Českolipský marathon

Startovní pole bylo stejně jako před 14. dny v Mostě poznamenáno neúčastí některých našich předních bikerů, kteří se buď oddávali odpočinku a nebo se zúčastnili jiných. I přesto se ale na startu sešla velmi silná konkurence nejen českých závodníků. Mezinárodní punc dala závodu účast dvou Norů, Ole Kristiana Silsetha a Jonny Madsena. Slavnější z nich, Ole Kristian, je bývalý vynikající silničář, který získal i titul Severského mistra a v pozdějším věku se začal věnovat MTB. Mezi jeho úspěchy patří například i 9. místo z MS XC v roce 97. Pro diváky byla jistě atraktivní i účast bronzového medailisty z OH v Sydney Jana Řehuly, který si přípravu na triatlon tu a tam zpestřuje maratónkem. Za dobrou přípravu považuje maratóny i další startující, cyklokrosař Jiří Pospíšil (Steven Jeantex).

Závod byl odstartován trochu atypicky až v jedenáct hodin. První co na závodníky čekalo byla vrchařská prémie na Slavíčku. Tisícikorunovou prémii vyfoukl ostatním Martin Horák (RockMachine-Cyklomax). V následném sjezdu se na čele utvořila skupinka ve složení Radek Dítě (RockMachine-Cyklomax), Martin Horák, Ivan Rybařík (Ravo) a zezadu se na ně ještě dotáhl Jirka Pospíšil. Tato čtveřice prosvištěla náměstím při průjezdu do druhého okruhu již hodinu po startu, což znamenalo průměrnou rychlost kolem 30km/h!

Druhý okruh nic převratného nepřinesl, na čele se pohybovala stejná čtveřice. Při výjezdu na Slavíček se sice trochu roztrhala, Jirka Pospíšil mírně nestíhal rychlému tempu, ale v následném sjezdu se opět všichni čtyři sjeli a na náměstí v Lípě přijeli opět společně. To naznačovalo, že bychom se mohli dočkat na maratón nevídané podívané a to spurt 4 jezdců na cílovou pásku.

To už se ale nad Českou Lípou stahovala pořádně černá mračna a do závodu se chystal promlouvat další faktor – počasí. Předpověď sice hlásila na sobotu déšť, ale celé
dopoledne panovalo krásné počasí a litoval ten, jenž si nevzal sebou sluneční brýle. Už to vypadalo, že se rosničky spletly a nenechají závodníky zmoknout. Jenže ouha. Krátce po dvou třetinách závodu (z pohledu nejrychlejších jezdců) se spustila slušná průtrž mračen. Někteří jedinci nevydrželi psychicky a při průjezdu do dalšího okruhu závod zabalili.

Na čelo závodu však počasí vliv nemělo. V závěrečném stoupání nastoupil Ivan Rybařík a pokusil se čtveřici roztrhat. To se mu povedlo, ve sjezdu se nenechal sjet a do cíle si přijel pro druhé vítězství v sérii ČP. „Dneska se mi jelo úplně skvěle. Už ve druhém okruhu jsem zkusil klukům nastoupit a zjistil jsem, že to půjde. V posledním stoupání jsem za to vzal a odjel jsem si. Věděl jsem, že kdybychom před cílem spurtovali s Radkem, tak by mě porazil“ řekl vítěz po projetí cílovou lajnou. Chvíli po něm přijel, stejně jako před 14. dny, Radek Dítě. V závěrečných kilometrech se začal trápit Martin Horák, ovšem tentokrát to nebyla voda co mu došlo, ale síly. „V závěru mi došlo. Poslední dobou se mi nejezdí moc dobře, není to ono. Ale sezóna je ještě dlouhá“ přiznal Martin v cíli. Nakonec se musel spokojit až se čtvrtým místem, když ho ještě stáhl a předjel Jirka Pospíšil. Ten byl se třetím místem velmi spokojen. „Maratóny jezdím spíš pro radost, je to dobrá cyklokrosová příprava“.

Závod žen zpočátku vedla Barbora Radová (RockMachine-Cyklomax), těsně v závěsu jezdila Petra Kottová (Kladno). Na konci prvního okruhu se k nim připojila ještě Jana Severová (Lucky Bikes). V průjezdu do druhého kola jely všechny pohromadě, zhruba v sedmičlené skupince jezdců. V druhém kole se rozjela Jana Severová a na soupeřky si vybudovala asi pětiminutový náskok. Druhá jezdila Barbora, třetí Petra začala malounko ztrácet. Jana si i přes deštivé počasí ve třetím okruhu dále zvyšovala svůj náskok a do cíle přijela s přehledem jako první. „Ze začátku se mi jelo hrozně. Špatně jsem se nasnídala, bylo mi zle od žaludku. Pak jsem se ale rozjela, na konci prvního kola jsem holky dojela a už to bylo dobrý. Až na ten déšť..“ Barbora Radová si kontrolovala až do cíle druhé místo. Třetí dojela Petra. „Ze začátku to bylo dobrý. Pak mi ale začlo docházet, bylo znát, že holky maj něco najeto“.

Všichni závodníci, se kterými jsem o tom hovořil, se shodli, že trať byla málo náročná a že už se těší na něco techničtějšího. Někteří ji dokonce přirovnávali ke kriteriu na horských kolech. Tomu by odpovídal i čas nejlepšího, který 90 kilometrů zvládl něco málo přes tři hodiny.... „Jeli jsme na pohodu, úplnou pohodu. Spíš to bylo takový vyčkávání kdo dýl vydrží a komu dřív dojde.“ – takto shrnul závod jeho vítěz. Pořadatelům patří dík za dobře odvedenou organizátorskou práci.

Další závod započítávaný do ČP Korunní MTB maratónu - DRÁSAL se jede 3.7. v Holešově.

Výsledky budou umístěny na oficiální stránce závodu ZDE

Foto: Petr Dědina