášená kola valili lidi wapkou na plný výkon. My jsme se spokojili s lehkým dotažením spojů, vyčištěním a promazáním řetězu.

Noclehy probíhaly ve školách a gymnáziích, všeobecný problém byla kapacita záchodů a sprch po etapách a ráno před etapama. Ve školní třídě jsme spali jenom jednou, bylo nás tam dvacet.. Další dny jsme si našli místa na školních chodbách, 2 x jsme spali pod širákem. Stan by byl parádní výhodou, kdybychom tušili, jak budou velké tašky, neváhali bychom. Jedlo se ve školních jídelnách nebo na dvoře školy pod širým nebem, ranní sortiment v pohodě, večeře na začátku nic moc, po sladkém jídle přes den se člověk těšil na jiné jídlo, než např. rýžový nákyp s ovocem, v kontextu celého týdne to beru jako prkotinu. Pořadatelé to už ví. Když byl cíl přímo u školy a jídelny a zároveň tam stál kamion, bylo to luxusní. Když bylo vše daleko od sebe, strašně to bolelo. Nejdřív jsme zkoušeli nosit tašku přes rameno, pak jako batoh a nakonec na štangli pod sedlo a druhým koncem na řídítka.

Pořadatelé
Celý závod byl v polské produkci, české území bylo zajištěno českými pořadateli na trati. Na začátek scházely jakékoliv informace, jak už jsem řekl, standart českých maratonů je vyšší. Když už jsme se zorientovali, co a jak se bude dít, zvykli jsme si a vše fungovalo v pohodě. V rámci možností všechno zafungovalo, myslím, že pořadatelé měli celkem fofr — po startu zlikvidovat start, sbalit zábrany, nafukovací brány, reklamy, přejet do cíle, tam Pawel Urbaniakvše postavit a počkat pár minut na vítěze etapy. Špičková byla česká zdravotnická pomoc v čele s Petrou Hajšpicovou, dále český masérský tým makal každý den do noci. Přestože pořádám Author Šela marathon, etapák je jiné sousto, klobouk dolů před Gřegořem Golonkem, v téhle části Evropy zatím nikdo na podobné úrovni etapák neuspořádal. Speciální poděkování věnuju Pawlovi Urbaniakovi, fotografovi závodu, každý den mi nasypal z karet 1,5 GB fotek.

Závodníci
Jezdci s ambicemi i cílem jenom dojet, ani mi nedošlo, že je nás přes 400, díky českému spolupořadateli se přihlásilo letos výrazně více Čechů, kteří až na veterány vyhráli všechny kategorie. Mezi námi byli účastníci etapáků Transalp, Cape Epic v Jihoafrické republice i účastníci Transrockies v Kanadě. Po etapách jsem strávil spoustu časů psaním reportů a sháněním fotek, i tak jsme se seznámili se zajímavými lidmi, např. spolunocležníci Peter a Andrea ze Skalice, účastníci Ironmana i X-terry na Havaji.

Zážitky
1. etapa — rozdělení pozic, 3 x přes čáru, nekonečné kamenné cesty na polské straně, nejtěžší etapa
2. etapa — sjezd Vodní zámky, průjezd podzemní továrnou Osowka, nádhera kopec i sjezd Wielka Sowa
3. etapa — etapa prachu, vedro, výjezd až na hřeben Krkonoš
4. etapa — přejezd Krkonoš, brutal sjezd z Jánského vrchu, večerní gurmánské hody v Teplicích n.M.
5. etapa — brodění Metuje, hurá je konec

Štěstí
Nespadl jsem, ani parťák, na rozdíl od mnoha ostatních jsme dojeli bez jediného škrábance. V cíli etapy v Karpaczi jsem zjistil seknutý plášť, díru držela dvě vlákna boku, jinak jsem šel z hřebenu Krkonoš pěšky. Spolunocležník Pavel měl stejný plášť v tašce a půjčil mi ho, Pavle, ozvi se mi na mail selasport@selasport.cz, ať to můžem srovnat.

Díky MTBS, žes kývlo na můj nápad, napsat reporty a poshánět fotky. Byli jsme první, kdo o Author Bikechallenge dal vědět, že proběhlo, pořadatelé na to bohužel rezignovali. Mějte se fajn a když budete mít chuť, těším se na Vás na 5.5. 2007 na Helfštýně na AUTHOR ŠELA MARATHONU.

