Burry Stander si Prahy užil a už se těší do Nového Města

Těžkou soudit, jestli byl Burry Stander opravdu prvním Afričanem závodícím na horském kole na českém území. Stoprocentně byl ale prvním bikerem černého kontinentu na Pražských schodech. A vypadá to, že stejně jako manželé Ravanelovi, si Prahu zamiloval. Do hlavního města přijel třiadvacetiletý Stander už v pondělí v doprovodu krásné přítelkyně Cherise, mimochodem mistryně Jihoafrické republiky na silnici, mechanika Dylana a fyzioterapeuta Petera! Zámecké schody si několikrát prošel jako turista a pak je pokořil jako profík. Prach ze schodů šel potom spláchnout do jednoho z pražských barů. Samozřejmě s týmovým kolegou Jaroslavem Kulhavým....

 

Burry, jak si užíváš Prahu?
Užívám si ji, musím přiznat, že opravdu hodně. Relaxujeme, chodíme a nestačíme se vynadívat, je to krásné město. Měl jsem až strach, že mě budou bolet v závodě nohy z toho chození. Po závodě se ještě chystáme na delší tůru s průvodcem, abychom se dozvěděli něco z historie.

Je to tvá první návštěva České republiky?
Ano je. O Praze jsem ale slyšel hodně, jsem rád, že jsem se sem mohl podívat takhle "služebně". Jsem příjemně překvapen, kolik lidí tady mluví anglicky, bál jsem se, že bude těžké se domluvit. Všichni kolem jsou dost ochotní a snaží se nám pomáhat.

Co všechno jsi věděl o Pražských schodech před závodem?
Jenom to, co mi řekl Jára (Jaroslav Kulhavý). Řekl mi, že je to velký a že bych to rozhodně neměl vynechat. Taky jsem se pár informací dozvěděl od Christopha (týmový kolega Christoph Sauser), poradil mi pár věcí.

 

Co jsi říkal závodu?
Bylo to hodně drsný. Ale to jsem čekal. Myslím, že pro diváky to byla pěkná podívaná, když jsme zpočátku jeli ve skupině v pěti. Bylo hodně těžký někoho utrhnout. Střídali jsme se na špici a najednou jsme byli jen tři.

Fungovala týmová taktika?
Je skvělý, že jsme jako tým získali první a druhý místo. Ale s žádnou taktikou jsme do závodu nešli. Párkrát jsme se s Járou snažili o nástup, ale bezúspěšně.

Porazil jsi největší domácí hvězdu v posledních několika metrech, nedostal jsi od Járy vynadáno?
Asi začal s atakem moc brzo a pak mu došly síly. Každý chce vyhrát! Vynadáno jsem nedostal, však on mi to zase brzo jistě oplatí. Lidi na mě nepískali, tak jim to snad tolik nevadilo :-)

Co bylo náročnější? Schody dolů nebo ulice nahoru?
Ani jedno nebylo lehký. Na schodech si člověk neodpočinul a sotva dojel dolů, tak ho zase čekal kopec nahoru.

Velkou obavou před závodem byl déšť, jak jsi se s tím vypořádal?
Mluvilo se o tom, viděl jsem i nějaké fotky. Přiznávám, že jsem se bál a jsem rád, že nepršelo. Včera pršelo 10 minut a spadlo tolik vody, že jsme sotva šli.

Co plánuješ teď po závodě?
Jára nám chce ukázat trochu z noční Prahy. Myslím, že jdeme do Tretter's Cocktail Baru.... je důležité tužit tým.

Chystá se velká párty?
Ne to vůbec ne. Nesmí se to přehánět takhle uprostřed sezony. Na velkou párty bude času dost po Champéry...

 

Když už jsi tak blízko Nového Města na Moravě, neplánujete obhlídku okruhu?
Ne, to určitě ne. Už letíme domů, jsme už déle než měsíc v Evropě. Doma budeme dva týdny a pak zase na světové poháry do Kanady a USA.

Za dva měsíce do Česka vrátíš, co víš o Novém Městě?
Vůbec nic!

To opravdu není moc :-) Necháváš to na poslední chvíli?
Nechám to po severoamerické štaci. Bude to i Járův úkol nám okruh a místo trochu přiblížit. Ale soudě podle toho, co jsem viděl dneska, tak mám jen ty nejvyšší očekávání. Vy Češi máte nyní skvělé bikery a organizace tady v Praze byla úžasná. A těch lidí kolem, nádhera. Do Nového Města se těším!