Brutální MS XCM na Elbě ovládli Mitterwallner a Seewald

Mistrovství světa v maratonu na italském ostrově Elba se jistě zapíše do historie jako jedno z nejtěžších vůbec. Vítězný Andreas Seewald z Německa strávil na brutální trati více než šest hodin, mezi ženami triumfem překvapila devatenáctiletá mistryně světa XCO U23 Mona Mitterwallner (AUT), která na 80km trati strávila téměř pět hodin. Čeští maratonci nedosáhli na další vysněnou medaili, Martin Stošek se umístil jako dvanáctý, čerstvý mistr republiky Jan Strož pak osmačtyřicátý. Jana Czeczinkarová dojela na solidním 14. místě, Nikol Flašarová si na své velké premiéře v národním dresu dojela pro 34. příčku.

„Není to to, co jsem tady chtěl předvést, měl jsem ty nejvyšší ambice, minimálně jsem chtěl obhájit medaili… ale takové plány mám před závodem téměř vždy. Vzhledem k tomu, jak se nám daří celou sezonu, tak člověk nemůže myslet na nic jinýho než na příčky nejvyšší. Dneska to bohužel nešlo, ze začátku to bylo dobrý, pohlídal jsem si start, měl jsem chladnou hlavu, nedělal jsem kiksy, a to jsem poslední týden už byl jako na trní. Říkali jsme si, že vítěz pojede 5:40, ale nakonec to jel Andreas těsně za šest hodin, já jel 6:15, což je můj nejdelší závod v životě. Mrzí mě, že takovýhle rekordy si musím dělat zrovna na mistráku světa,“ nechal se slyšet nejvýše postavený český závodník Martin Stošek, jenž přijel na Elbu s jasným cílem: získat medaili.

Prudká stoupání dominovala letošnímu šampionátu

 
Švýcaři vyrazili jako na cross country

Závod mužů začal zprávou, že obhájce titulu Leonardo Páez z Kolumbie se nakonec kvůli zlomenině zápěstí jako následek pádu při tréninku na start nepostaví. Nicméně startovní listina byla ostře nabitá i bez obhájce, maratonské vody rozčeřila účast mnoho závodníků z cross country. Závěr sezony si například přijel zpestřit celý tým Scott Sram v čele s úřadujícími mistrem světa Nino Schurterem. Závod ale nakonec zcela ovládli specialisté maratonci, náročnost trati umocňovalo velmi vysoké tempo a neustálé zrychlování od začátku závodu na 115 km, které podněcovali většinou právě členové švýcarského týmu. Jenže na to brzo doplatili, ani jeden z nich se nedostal zpět do cíle v Capoliveri.

Seewald musel krotit švýcarskou letku

"Poslední závod sezony nedopadl podle našich představ. Lars Forster přetrhl řetěz, Andri Frischknecht doplatil na svou sólovou jízdu na začátku závodu a Nino Schurter měl v posledním kole žaludeční problémy. Kluci se však snažili a poměrně dlouho závod vedli. Z našeho prvního pokusu na mistrovství světa v maratonu jsme si vzali spoustu ponaučení. Abyste přežili závod o délce více než 6 h se 115 km a 4500 metry do kopce, potřebujete specifický čas na přípravu. Což je něco, co se s naším závodním kalendářem nemohlo stát. Pozitivní je, že si pobyt na Elbě nadále užíváme. Konečně je čas oslavit dobrou sezonu a odpočinout si na to, co přijde," uvedl manažer celku Thomas Frischknecht na týmových sockách.

Absolutní Seewald

Závod se začal rozhodovat až ve své druhé půlce, kdy z čela pomalu odpadali jednotliví závodníci a zůstali jako korálky rozesetí po trati. Na čele se usadil týmový kolega Martina Stoška, aktuální mistr Evropy XCM Andreas Seewald, k němuž se v posledním kole přidal Kolumbijec Alfonso Arias Cuervo. Oba si vytvořili náskok něco málo přes 30 sekund na své soupeře a s přibývajícími kilometry ho ještě zvyšovali.

Andreas Seewald se po evropském titulu raduje i z toho světového

O vítězi se rozhodlo na posledních 10 km, kde Seewald z rukávu vytáhnul další esa, stupňoval tempo a Kolumbijec sotva visel. V posledním brutálním stoupání se sklonem 32 % finálně zaútočil a dokázal na Cuerva najet do cíle téměř dvě a půl minuty! Bronzový medailista Jose Dias z Portugalska ztratil 5:30 min.

Stošek: byl to boj dostat se do cíle

České jedničce se sen o obhajobě medaile rozplynul na začátku druhé poloviny závodu. „Byl jsem první tři hodiny v první skupině se všema favoritama, tempo bylo hodně vysoký, což jsme v takhle těžkým závodě nečekal. Chytla mě krize na 3,5 hod. a vůbec jsem nevěděl, jak to uchopit. Ač nerad, tak jsem si zvolnil a rázem jsem ztrácel minutu a půl na čelo. Pak v nájezdu do třetího kola přišel ten prudký kopec a najednou to nešlo, nejelo to, nohy špatný. Snažil jsem se bojovat, pořád jsem měl 3 – 5 minut na bednu, což bylo hratelný, v tak těžkým závodě může seknout komukoliv. Což se taky ke konci stalo, posouval jsem se z jedenáctýho místa až na sedmičku, ale to bylo hnaný vidinou toho, že pořád mám šanci urvat medaili. Pak mi ale hlásili, že na bednu už je to strašně daleko a mě ještě pořád čekal ten strašnej závěr. A tam jsem už začal bojovat o to, abych se vůbec dostal do cíle. Musím na to rychle zapomenout a soustředit se dál. Sezona je hodně dlouhá, jel jsem moře dlouhých závodů, možná už tomu něco chybělo,“ popisoval Martin těžký závod, který má ale pro jeho tým sladkou tečku. Mistrem světa se stal týmový kolega Andreas.

