Kuřimské bahenní lázně

Premiérový závod českého poháru v Kuřimi zůstane mnohým v paměti jako bahenní lázně. Počasí, které doprovázelo letošní ouverturu ČP CykloMAX XC Cupu, bylo opravdu nepřející úplně ke všem. Divákům znepříjemňoval pohodu déšť a slušná kosa, závodníkům potom bahno ničící vše co se točí a rozhodčím bahno skrývalo čísla závodníků. Po dojezdu to v cíli vypadalo jako v kosmetickém salónu, všichni totiž měli na svých obličejích a nejen tam pleťové masky. Kola, kterým občas chyběl šaltr, zase vypadala jakoby je někdo vytáhnul z husté čokolády.

Jinak to ale byl závod, na který se všichni těšili a byli plni očekávání. Zvlášť, když svůj start avizoval Jose Antonio Hermida (Multivan Merida) nebo Rakušan Christoph Soukup, kteří jistě byli zárukou kvalitních bojů o zlato a 18.000 Kč. A tak se i přes déšť a zimu na sebe většina lidí smála a byla ráda, že se po závodní pauze opět vidí.

Původně naplánovaný okruh, v minulosti vyzkoušený seriálem Pell's Cup, musel být na poslední chvíli změněn, neboť se ochranáři zalekli dlouhé zimy, která mohla stresovat zvířata. A tak se trať nastěhovala do lesoparku těsně přiléhajícímu ke Kuřimi. Dva nejvyšší kopce - Záruba a Horka - udělaly z trati spravedlivý a náročný XC okruh. 4,6 km dlouhá trať, z 95% po lesních cestách, doplněných o technické pasáže, hlavně sjezdy, se většině závodníkům líbila. Tedy alespoň těm, se kterými jsem hovořil, třeba Iloně Bublové, Radimu Kořínkovi nebo hlavní hvězdě Hermidovi. Všichni říkali "ALE". To ale patřilo bahnu, díky němuž se hodně běhalo, kola se netočila, šaltry lítaly, řetězy střílely, véčka vydávaly neuvěřitelné zvuky. "V pátek to bylo skvělý, trať jsem si fakt užíval,", slyšel jsem z úst oněch bikerů. To bylo ještě sucho.

V závodním programu nedošlo oproti loňsku k žádným změnám, a tak se na trati jako první představili ti nejmladší - žákyně, žáci, kadetky a kadeti. Dagmar Labáková (Dukla Praha) a Tomáš Paprstka (RK Cyklos Valašské Meziříčí) navázali na suverénní vítězství z minulého ročníku a na zkráceném okruhu opět vyhráli mezi žáky. Jitka Škarnitzlová (DIMP Giant) změnila značku kola (Scotta za Gianta), ale pranic nezměnila na svých výkonech, opět vyhrála a navázala na loňskou šňůru čtyř vítězství ze šesti startů. Kadetům zcela jednoznačně vévodil slovenský biker Peter Sagan (Cyklistický spolok Žilina).

Poté, co Tereza Huříková opustila juniorky, její mladší kamarádky měly otevřená vrátka k novým soubojům o zlato. Toho se skvěle zhostila Johana Šovčíková (Merida Biking), ale záhy přišla o přehazovačku a tím zřějmě i o zlato. To nakonec získala Lenka Ochmanová (Scania Apache Kolín).

Před startem juniorů se jako o velkém favoritovi hovořilo nejvíce o vimperském studentu sportovního gymnázia Josefu Kamlerovi (Česká spořitelna MTB II), ale daleko více to v blátě táhlo jeho velkému kamarádovi z týmu, Lukáši Malému. Ten se o prvenství celý závod přetahoval s táborským Davidem Mengerem (Cykloteam Budvar Tábor), který skončil druhý. Pro bronz si přijel Tomáš Pešek (Scania Apache Kolín).

Startovní pole žen bylo ochuzeno o velké favoritky, Pavlu Havlíkovou (KC Kooperativa SG Jablonec n.N.), nebo Terezu Huříkovou (Česká spořitelna MTB), které závodí na silničním etapovém závodě Gracia Orlová. Neobjevila se ani Slovenka Janka Števková (Max Cursor), ta zase dala přednost Polskému poháru v Glucholazech, kde skončila druhá a oblékla se tak do dresu vedoucí bikerky! Naopak se na start, po roční pauze, postavila Ilona Bublová. "Mám za sebou letos jen tři malé závody, tak vůbec nevím na čem jsem, co mám čekat," řekla v rychlosti. Ilona nakonec závod nedokončila, díky téměř nefungujícímu kolu. Pětiokruhový závod pro sebe po dvou hodinách rozhodla úřadující mistryně ČR, domácí bikerka Martina Němcová (Pell's Hardbikers), před ostravskou Šárkou Chmurovou (Max Cursor). Ta závod skvěle rozjela, ale v bahně sil rychle ubývalo. Na třetí příčku vystoupala Lucie Veselá (TJ Favorit Brno).

