Bleskových 400 Ultra. Do 2. ročníku nastoupilo 130 závodníků, nejrychlejší za 21 hod.

Druhý ročník závodu horských kol a gravelů na poctivých 400 kilometrů překvapil početnou startovní listinou (včetně dlouhého seznamu náhradníků) a také novým přírůstkem v podobě mladšího bráchy – závodu na 200 km. Co zůstalo nezměněno, bylo strategické umístění prostoru startu a cíle v kempu v Mostku nedaleko Dvora Králové a také trasa, která je hlavním magnetem pro lidi toužící po kvalitní bajkovačce v nádherné krajině. Účastníci postupně projedou Krkonoše, Jizerské hory, Žitavskou pánev, Lužické hory, České Švýcarsko, Labské pískovce, České středohoří, Kokořínsko-Máchův kraj, Český ráj a Podkrkonoší. A to už je itinerář na hodně výživnou poznávací dovolenou!

Ze startovní brány se úderem poledne v pátek 20. května rozjelo na trasu „čtyřkila“ přes 130 účastníků. Nechyběla mezi nimi známá jména ultracyklistické scény včetně vítěze 1000 Miles Tomáše Novotného. Jak už to i na tak dlouhých závodech bývá, první desítky kilometrů se letí jak k ohni. Letos k tomu měli účastníci o důvod navíc. Tím byla předpověď, která slibovala extrémní bouřky, navíc nejsilnější v místech, kudy závod vedl. Blížící se blesky tedy definitivně rozhodly o bleskovém tempu. Krkonoše, kde jsou nejdelší stoupání celého závodu, peloton vždycky spolehlivě roztrhá.

„Do čela jsme se hned v prvním stoupání dostali s Michalem Vláškem z Kross Bikeranch Teamu a vytvořili si velmi solidní náskok. Dokonce jsme si u toho stihli i skvěle pokecat a udělat společnou fotku. Ve stoupání na Dvoračky se mi ale jelo líp, a tak jsem zhruba od 75. kiláku jel sám, což upřímně nemám moc v lásce, protože jestli mě na ultramaratonech něco nebaví, pak je to samota. Ale závod je závod, předpověď slibovala peklo, takže bylo potřeba držet tempo.

Když jsem vyjel na vrchol Hvozdu v Lužických horách, viděl jsem ty sliby meteorologů na vlastní oči. Na černý horizont, z něhož lítaly blesky a z mraků visely bílé záclony srážek, nebyl pěkný pohled. Do pekla jsem vstoupil kdesi před Českým Švýcarskem. Byla to smršť, ale přežili jsme. Pak jsem projel ještě jednu bouřku, ale jen její okraj, kde tolik nefoukalo a jen silně pršelo. V noci jsem nabral ztrátu hodně přes půl hodiny. Nejprve jsem se zdržel v Arnoltickém hostinci, kde jsem v jedenáct večer polknul pivko a k tomu nakládaný hermelín s chlebem. Ale servírka musela nejdřív ošéfnout složitou objednávku hodně žíznivého stolu štamgastů, včetně rundy panáků. Té jsem se naštěstí vyhnul. A pak jsem si dost nepříjemně zajel.

Přes Bezděz, kde jsem bloudil při prvním ročníku, jsem se konečně dostal do Českého ráje. Sluníčko se přehouplo přes obzor, což je při ultramaratonu vždycky hodně nabíjející – zvlášť když k tomu dojde v tak krásné krajině. Další vzpruhou byli fanoušci. Jako první jsem potkal bráchu s kámošem Tádou, kteří se byli podívat na trasu a zároveň si zakrosit na motorkách. Kolem Lomnice (odkud pochází druhý Michal Vlášek) a zejména pak Nové Paky přibývalo známých tváří, včetně rodiny, kamarádů a věrných fanoušků. Nakonec klapla obhajoba loňského vítězství zakončená obligátní jízdou po zadním kole. Na rozdíl od loňska nebyla kosa a panovalo optimální počasí na vychutnání si pivka, které můj žaludek i mysl v cíli vždycky potěší. Druhý v cíli Michal Vlášek přijel o 41 minut za mnou. Při své premiéře podal skvělý výkon, který patrně překvapil i jeho samotného.“

Zatímco si první na trase 400 km užívali pohodu v cíli, ukrajovali úvodní desítky kilometrů účastníci závodu na 200 km. Na trasu vyrazili úderem osmé hodiny ranní v sobotu. S kratší trasou se nejlépe popasoval Martin Fikar z Bakako Nová Paka, který ji stihl objet pár sekund pod 11 hodin.

Michal Vlášek (2. v cíli, první účast na ultramaratonu)
„Trasa byla hlavní důvod, proč jsem se do závodu přihlásil. Místo startu/cíle mám kousek od bydliště a trasa představuje jeden velký okruh mimo jiné přes Krkonoše, Jizerky, Lužické hory, Český ráj a Podkrkonoší. Trasa 400 ultra navíc vede po vybraných úsecích hned několika známých českých MTB závodů, takže člověk má v průběhu závodu na co vzpomínat.“

Klára Holásková (1. žena v cíli, finisherka 1000 Miles 2021)
„Trasa se mi líbila hodně! Nejvíc asi tím, jak byla vlastivědná. Pro mě jako holku z Moravy vedla dost neokoukanými místy a takové cesty mě baví. A taky byla poměrně hezky jezdivá, až mi chvíli trvalo zvyknout si na to, že v případě rozcestí trasa nekopírovala ten největší masakr. Právě takto jsem si zajela celkově kolem 7 km, když jsem automaticky, naučená z Mil, vjížděla do nejméně sjízdné varianty.“

Jakub Jaroš (organizátor)
„Do poslední chvíle jsem čekal, že to tak strašné, jak meteorologové předpovídali, nebude. Když ale začala v zázemí vichřice, která nám polámala stany a rozházela zázemí a při cestě autem za rodinou za mnou v lese spadl smrk, tak jsem s obavami čekal, kdy mně zazvoní telefon. Naštěstí vše dopadlo dobře a bouři se buď závodníci vyhnuli, nebo ji přečkali někde v přístřešku.“

Výsledky 400 ULTRA - TOP 10:

1. Daniel Polman  (Ultra Paka Racing Team): 21:13:07
2. Vlášek, Michal (Kross Bikeranch Team): 21:44:24
3. - 4. Fabián, Tomáš (Cykloteam Kolárna): 23:49:31
3. - 4. Šíp, Pavel (SKP Most): 23:49:31
5. - 6. Chutný, Martin (HSK): 24:34:27 (1. na gravelu)
5. - 6. Kovářík, Tomáš: 24:34:27
7. - 8. Novotný, Tomáš (Bronce Sport): 25:15:45
7. - 8. Tichý, Petr (Granfondo): 25:15:45
9. - 11. Orieška, Augustín: 25:06:43
9. - 11. Chorvát, Stano (Divo Trenčín): 25:56:43
9. -11.  Matejovic, Michal (CTK Viking): 25:56:43

1. Holásková, Klára: 33:18:12 (1. žena)

Kompletní výsledky 400 ULTRA a 200 HARD.

Více informací: 400ultra.cz