Martin Stošek

„V týmu je obrovská radost, Andreas jel neuvěřitelně. Je to super pro celý náš tým. Já tady mám perfektní zázemí, je to moje třetí maratonská sezona, první sezona byla taková rozjížděcí, vloni s covidem a letos to byla první taková poctivá se vším všudy od února…“ doplnil Martin, jehož může těšit alespoň bronz z letošního ME, jenž vybojoval v červnu ve Švýcarsku.

Úmrtnost jako za Napoleona

Úřadující mistr republiky v maratonu Jan Strož byl také v první polovině závodu aktivní, ale nakonec dojel s více než hodinovou ztrátou na 48. místě.

Jan Strož vede peloton maratonců

Ze 114 startujících mužů se cíle dočkalo jen 73, úmrtnost v závodě, jenž se jel na ostrově, kam byl před více než 200 lety vyhnán vojevůdce Napoleon, byla tedy obrovská. Z českých jezdců byli právě jen Stošek a Strož jedinými z šestice reprezentantů v cíli. Jako první odpadl Kristián Hynek, který svůj rozlučkový šampionát vzdal hodně brzy.

Hynek: Pobrečel jsem si

„Svou derniéru jsem si představoval trochu jinak, i když jsem si před závodem byl vědom toho, že to není ono, doufal jsem, že dokážu víc bojovat. Ale velmi brzo po startu jsem zjistil, že mám totálně prázdný tělo bez energie a bez vůle. Musím se přiznat, že jsem si v 41 letech pobrečel, bylo to pro mě hodně emotivní,“ přiznal po závodě jedenačtyřicetiletý Kristián, jenž své dvanácté mistrovství světa nedojel.

Alespoň tak mohl v cíli sledovat svého týmového svěřence Seewalda, jak zaprášený projíždí s rukama nad hlavou cílovou bránou a jako první ho obejmout a pogratulovat mu.

„Jsem rád, že jsem se v cíli mohl těšit z obrovskýho úspěchu Andrease. Já jsem věřil, že buď Andreas, nebo Martin ten titul přivezou, ale dokud se tak nestane, tak to není jistý. To, co dokázal, je naprosto neuvěřitelný, popral se s tím skvěle, cítil jsem z něj velkou nervozitu už pár dnů před startem, byl jsem na pochybách, jestli to dokáže udržet na uzdě. Ale povedlo se mu to, nedělal chyby, byl v klidu, zaútočit tak, jak si naplánoval,“ radoval se Kristián z mistrovského titulu Andrease Seewalda.  

„Třetí rok existence týmu a pokaždý jsme získali minimálně jednu medaili na mistrovství světa… Z tohoto pohledu je to sen, úspěchů máme hodně, ale musíme zůstat nohama na zemi, protože to, jak se nám daří, není samozřejmostí. Máme nevídaný úspěchy, ale musíme zůstat pokorní,“ dodal Kristián, kterého už za 14 dnů čeká další výzva v podobě osmidenního Cape Epic.

Souboj generací

Také závod žen byl od začátku velmi rychlý a na 15. kilometru se vytvořila vedoucí skupina, ve které bylo 6 nejsilnějších cyklistek dne: Maja Wloszczowska (POL), Rebecca McConnell (AUS), Alessandra Keller (SUI), Giada Specia (ITA), Jana Czeczinkarová a Mona Mitterwallner (AUT). Ubíhající kilometry si však začaly vybírat svou daň a po 50 km zůstaly na prvním místě osamocené 37letá Polka Maja Wloszczowska a 19letá Rakušanka Mona Mitterwallner. Za nimi se Natalia Fischer a Giada Specia snažily zmenšit téměř dvouminutovou ztrátu.

Vedoucí skupinka žen s Janou Czeczinkarovou na čele

Deset kilometrů do cíle si mnozí mysleli, že Mitterwallner ustoupí zkušené Wloszczowské, ale došlo k pravému opaku. Devatenáctiletá Rakušanka zvýšila tempo a k překvapení všech dojela do cíle sama, minutu a čtvrt před Majou, která také absolvovala svůj poslední šampionát. Ten první jela už v roce 2003, při premiérovým MS, tehdy byl čerstvé královně maratonu Moně jediný rok!  Polská matadorka v Luganu 2003 historicky prvním titulem zaznamenala svůj největší úspěch v maratonu. Maja se po loňském stříbru chtěla rozloučit titulem, jenže o 18 let mladší talent cyklistiky překvapil a zvítězil.

Maja Wloszczowska

Mona Mitterwallner

Rakušanka tak završila svojí super sezonu /psali jsme zde/ a maratonský titul je jen dalším potvrzením toho, že máme před sebou neskutečný talent horských kol.

Pro bronzovou medaili si přijela španělská bikerka, letošní mistryně Evropy XCO, Natalia Fischer.