Jobánek v Písku potvrdil formu

Český pohár v bikemaratónu se už pomalu chýlí ke konci — po Helfštýně, Jablonném v Podještědí, Úpici a Ústí nad Labem již zbývaly jen dva závody. Předposlední podnik letošního ČP se jel v Písku právě o uplynulém víkendu.

Písek, respektive jeho předměstí Semice, přivítal maratonce a maratonkyně letos posedmé, statut Českého poháru byl přitom písecké trati přidělen již před dvěma lety. Tehdy to bylo spíše provizorní řešení, kdy po větrné smršti v okolí Českých Budějovic zůstala tamní trasa neprůjezdná a do Píseckých hor se tak ČP dostal skoro náhodou. Letos však byl písecký Galaxy CykloŠvec Maraton plnohodnotnou součástí ČP od samého počátku. Připravena byla tak jako před dvěma lety 102 kilometrů dlouhá trať tvořená dvěma okruhy po 45-ti kilometrech a závěrečnou smyčkou, jež mnohé maratónce překvapila svou obtížností a zcela jiným charakterem trati.

S ubývajícími víkendy letošní sezóny přituhuje i v bojích o body v ČP XCM: z pozice lídra do Písku přijel Jan Hruška (Cyklotrenink.com), který vedl před druhým Honzou Jobánkem (Merida Biking Team) o pouhých 10 bodů, třetí Jakub Sedlář (Novatop-Lapierre) s 830 body ztrácel na Jobánka dalších 265 bodů. Mezi ženami situace nebyla natolik vyrovnaná — Barbora Radová (Studio 2001) vyhrála první tři závody ČP a na svou největší sokyni Alenu Krnáčovou (Subway-Unibon-Marin) tak nashromáždila náskok 75 bodů. Třetí místo držela v průběžném pořadí Pavla Nováková (Merida Biking Team II, 1010 bodů).

Po výše uvedeném je jasné, že všichni favorité na celkový triumf do Písku dorazili a chyběl skutečně málokdo — z elitních závodníků mimo pár jmen bohužel také ti, kteří stabilně dávají přednost seriálu KPŽ.

Start z úzké asfaltové cesty vedle fotbalového hřiště v Semicích vyslal maratonce na trať s převýšením 1700 metrů v půl jedenácté. Galaxy CykloŠvec Maraton má zcela charakteristický kolorit, což je dáno především dvěma důvody. Jednak Písecké hory, v nichž je trasa závodu vedena, nejsou žádné velehory (vždyť nejvyšší vrchol Velký Mehelník má jen 633 metrů nad mořem!), a jednak je hřeben píseckých hor protkán poměrně hustou sítí šotolinových a asfaltových cest. Těch je v závodě hojně využíváno, byť jsou doplněny i určitým procentem stezek či starých lesnických cest více či méně zarostlých. Trať lze však charakterizovat jako velmi rychlou, čemuž kromě povrchu nahrávají také krátká a prudká stoupání.

Od začátku se rozjelo slušné tempo, ale ještě necelou hodinu po startu byla na čele poměrně kompaktní skupina tvořená až osmi závodníky. Nikdo se moc nikam nehrnul. Až pak ze špice nenápadně odskočil Radek Bečka (Factor Bike Team), bývalý závodník kontinentálního silničního týmu PSK Whirlpool, a po výmluvném gestu svého týmového kolegy Tomáše Vokrouhlíka se vydal do úniku. Technicky nepříliš náročná trať závodu Bečkovi vzhledem k jeho silniční minulosti hrála do karet, svou roli mohl hrát také 29“ speciál od Garyho Fishera, který pro závod zvolil. Zpočátku držel před svými pronásledovateli jen nevelký náskok, ale to se záhy změnilo...

V nájezdu do druhého okruhu skupinka pronásledovatelů zvolnila tempo, aby „pochytali“ všechny šipky a správně odbočili. „Jel jsem zrovna vzadu ve skupině a brzdilo se. Já se rozhlížel kolem sebe a kluci najednou stáli na místě. Šel jsem na brzdy, ale líznul jsem něčí zadní kolo a šel k zemi,“ popsal Jan Hruška situaci, která pak výrazněji promluvila do dalšího vývoje závodu. Jeho kolegové ze skupiny zvolnili a čekali, jestli závodník týmu Cyklotrenink.com dojede zpátky do skupiny. Náskok Radka Bečky přitom narůstal na tři, tři a půl a v závěru dokonce až na necelých pět minut. A Jan Hruška? „Byl jsem rozhodnutý, že jedu dál. Rychle jsem vstal, ale úplně se mi podlomila kolena. Asi dostala dost velkou ránu, ještě teď je mám nateklá,“ ukazoval pak „Hanes“ po dojezdu závodu.

