Drásal 2022: "JOBR" a jeho OBR, Petruš drží čisté konto

Dvanáctidílný podnik Kolo pro život se během poslední soboty před prázdninami svým čtvrtým závodem rozloučil s první třetinou seriálu  - oblíbeným Drásalem. Ten nabídnul hned několik tras. Nejdelší na 173 km, jež nese název Obr Drásal, potom elitní trasu na 117/85 km pro ženy zařazené do kalendáře UCI a dvě amatérské na 58 a 31 km. Z vítězství na nejdelší trase se už po sedmé radoval Jan Jobánek (Superior Team). Na trase Obr Drásala strávil o osm minut méně než vloni: 7:49:18 hod. Jen devět vteřin v cíli ztratil druhý Michal Bubílek (Kross Bikeranch). Mezi ženami triumfovala v čase 11:08:55 hod. čerstvá druhá vicemistryně Evropy v kategorii Masters Dagmar Sladkovská (ondrejfojtik.cz team), druhá žena Natálie Sichálková (Business Logic) zaostala o téměř hodinu a čtvrt. UCI trasu ovládl čtvrtý muž evropského šampionátu maratonců Lubomír Petruš (D2 Mont Merida) před Matoušem Ulmanem (Česká spořitelna Accolade). Elitní ženy měly svůj závod na 85 km, vítězkou se stala Zuzana Boháčová (Mondraker).

J-Obr 

Obr Drásal má za sebou devět ročníků, svojí délkou 173 kilometrů a převýšením přes pět kilometrů zůstává jednou z největších výzev pro mnoho bikerů. Jednoznačným vládcem na této ultramaratonské trati je Jan Jobánek alias Jobr, který letos vyhrál již posedmé. Od roku 2014, kdy se jela dlouhá trať poprvé, nevystoupal na nejvyšší stupínek pouze v roce 2017 a 2020. Tehdy triumfovali Jan Fojtík a Tomáš Višňovský. Sesadit J-Obra z trůnu Obra bude hodně těžké, nakonec osud vítěze závodu má vepsán do své přezdívky...

Krátce před půl šestou hodinou v příjemně chladném sobotním ránu plní holešovské náměstí 150 odvážlivců, kteří se již za pár minut vydají vstříc nejdelšímu bikemaratonu v Česku. O osm hodin později je znám staronový vítěz OBR Drásala, Jan Jobánek, jen pár vteřin před druhým Michalem Bubílkem. (Kross Bikeranch team).

"Obr Drásal je pro mě každoročně jedním z vrcholů sezoony. Letos jsem nastupoval do závodu s velkým respektem. Po mistrovství Evropy, které mi minulý víkend nesedlo, jsem se snažil co nejvíce odpočinout a moc jsem netušil, co od sebe čekat. Názorům, že vítěz je předem jasný a že jsem hlavní favorit, jsem se jen usmíval. Mám pocit, že s každým dalším ročníkem, který mám za sebou, nastupuju do závodu s většími obavami, jestli závod vůbec zvládnu obstojně objet," popsal Honza svoje předstartovní pocity.

"Už předem jsem tušil, že největší soupeř, kromě samotné trati, bude Michal Bubílek. To se taky potvrdilo. Kdo mě ale překvapil, byl Radek Šíbl, který s náma vydržel jet ve trojici na čele přes 5 hodin a chvílema nám i zatápěl. Já jsem se ze začátku snažil šetřit síly, jen co mi to terén dovoloval. Věděl jsem, že rozhodující budou poslední dvě hodiny závodu. I tak, když potom na šesté hodině Michal začal zrychlovat, měl jsem problémy se ho udržet. Před posledním dlouhým výjezdem z Lukova, 15 kiláků před cílem, jsem z Michalovy řeči těla poznal, že už mu to taky přestává chutnat. Pokusil jsem se vystupňovat tempo, a když jsem viděl, že se Bubla nechytá, dal jsem do toho všechno. Když jsem se pak na kopci ohlídl, Michal tam nebyl. To, o kolik jsem mu ujel, mě trochu uklidnilo. Myslel jsem, že se Michal zlomil, proto jsem poslední sjezd jel už na jistotu. O to víc jsem byl překvapenej, že když jsem se před nájezdem do zámecké zahrady v Holešově ohlídl, Michal byl kousek za mnou a rychle se blížil. Takže znova zmobilizovat zbytek sil a poslední kilák úplně naplno. Nakonec nás v cíli dělilo 9 vteřin a opět se potvrdilo, že ani na takto dlouhé trati si až na pásku člověk nemůže být jistej," řekl v cíli Honza.

