BMX - OH nominace končí

Olympijské hry se kvapem blíží a premiéra bikrosu na nich tím pádem jakbysmet. Nicméně veledůležitá kvalifikace ještě stále není u konce. Jedním ze závodů, na kterém jsme si mohli jako země dopomoci k nějakým těm bodům, byl víkendový závod mistrovství republiky zařazený do kalendáře UCI, kam jsme se v sobotu zajeli podívat, abychom po nějaké době zjistili poměrně dramatické skutečnosti. Bohužel ...

Tento článech tedy nebude reportem z akce, jak byste si možná přáli, ale spíš takovým ohlédnutím za olympijskou kvalifikací a informací o aktuálním stavu českého elitního bikrosu těsně před posledním kvalifikačním závodem, kterým je letošní mistrovství světa BMX v Číně.

Pojďme to tedy vzít pěkně po pořádku. Česko má v tuto chvíli pouze dvě místa pro OH. Jedno pro muže, jedno pro ženy.

zleva : Romana Labounková, Michal Prokop, Jana Horáková s bratrem a Karel Mařák (šéf BMX komise)

Ještě nedávno měly dívky na svém kontě dostatek bodů, které stačily na místa dvě, ale kvůli zraněním Jany Horákové i Anety Hladíkové se letos příděl kvalifikačních bodů omezil, a tím jsme přišli o jedno místo. Došlo navíc k poměrně kuriozní situaci, že třetí v pořadí Romana Labounková najela na Evropách takový počet bodů, který by jí za určitých okolností zajistil nominaci na OH místo Anety Hladíkové. Postup nominace konkrétních závodníků totiž spočívá v tom, že první nominovaný je ten, který vyjede nejvíce bodů za celé nominační období a druhý nominovaný má být ten, který má na kontě nejvíc nominačních bodů za rok 2008, což v tuto chvíli splňuje právě Romana. Matematika v tuto chvíli hovoří jasně. Šance na dvě místa na OH jsou, ale holky se musí hodně snažit na MS v Číně a rivalkám z USA a Nového Zélandu by se naopak tolik dařit nemuselo...

Podobně kuriozní je situace i u našich elitních mužů. Tam je sice teoretická účast dvou jedinců na OH již téměř vyloučena, nicméně pokud by se povedlo ještě nějakým zázrakem zajistit dvě místa do Pekingu, tak by se o druhém jménu k Michalu Prokopovi zřejmě rozhodovalo v hodně dramatických debatách. Jména jako Tamme, Tumpach a další se v této souvislosti skloňují celkem často.

Smutnou skutečností bohužel zůstává zdravotní stav obou našich jedniček. Michal Prokop i Jana Horáková se ocitli v nezáviděníhodné situaci, ze které není prakticky cesty ven. Prokop má nedoléčené natržené vazy v zápěstí, které si poporvé pořídil na sklonku loňského roku v USA a obnovil na poslední Evropě. Pro přesné určení diagnózy je zapotřebí kamera dovnitř ruky a následná operace. Doba rekonvalescence po takovém zákroku je 8 týdnů a to znamená, že je nemyslitelné stihnout to před OH. Michal má tedy naordinován klid a s občasnými opichy se pokouší závodit a trénovat. "Bolí mě to hlavně na startu, když musím zabrat. Teď na tom mám sice ortézu, ale tu na závodech nevozím. Laborujeme teď s trenérem nad optimálním úchopem řídítek, ale není to nic moc" svěřil se v Bohnicích Michal Prokop, který právě kvůli zraněné ruce musel tento závod vynechat.