Ze skupiny se kromě Hrušky v půlce závodu poroučel z Itálie ještě stále unavený Tomáše Trunschka (Česká spořitelna MTB) a to už z původních pronásledovatelů zbyli jen dva bikeři - Jan Jobánek (Merida Biking Team) a vítěz z Ústí nad Labem Tomáš Vokrouhlík (Factor Bike Team). Právě druhý jmenovaný v rámci týmové taktiky neměl zpočátku chuť příliš určovat tempo, což se ale v tuto chvíli změnilo. Náskok Radka Bečky se začal pomalu snižovat, až jej pouhých 10 kilometrů před cílem duo Vokrouhlík-Jobánek dojelo a předjelo.

Na vrchol prémie u rozhledny Jarník vyjel jako první Jan Jobánek a oba závodníci vyrovnaně zbývající kilometry do cíle takřka spurtovali, Jobánek s nevelkým náskokem před Vokrouhlíkem. Na závěrečný spurt již ale nedošlo a Jan Jobánek (Merida Biking Team) závod v čase těsně nad čtyři hodiny vyhrál. Půlminutu za ním projel cílovou páskou druhý Tomáš Vokrouhlík (Factor Bike Team) a jeho týmový kolega Radek Bečka již třetí místo udržel. Pro bramboru si přijel s odstupem pěti a půl minuty Tomáš Trunschka (Česká spořitelna MTB), pódium pak po dalších osmi minutách uzavřel pátý Václav Hlaváč (Halfords-Apache).

„Čekali jsme co bude když Hanes lehnul a moc se nejelo. Béčovi tam naskočil celkem velký náskok a to už nám docela zatrnulo,“ líčil vítěz v cíli. „Pak se jet začalo, Vokr na tom byl možná o něco líp, protože mi do kopce vždycky odskočil a pak jakoby na mě čekal. Béču jsme pod poslední vrcholovou prémií dojeli, už to šel pěšky. Ten závěr byl ale těžký, vypadalo to tam úplně jinak než jinde na trati a bylo to nekonečné. Vokrovi už možná taky trochu došly síly, ale já si to projel včera, takže jsem aspoň trochu věděl jak to tam vypadá,“ líčil vítězný „Džobr“, který si v Písku připsal své letošní druhé pohárové vítězství.

Mezi ženami se po tradičně vlažnějším začátku Aleny Krnáčové ujala vedení vedoucí závodnice ČP Barbora Radová, druhá jezdila Lucia Čuříková. Pak se ale dieselový agregát bikerky týmu Subway-Unibon-Marin rozehřál do provozní teploty a Alena Krnáčová předjela nejdříve Čuříkovou, pak i Radovou. V cíli se tak mohla radovat ze svého druhého pohárového vítězství v řadě, vyhrála časem 4:51:41 o deset minut před druhou Luckou Čuříkovou (Veus Vyškov). Třetí místo tentokrát putovalo do rukou Barbory Radové (Studio 2001).

„Já mám začátky vždycky horší než holky, ty letecké začátky nejsou nic pro mě, ale pak se mi to rozjelo. Nejdříve jsem dojela Lucku, Báru jsem ale pořád nemohla dostihnout. To se povedlo okolo 50. km, ale jelo se mi dobře a tak jsem odjela ze skupiny a pokračovala sama. Posledních 22 km ale byla hrůza, posledních 10 už celkem bolelo, svěřila se Alena Krnáčová.

Alena Krnáčová stejně jako Bára Radová bude nyní ladit formu na MS v Grazu, kam odjíždí příští týden. Mezi muži nominace vyznívala pro Jana Jobánka, který toto potvrdil svým sobotním vítězstvím, a Jana Hrušku. Ten by do Grazu rád odjel, ale: „Ještě se uvidí, jaké budou následky toho dnešního smotku. Jel bych rád, ale teď ani nevím jestli a případně jak budu moct trénovat,“ podotkl Hruška.

Velmi teplé slunečné počasí provázelo předposlední závod ČP v Písku-Semicích. Byť trať nemusela svým charakterem vyhovovat každému, Galaxy CykloŠvec Maraton jinak za jinými pohárovými závody nijak zásadně nepokulhával a přivítal závodníky domácí atmosférou, dobře značenou tratí a fungující organizací. Celkového vedení v ČP se nyní ujme mezi muži Jan Jobánek a mezi ženami si náskok udržela Barbora Radová — zůstane tomu tak i po finále ČP a zároveň MČR na trati kultovních Sudet v Teplicích nad Metují? Již za měsíc budeme znát odpověd...

Výsledky závodu i průběžné výsledky českého poháru XCM: Sportsoft.cz

Foto: KTFoto.cz