Čaues Aleš Procházka

Přečteno - 5588x Tagy: bikechallenge06
Zapojte se do diskuze

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #13 marase - vloženo: 15.08.2006 v 10:53:10

    srovnání - hezké shrnutí. koncept závodu byl super. realizace měla určitě mouchy, ale šlo to.trasa a značení bylo ekcelentní, snad jen kdyby byly vždy známy přesné vzdálenosti a profily. občerstvovačky si myslím byli co se týče jídla dostatečné, problém jsem měl jen s pitím. chybělo měnění flašek,ionťák, (ředěný powerrade nebylo to pravé ořechové-ale je to věc názoru). vadilo mi ale že v cíly byla jen voda a nic k jídlu. jídlo bylo většinou v pohodě, souhlasím jen, že sladký nákyp(rýže zalitá výbornou ovocnou omáčkou-ale jako celek?...) v Gluszyci nebylo pro přeslazený žaludek to nejlepší.nejvíc mi vadil nedostatek informací a chování poláků, ať závodníků(polák na kole znamenal téměř vždy komplikace a nebezpečí) tak organizátorů (např. v Karpaczi byla v e škole pro cca. 400 lidí k dispozici jedna sprcha.hned vedle byla druhá, dámská, kterou si ale PL-organizátoři nechali jen pro sebe, že přý aby se taky mohli vysprchovat...bylo jich max.20) ale jinak myslím, že to logisticky byl heroický výkon a i vzhledem k počasí super zážitek.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #12 m+v - vloženo: 08.08.2006 v 08:28:02

    diky - diky za krasnej podnik a moznost konecne poznat lidi ze zavodu, uz se tesim na dalsi setkani pri maratonech (hned se tam chce vic jet)!

    z rad si vemte pouceni, hlavne co se tyce propagace, moderatora atd. a bude jeste lip..

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #11 Jarda - vloženo: 07.08.2006 v 14:27:06

    Gratuluji všem co se zůčastnily.Postával sem každý dem někde na trase,fandil a ukazoval kam máte jet.Super,příští rok jedu taky

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #10 Hajpi-zdravotnice - vloženo: 07.08.2006 v 11:31:07

    díky - Ahoj přátelé! Píšu až teď, bo jsem se po tom týdnu s BCh ještě týden rekreovala. Díky Aleši za pochvalu, zrovna Ty víš, co to pro lidi ze zázemí znamená, když si pak přečtou svoje jméno někde veřejně(i když se popletou písmenka :oD). A jinak díky všem za hezké zážitky a další zkušenosti do už bohaté sbírky z mnoha závodů. Kdyby nikde jinde, tak na Sudetech 9.9.06 se uvidíme určitě! Já tam teda budu!!!

    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #9 bulda - vloženo: 04.08.2006 v 12:44:41

    Ja dekuji bohu, ze jsem se zved po ty strasny rane v prvni etape a mel moznost to cely prozit az do konce, o moooc bych prisel, byla to fakt super akce, jen si to nedovedu predstavit, kdyby prselo

    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #8 Petr Novotný - petebike.com - vloženo: 03.08.2006 v 21:54:15

    nadhera - Ahoj, kdyz to znovu ctu tak si jen vzpomenu jak ten tejden byl nadhernej a jak se mi v sobotu nechtelo domu. I kdyz jsem nejel vlasne "zavod" (jeli sme mix) tak to byla parada, tahnout na lane da dost zabrat, i kdyz to asi par lidi odsoudi, ale mnohem horsi je se koukat na partnerku jak si "dava" a ja jedu na klidovy tepovce...ale chteli sme to a povedlo se to ! za rok mozna zase ale tentokrat zavod se sobe rovnym clovekem :-)) PETE

    odpověz na tento komentář
  7. avatar
    #7 misa - vloženo: 03.08.2006 v 12:05:15

    Dekuji za krasny umorny a znicujici tyden na kole a za moznost zucastnit se takoveho zavodu,dik patri poradatelum a hlavne moji sestricce,ktera mi delala cely tyden partaka:))diky Barco..

    odpověz na tento komentář
  8. avatar
    #6 Jirka - vloženo: 02.08.2006 v 21:45:09

    oprava - Rád čtu články o horské cyklistice, tenhle byl super, ale přeci jen Petra je HAJPIŠLOVÁ a ne Hajšpicová (pokud to není přezívka :-)).

