Rybařík zvítězil v Hradci

Český pohár maratónu měl 4. dějství naplánováno o první červnové neděli, maratónci si dali tentokrát dotaveníčko v Hradci Králové. Na zdejší polabské placce se nejelo pouze o body do poháru, tento závod měl zároveň určit, kdo obsadí zbylá reprezentační místa na blížící se Mistrovství Evropy v této disciplíně. Volba tohoto závodu jako nominačního však nepatří mezi ty nejšťastnější. Trať v Hradci Králové sice může ukázat rychlostní kvality možných reprezentantů, rozhodně ale neřekne nic o vytrvalosti, natož třeba o technické zdatnosti jezdců. Pořadatelé připravili pohárovou trať o délce 65 kilometrů a šestistech  metrech převýšení. Ovšem zejména údaj o celkovém převýšení se ukázal jako hodně nadnesený, hodnota na Polaru Martina Horáka byla po závodě pouhých 370 výškových metrů.... Letošní ČP MX má rozděleny tratě dle délky a náročnosti na A a B. Ta hradecká byla samozřejmě Béčko, ale ve srovnání například s tratí v Mostě (také Béčko) by měla být hodnocena spíše některým písmenkem z poloviny abecedy... 

Kromě více jak sedmi stovek "běžných" maratónců se na startu objevila prakticky celá maratónská elita. Pro stáj RockMachine-Cyklomax to byl domácí závod a tak nemohli chybět její jezdci v čele s Martinem Horákem, Radkem Dítětem a Vénou Hornychem. Velkou motivaci přetrhnout smůlu a navázat na loňské pohárové úspěchy měl Ivan Rybařík, podpořit ho přijeli spolubojovníci z Ravo Racing Teamu Jirka Vávra a Zdenda Kříž. Michelin MTB postavil Jardu Kulhavého, který měl v týdnu zdravotní problémy a dal přednost před XC svěťákem něčemu volnějšímu. Naopak rovnou po sobotním svěťáku přijel do Hradce Tomáš Vokrouhlík a spolu s Jaromírem Purmenským byli želízky České spořitelny MTB. Nechyběli ani jezdci stáje KHS Sportful, Scanie Apache a další. Hlavní hvězdou startovního pole byl však nikoli biker, ale silničář. Jan Hruška, jezdec silniční stáje Liberty Seguros se týden po návratu z Gira postavil do první lajny mezi bikové eliťáky. "Beru to jako takovou tréninkovo-společenskou akci. Pořád mi říkali, že tu bydlím a ani se neukážu, tak jsem přišel. Je to fajn, potkám tu spoustu známých. A taky jsem chtěl jet dneska rychlejší trénink, tak proč to nespojit", objasnil Honza svou přítomnost.

Pokud toužil Jan Hruška po rychlém tréninku, tak byl na správném místě. Parametry trati s absencí jakéhokoliv kopce a s převahou zpevněnek a asfaltu dávaly tušit, že se závod pojede v pekelném tempu, v balíku a rozhodovat se bude až v závěrečném spurtu. Předpoklady vyšly vcelku přesně a ani včerejší déšť a dnešní přeháňky neměly podstatnější vliv. Prvních pár stovek závodníků se v průběhu závodu rozdělila dle výkonnosti do několika vln, osamělí jezdci nebyli prakticky k vidění. V té první byli všichni potenciální favorité a přesto že došlo k několika pokusům o roztrhání, rozhodovalo se až v cílové rovince. V ní zbylo nejvíce sil Ivanu Rybaříkovi, který doslova o plášť předspurtoval Jardu Kulhavého. Bronz bral Martin Horák, který byl ze třetího místa lehce zklamán: "Ve spurtu jsem nemohl řadit poslední tři pastorky, namotala se mi tam tráva a střílel mi z toho řetěz. Jinak si věřím, že bych byl první." Jinak to ovšem viděl vítěz. "Kdepak, dneska by na mě neměl, hodně jsem si věřil, měl jsem velkou motivaci po dvou nedokončenejch závodech. Ještě pořád se chci poprat o slušnej celkovej výsledek", zhodnotil s úsměvem Ivan. Vcelku spokojený byl Jarda Kulhavý: "Měl jsem v tejdnu nějaký zažívací potíže, proto jsem ani nejel na svěťák. Chtěl jsem alespoň zkusit tohle. Docela mě láká i to Mistrovství Evropy maratónu, tak doufám, že by to mohlo klapnout." Nutno ještě podotknout, že mezi prvními třemi byl časový rozestup v cíli necelých 7 desetin vteřiny.

Závod žen bohužel žádné drama nepřinesl. Na začátku ujela Jana Severová (Hermann Lucky bike), s odstupem za ní jezdila dvojice Barbor, Radová (KTM Profil) a Bohatá (Scania Apache). Na Báře Bohaté však bylo znát tréninkové manko způsobené přípravou na maturitu a tak spíš byla ráda, že se za Bárou Radovou drží zuby nehty, než že by její pozici nějak ohrožovala. Cíl tedy viděla první Severová, druhá Radová a třetí Bohatá.

Suma sumárum, hradecký maratón rozhodně nebyl maratónem v pravém slova smyslu. Spíše to byl sprint, silniční závod na horském kole. Za vše hovoří čísla - o délce a převýšení již bylo napsáno, ovšem vypovídající hodnotu o úrovni mají i čas vítěze a průměrná rychlost, v tomto případě to bylo zhruba 1:54 a 34,5 km/h. Závod v Hradci byl po organizační stránce slušně připraven a zajisté má a bude mít spoustu příznivců a je dobře, že se u nás dělají i maratóny z kategorie "velmi lehké".  Ale  zařazení takového závodu do Českého poháru bylo krokem hodně vedle...

Přesná nominace na Mistrovství Evropy nebyla v době psaní článku známá, po jejím zjištění vás budeme co nejdříve informovat.

Na závěr jsme pro vás připravili malé shrnutí závodu z pohledu jezdce, konkrétně našeho stálého zpravodaje Kuby Nepraše. Takže tady je malá glosa závodu, aneb jak to viděl Kuba: Bohužel hradecký závod byl až moc specifický: 65 km za 2 hodiny je asi to nejrychlejší co jsem na biku jel. Trať byla pěkně značena (nedalo se zabloudit), ale postrádala jakýkoliv kopec. Vše se odehrávalo na širokých cestách po rovině v nechutném blátíčku. Občerstvovačky jsem si v tom fofru ani nevšiml:o))! Závod byl dost nebezpečný, protože hodně lidí neumělo jezdit v balíku a tak byly k vidění hnusný hlavany. Při odjezdu z Hradce jsem si říkal, že tenhle závod už nikdy. Ale někomu se to mohlo líbit...