Bikemaratonec Tomáš: Drásal je za mnou, mise splněna

Příprava
O mé přípravě a tříměsíční cestě k Drásalovi jste mohli číst v průběhu projektu na našich stránkách. Objem najetých kilometrů a snížení váhy mi dodávalo klid, že náročný závod dokončím, otázkou bylo v jakém čase a jak si to užiju, nebo protrpím. V průběhu minulého týdne mě lehce znervózněly zažívací potíže a problémy se zády. To první se usadilo samo, záda jsem pořešil jednou masáží a jednou návštěvou fyzioterapeutky.

Den před startem
Servis byl prvotřídní. Byl jsem odvezen z Prahy do Kroměříže, kde byl zajištěn hotel. Po večeři v Kroměříži jsme ještě v podvečer zajeli do Holešova, domluvit s Radimem Kořínkem taktiku a další záležitosti ohledně soboty. Zásadní změna byla ta, že nepojedu závod s Radimem, ale mechanikem teamu Pavlem Čábelickým. Ten se u piva tvářil, že se se mnou párat nebude a požene mě jak nadmutou kozu. 

Den startu
Do areálu KPŽ (v tomto případě zámeckého parku v Holešově) jsem dorazil hodinu před startem a jako první jsme začali nastavovat nové kolo.  Proběhlo společné foto s Radkou Haasovou, loňskou účastnicí projektu Bikemaratonec. A pak hurá na start s tím, že si mě Pavel někde najde. Pavel měl ještě 15 minut před startem na sobě kostkovanou košili, zástěru a ruce v servisovaném kole.

Start
Postavím se do koridoru dle svého startovního čísla a zapředu rozhovor s vedle stojícím šéfem českého Specializedu. V tom hlásí moderátor Tomáš Hauptvogel. „Hledá se Tomáš bikemaratonec a má se dostavit dopředu za svým vodičem“.  Takže se dostanu skrz již uzavřené zábrany a mastím dopředu. Průjezd Holešovem jsem tedy dal téměř na samém čele asi šesti set hlavého stáda závodníků.

Závod s Pavlem
Pavel Čábelický je nejen špičkový mechanik teamu Česká Spořitelna – Specialized, ale sám aktivní cyklista a závodník, který nakouknul i do reprezentace. V prvních asi 10 km si mě očíhnul a otipoval, co ode mě může čekat. Nastavil (nastavili jsme) tempo, které jsme pak drželi celý závod. Pavel mě průběžně zásoboval plnými bidony a jídlem, někdy u občerstvovaček, jindy od doprovodu. Poprvé jsem zastavil až na 65 kilometru. K zahození taky není jistota, že v případě technického problému s kolem, nebo defetku jsem v nejlepších rukou. Ale i svůj devátý letošní závod jsem dal bez defektu. S Pavlem se mi jelo naprosto skvěle a tímto mu moc děkuji za spolupráci!!! 

Trať
Drásal patří vedle Sudet a možná ještě Malevilu k nejtěžším plnotučným maratonům u nás. Po tom co pořadatelé Drásala letos zavedli trať 175 km dlouhou s převýšením 5 km je diskuze o tom co je nejtěžší vyřešena. 

Já jel ale „jen“ 115 km s převýšením 3.200 m
Trať úžasná, bez nějakých extrémů. Vše se dalo sjet (i když tam pár náročných míst bylo) a asi jen dvakrát jsem kousek tlačil + poslední bahnitý výjezd, kdy se při tlačení přestávalo otáčet bahnem zanesené zadní kolo. Jsem moc rád, že zapršelo až ke konci. I tak se bláto na závěru závodu podepsalo. Jet v tom závod celý, tak jsou dojmy a celkový čas úplně jinde. Asi do 100 km se mi jelo velmi dobře a i záda v bederní části se tvářila ok. Od stého kilometru se mi to už celkem zajídalo. A poslední kopec, ačkoli nebyl prudký, zdál se mi poněkud nekonečný. Ožil jsem asi 5 km před cílem. To už jsem věděl, že dám Drásala pod 7 hodin.

Cíl
Cíl se motá poslední 2 km po zámecké zahradě a kolem vodních kanálů. V samém závěru, stejně jako po celé trase, je spousta diváků čekajících na své závodníky. Přesto ale nemají problém zatleskat i cizím. Cílem projíždíme s Pavlem bok po boku a chytáme se za ploutve …to jsme někde viděli v televizi. Máme to za sebou v čase 6 hodin 50 minut! Mise splněna, cíl splněn, zážitek úžasný 

Diváci
Co musím vypíchnout na Drásalovi, jsou diváci! Tolik fandících a povzbuzujícíh lidí jsem ještě nazažil. Zatleská vám domorodec za plotem, turista i doprovod ostatních závodníků. Opravdu krásná atmosféra. A super byla i asi šestiletá holčička, která si s pomocí dědy otevřela před zahrádkou vlastní občerstvovačku. Pravda, nabídka byla omezená. Na kartonu bylo napsáno „voda, sůl, cukr“ ale o to měla větší radost, když si někdo vzal nabízený kelímek s vodou. 

Takže kvůli trase, krajině i atmosféře rozhodně stojí za to do Holešova na Drásala zajet!

Reportáž ze závodu Bikemaraton Drásal čtěte zde:  Obr Drásal má za sebou úspěšnou premiéru, vyhrál ho Jan Jobánek

Foto: Miloš Lubas