Naše ženská jednička Jana Horáková si pořídila bohužel stejné zranění v koleni. Při zimních závodech v Austrálii si zpřetrhala údajně dvě třetiny kolenních vazů. I v jejím případě by byla řešením operace, i tady ale nepřichází v úvahu kvůli špatnému načasování. "Chodit s tím sice můžu, ale v posilovně musím cvičit každou nohu zvlášť. V té špatné noze mám jenom asi třetinu síly co v té zdravé. Proto mi to Romana tady na startu dávala. Startuju sice na zdravou nohu, ale to druhý šlápnutí pořád ještě dost bolí" vysvětlovala Jana povahu a závažnost svého zranění. Ačkoliv v Bohnicích na startu nechyběla, bylo očividně znát, že není v ideální kondici. Mimochodem, jakési konsolidační finále žen, které bez šlapání projely trať, jsem vůbec nepochopil a se mnou i mnoho dalších. Účel v tomto případě zřejmě světil prostředky, ale na MČR a v rámci UCI k tomu ? Diváci nevěřícně kroutili hlavami.

Ale pojďme od marodky k dalšímu neméně zásadnímu tématu a tím je kauza Slavík. Tomáš Slavík, řečený Datel, je jedním z mnoha odrostlých bikrossařů, kteří přičichli k fourcrossu, a ten se jim začal líbit. Aktuálně je situace taková, že je Sláva po prvním závodě 4X světového poháru čtvrtý a má ambice pokusit se v podobných umístěních pokračovat. "Bohužel" je ovšem také reprezentant v BMX a jakožto nominovaný na letošní MS BMX v Číně má před sebou celkem velké dilema. Buď pojede do Číny a bude bojovat v ideálním případě o účast ve finálové osmičce (jeho šance na kvalifikaci na OH jsou totiž naprosto minimální), nebo pojede do Andory, kde má šanci a ambice stát na bedně a sbírat body do průběžného pořadí. Prioritou pro něj je druhá varianta, v té mu ale vehementně brání komise BMX, která ho nominovala do Číny. Důvodem tentokráte nejsou kvalifikační body na OH, protože ty by se na české konto Tomášovi zřejmě nepřipočítávaly, ale zaplacená letenka. Ta bohužel již nejde ani stornovat, takže Slavík má v tuto chvíli na výběr. Buď poletí do Číny otrávený a bez motivace, nebo zaplatí 60 tisíc za výlet, na který nepojde, odletí do Andory bojovat ve fourcrossu a bude doufat, že mu svaz nepozastaví závodní licenci, čímž mu údajně vyhrožuje. Nebo to prostě riskne a s vědomím, že už si v Čechách třeba taky na malém kole nezazávodí, se vykašle na bikros úplně a zůstane jen u 26" kol. Těžké rozhodování, nezáviděníhodná situace...

Na závěr ještě jedna perlička. Tou je časový program MS v Číně. Je rozložen celkem na 11 dní přičemž 6 z nich je na programu pravidelný transfer na závodiště kvůli tréninkům a závodům. Zbytek je od cestovky napresován výlety do mnoha míst. Takto podrobně dopředu naplánovaný program se jen tak nevidí. Pravda, do Číny se mnozí dostanou jen jednou za život a toho je třeba patřičně využít, ale dovolím si zapochybovat o smysluplnosti takto dlouhého výletu v situaci, kdy polovina reprezentantů buď maturuje nebo má zkoušky, státnice a podobné studijní povinnosti. Pokud namítnete, že je třeba se aklimatizovat, pak souhlasím, ale k čemu jsou tedy další dva dny "aklimatizace" po závodech to opravdu netuším. Výlet údajně ČSC organizuje v kooperaci s holandskou repre, která využívá stejnou cestovku i "pracovní" program, nicméně opravdový důvod proč tomu tak je, nikdo asi přesně netuší a kolik to ve skutečnosti opravdu stojí, si netroufám ani odhadovat. Jisté je, že to jde z rozpočtu ČSC, to jest z kapes vás všech, kteří jsou jeho pravidelnými licenčními přispěvateli.

Ale abych se vrátil zase k závodění. V Bohnicích zaslouženě vyhrál Lukáš Tamme před Štěpánem Tumpachem a Michalem Přibylem. Tamák to ale neměl zdaleka jednoduché. Ve finále byl před ním po startu právě Tumpach a až po druhé zatáčce se Tamme ujal vedení, které pak uhájil až do cíle. Více info ze závodů, včetně kompletních výsledků, najdete na bikros.cz, další polemiku pak na radimmencik.cz.