Před třetí hodinou se to v okolí základní školy v Kuřimi začalo, i přes vytrvalý déšť, plnit diváky. Do hlavní kategorie elite se přihlásilo přesně 100 závodníků, díky klasifikaci E1 přijeli závodníci i z Kypru, Maďarska, Rakouska. Středem pozornosti však byl Španěl Jose Antonio Hermida, loni první závod českého poháru nedokončil, tak si přijel spravit chuť. Upřímně mi ho bylo líto, na tohle počasí asi zvyklý není. Když jsem ho potkal zahaleného v teplé bundě, kulichu a rukavicích, prohodil jen cosi o Curacau a bikinách. Pochopil jsem, že kuřimská exotika není to pravé ořechové. Úsměv a vtípky ho však neopustily. Na startovní čáře také stál Rakušan Christoph Soukup, nám známý z Kutné Hory 2004, kde vyhrál, v Kuřimi mu to nevyšlo, odstoupil již ve druhém kole. Přihlášená reprezentace Ugandy se bohužel a bohudík pro ně samotné, neukázala.

Hermida již v prvním okruhu ze sedmi ukázal, že umí za jakéhokoli počasí a na jakémkoli terénu. Ostatním se vzdálil na čtvrt minuty, v dalších okruzích na půl minuty a bez viditelných problémů vyhrál. Pole slušně roztrhal a po prvním okruhu jezdili bikeři až na výjimky osamoceni. "Ve Španělsku tohle počasí neznáme, takže to je pro mě zkušenost, třeba do světového poháru. Závod nebyl jednoduchý a vítězství nebylo zadarmo. Do Česka jezdím závodit rád, máte hezký holky," říkal Jose po závodě. V Praze na schodech ho však letos neuvidíme. Proč? "V tomhle termínu čekáme se ženou miminko, takže budu s ní."

Nová krev týmu České spořitelny o sobě dávala výrazně vědět. Hermidu, jako druhý, stíhal Václav Ježek a hned za ním Pavel Zerzáň. "Stál jsem hodně vzadu, soustředil jsem se na start a dal jsem do něj všechno. Pořád mi přišlo, že ostatní jedou hrozně pomalu a najednou jsem byl třetí, běhání mi ale vůbec nesedí a pak jsem se už jen propadal," říkal po závodě bývalý vynikající silničář "Zerzi", nakonec dojel sedmnáctý.

Václav Ježek dokázal udržet druhé místo po celý závod, dokonce si i zdálo, že jde Hermidovi po krku, bylo vidět, že závod mu sednul. "Na závod jsem se těšil, bahno mi sedí. Věděl jsem, že na Hermidu nemám, udržoval jsem si půl minutový odstup a jel si svoje tempo. Žádné technické problémy jsem na trati neměl, jelo se mi fakt dobře. Jen mi to přišlo hrozně dlouhý, to bylo asi tím, že jsem celej závod jel sám," sdělil svoje pocity po závodě Václav Ježek. Třetí příčku si ve druhém kole vybojoval Milan Spěšný (Merida Biking) a udržel si jí až do cíle. "Musel jsem dvakrát upouštět vzduch z pneumatiky, teprve potom se mi jelo dobře. V předposledním kole jsem si říkal, že už Vencu asi nedojedu a jen jsem si kontroloval svojí pozici. To bahno bylo fakt příšerný. Myslím si, že se na takovém terénu neukáže co v každém je. Ale bylo to pro každýho stejný," řekl Milan.

O čtvrté místo se pral Radim Kořínek (MaxiDEK Cannondale) s Pavlem Boudným (Bicy.cz/Opportunity), úspěšnější byl právě Rádes. Pavel měl ke konci závodu defekt, což jej hodně zdrželo, dojel pátý. Heroický výkon podal Tomáš Vokrouhlík (Česká spořitelna MTB) - po technickém problému se sedlem najížděl do druhého okruhu až kolem třicátého místa. To ho zřejmě vyburcovalo natolik, že bahno nebahno upaloval za Hermidou, jeho snaha skončila na šestém místě. Klobouk dolů! Závod překvapivě dobře sednul i Václavu Hlaváčovi (Scania Apache Kolín), během závodu se prokousal až na sedmé místo, ale musel si vyměnit boty, což ho hodně zbrzdilo, nakonec skončil jedenáctý. Sedmou příčku si pro sebe uzmul Kristián Hynek (Česká spořitelna MTB).

Druhý závod CykloMAX XC Cupu se jede příští týden v Kutné Hoře.

Kompletní výsledky naleznete ZDE