Cink: Ve sjezdech jsem se zlepšil, ale Mathias jezdí jako magor

Ondřej Cink byl v Leogangu nastavený na vítězství celým svým tělem, a hlavně myslí. Proto by se mohlo zdát, že prvotní zklamání z druhého místa v závodě světového poháru není na místě. Zvlášť když naposledy Ondra vystoupal na stupně vítězů v roce 2016 v Andoře, kde dojel shodně druhý, tehdy za Julienem Absalonem. Jenže když je hlava nastavená na vítězství, je i druhé místo zklamání. Alespoň na chvíli. Je to podobné jako postup do finále turnaje a v něm pak prohrát…

Jaké byly bezprostřední pocity v cíli?
Před závodem jsem věděl, že hlava byla nastavená na vítězství, dal jsem do toho úplně všechno, chyběl jen kousek. Jsem samozřejmě šťastnej, je to skvělej výsledek, ale hned po dojezdu to bylo spíš zklamání, to se musím přiznat. Chtěl jsem vyhrát. Ale za minutu už to bylo jinak a byl jsem rád.

Cílové objetí... Mathias má rozhodně větší radost...

V cíli jste se s Mathiasem i objali, řekli jste si něco?
Jen jsme si pogratulovali, nic jinýho jsme si neřekli. Není co si říct, byl lepší :-)

Jak závod probíhal?
Snažil jsem se ho utrhnout… řekl bych, že jsme na tom strašně podobně v kopcích, ale jak všichni ví, tak Mathias je magor ve sjezdech. I když dneska mi tolik neujížděl, ale pořád si dokázal udělat náskok a hned za to bral. Až mu to jednou vyšlo, podržel to dlouho a já si ho už nedojel. Bylo tam pořád deset vteřin. Jeli jsme oba furt doraz celej závod, bylo to těžký.

Ondra trhá startovní pole

S jakým plánem jsi do závodu šel?
Plán byl dobře odstartovat, což se mi dneska povedlo na jedničku. Chtěl jsem to roztrhat co nejdřív, aby nejela velká skupina, a to se mi taky povedlo. Takže s tímhle, jak to šlo, jsem spokojenej, akorát tomu chyběla ta třešinka na dortu. Ještě není konec, tak se to třeba povede jindy.

Měl jsi na trati místo, kde jsi byl silnější?
V zadním prudkém kopci jsem se cítil moc dobře, tam jsem si říkal, že bych to mohl zkusit. Trpěl za mnou, ale nedokázal jsem mu ujet. Nakonec mi tam nastoupil on a šel do sjezdu první a to byl v podstatě zásadní moment.

Nejtěžší sjezd a Ondra na čele...

Jak vyzrát na Mathiase?
Já jsem se s tím popral dobře, si myslím. Nedělal jsem chyby a ani jsem nejel nijak pomalu. Pracuju na tom hodně, doma jezdím na traily, snažím se to pilovat a myslím, že jsem se i zlepšil. Ale asi to musí mít člověk v sobě… Vždycky je to kousek, pár vteřin na vítězství.

Malou oslavičku by to možná chtělo...
Zítra jdu na očkování, takže žádný velký slavení nebude. Dneska přijedeme domů pozdě a zítra stejně pít alkohol nebudu moct po očkování. Asi si to nechám až po olympiádě. 

Nastíníš čtenářům svůj nadcházející program před Tokiem?
Závod pojedu už jenom svěťák v Les Gets, nic jinýho. Do Francie odjíždím už deset dnů před závodem, abych byl chvíli ve výšce, závod se jede ve 1400 m n.m., což už je znát. Pak hned odjíždím na dvanáctidenní soustředění do Livigna. A potom mě čeká olympiáda.