    odpověz na tento komentář
  9. avatar
    #5 Tomáš Přibyl - vloženo: 02.08.2006 v 13:35:37

    to lith - Aby nedoško k mýlce;ani na Cape Epic není ubytování žádný luxus. Každý má postavený svůj stan a v něm v plastu zavařenou molitanovou matraci. Ani já nepotřebuji luxus, ostatně v Africe je možné připlatit si nadstandard a bydlet mimo areál v hotelu.Tak to by se mi nelíbilo, atmosféra by byla fuč.Chtěl jsem svým příspěvkem jen říct,že je příjemné se takřka o nic nestarat, jít se najíst, napít, pobavit, vyspat a soustředit se na svůj výkon.Ono také osm dní bez přestávky a 950km je pořádná zátěž.A také to bylo takové hlasité povzdechnutí; přál bych všem bikerům tak skvěle zajištěný megapodnik zažít.

    odpověz na tento komentář
  10. avatar
    #4 lith - vloženo: 02.08.2006 v 11:43:39

    já si ani nemyslím že by bylo potřeba na etapáku nějaký luxusní ubytování a tak podobně jako je na Cape Epic. Biking je o něčem jiném. Samozřejmě nějaká úroveň být musí,ale tak trošku bojový podmínky mají své kouzlo. Tak to vidím já....
    Jinak to shrnutí bylo fajn...člověka to naláká :-)

    odpověz na tento komentář
  11. avatar
    #3 tomas - vloženo: 02.08.2006 v 11:35:06

    poděkování - Díky Alešovi za jedinečné a vlastně i jediné informace o závodu, za rok se v tom snad polepší i pořadatelé. Jelikož jsem většinu etap navštívil, mohu hodnotit tento závod jako vynikající a naprosto odpovídající polskému standartu, zvláště značení trati bylo lepší než na mnoha jednorázových akcích, a podle Martina Horáka i než na Trans Alpu. Celková atmosféra byla super, rezervy jsou jen v zajištění zázemí pro ty, kteří se spoléhají jen na pořadatele, a v propagaci závodu na české straně. V týmu pořadatelů chybělo pár Čechů (hlavně spolumoderátor), ale to se určitě v budoucnu zlepší. No, a co se týká konkurence, tak ta by byla určitě ještě větší, kdyby byly lepší ceny alespoň pro první tři týmy absolutního pořadí. Celkově bych dal etapáčku 3 hvězdičky z pěti.

    odpověz na tento komentář
  12. avatar
    #2 Tschenda - vloženo: 02.08.2006 v 10:35:27

    Klobouk dolů... - ...za poutavou reportáž, fotky i předvedený výkon na trati. Každá zprávička z podobných akcí je zlatá.

    odpověz na tento komentář
  13. avatar
    #1 Tomáš Přibyl - vloženo: 02.08.2006 v 09:38:38

    srovnání - Je to skvělá věc, že máme tak blízko etapák!Pořadatelům určitě patří obrovská poklona, že do něčeho tak náročného šli.Přeju všem upřímně, aby se závod stal tradicí a stále zvyšoval kvalitu zázemí.Po přečtení příspěvku, který perfektně rekapituloval mimozávodní věci kolem závodu, jsem si teprve v plné šíři uvědomil, jakou akci jsem letos absolvoval v podobě Cape Epic.Asi není úplně spravedlivé porovnávat oba závody, ale jednoduše řečeno, všechno je o penězích.Díky hlavním sponzorům,kterými jsou v Africe největší banka ABSA, Adidas a několik dalších světově uznávaných firem, se závod obejde bez nutnosti hledat zázemí v místní infrastruktuře.V tom vidím největší rozdíl.Pořadatelé mají zkrátka dvě "vlastní" mobilní městečka, která jen postaví na předem vytypovaném a nasmlouvaném místě.Jak už jsem před časem nadšeně na těchto stránkách psal, mobilní zařízení obsahuje vše, co je pro závodníky a doprovod potřeba.Počínaje bezchybným informačním systémem (neuděláte ani krok zbytečně), mobilními kuchyněmi, jídelnami, kavárnou, internetovým stanem, stanovým městečkem pro ubytování závodníků a doprovodu,ne ledajakými sprchami, místem pro praní svršků a mytí kol, vše je bezchybně zastřešeno systémem čipové kontroly a identifikace.Když k tomu připočtete nekonečné množství velmi ochotných a informovaných dobrovolníků,má závod pro všechny účastníky punc dokonalosti.Pomalu mi to dochází;viděl a zažil jsem něco, co se velmi blíží vrcholu.Věřím, že se něco podobného zdaří i u nás, ale bude to velmi, velmi těžké.Díky za článek a za odvážný krok organizátorů.Super!

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744