„Vítězství na Obrovi si nesmírně vážím a obdivuju všechny, kteří měli odvahu se do tohoto šíleného závodu pustit. Velký dík patří i všem pořadatelům a lidem na občerstvovačkách. Závod jsem jel bez vlastního doprovodu, takže odkázanej jen na feed zóny pořadatele, ale nijak jsem nestrádal. Velkou poklonu musím vyseknout i Michalovi Bubílkovi, kterej mě donutil hrábnout si úplně na dno a skoro jsem si i přál, aby po tolika druhých místech Obra vyhrál on,“ pochválil Honza soupeře i organizátory.

Čtyři závody, čtyři vítězství

Vloni domestik na silnici, letos triumfuje na biku. Ze čtyř závodů seriálu Kolo pro život už čtyřikrát dokázal zvítězit. To je dosavadní vizitka "nového" bikera Lubomíra Petruše hájícího barvy D2 Mont Merida. Vyhrál i v sobotu na 117 km dlouhé trase Drásala, jež byla zařazena do kategorie C2 kalendáře UCI. Po čtvrtém místě z mistrovství Evropy maratonců si tak připisuje další body do žebříčku UCI.  

"Po Evropě na Malevilu jsem si odpočinul a na Drásalovi jsem měl od startu super pocit," popisoval vstup do Drásala jedenatřicetiletý cyklista. "Dlouhou dobu jsem jen vyčkával a čekal, co se bude dít. Věděl jsem, že to bude dlouhý závod, četl jsem si soupeře, naši kluci to měli pod kontrolou a já situaci využil - tempo mi vyhovovalo. Počítal jsem kilometry do cíle a těšil se na možnost útoku, v jednom těžším stoupání, myslím že to bylo na 55 km, jsem se odpoutal. Možná jsem začal moc tvrdě, ve větší konkurenci bych asi nejel tak riskantně. Byl jsem rád, že jsem to zvládnul. Ke konci jsem vlastní nepozorností o vedení málem přišel, nejdřív mi spadl řetěz a pak jsem přehlídnul odbočku. Dostal jsem se docela pod tlak, už jsem viděl Matouše Ulmana, ale nenechal jsem si to vzít," líčil závod Lubomír, jenž na horská kola přesedlal až v letošním roce.  

Ještě vloni oblékal stejný dres jako Mathieu van der Poel, byl i parťákem Petra Vakoče, byť „jen“ jako jezdec development týmu. Využil nabídky týmu D2 Mont Merida, v zimě zkusil cyklokros a v létě horské kola. 

"Vloni touhle dobou jsem závodil na silnici Okolo Norska, byl jsem domestik a neměl jsem moc prostor se ukázat. Biky jezdím od letoška a jsem moc rád, že jsem to zkusil, moc mě to chytlo, baví mě to, je to bezpečnější.... mám rodinu a člověk musí přemýšlet, aby člověk nezničil sebe a techniku. Doslova jsem se v tom našel, rád bych pokračovat většíma závodama, zatím se jen rozkoukávám na domácí scéně. V plánu mám Dolomiti Superbike za 14 dnů, pak na začátku srpna etapák v Rakousku, to bude první větší srovnání se zahraniční špičkou," prozradil nám Lubomír Petruš.