Dva defekty a přesto si Hynek na Malevilu dojel pro titul

Čtrnáctý ročník Malevil Cupu v Lužických horách se odehrál za krásného slunného dne. I když o bláto na trati rozhodně nouze nebyla; pod nejvyšším vrchem pohoří Luží ho bylo až po náby.

Ani to však nezkazilo radost čerstvým mistrům republiky, kteří ze závodu na 100 kilometrů vzešli. Dresy s trikolórou budou příští rok vozit Irena Berková (Amenity Extrem Sport) a Kristián Hynek (Elettroveneta Corratec).

Mistrovský závod letos odstartoval z náměstí v Jablonném v Podještědí opačným směrem, než bývá zvykem, kvůli opravě mostu. Díky tomu se trať oproti loňsku zkrátila o první úsek v terénu. Poměrně dlouho tak zůstala kompaktní velká skupina na čele.

Už na 30. kilometru se ale utrhlo tříčlenné grupetko s favoritem Hynkem a jeho bývalým týmovým parťákem Pavlem Boudným a kamarádem s Černošic Matoušem Ulmanem (oba Česká spořitelna Specialized). O pár kilometrů později došlo k prvnímu zásadnímu momentu závodu. Kristián zasukoval řetěz.

"Když už jsme byli ve třech s Boudou a Matouchem, tak jsem zasukoval řetěz. Už jsem se smiřoval s tím, že pro mě závod končí, ale vyrvali jsme to společně s motorkářem. Bál jsem se, že to urveme, protože to chtělo fakt strašně síly. Dojela mě druhá skupina a musel jsem si kluky sjíždět, ale to se podařilo poměrně rychle, asi za deset kilometrů," líčil vítěz závodu v cíli.

"I když jsme měli už minutu náskok, tak jsme nevěděli, jestli do toho jít naplno, protože závod byl ještě před náma. Pokračovali jsme ve stejným tempu a Kristián nás dojel," reagoval Pavel Boudný.

O vítězi mistrovského klání znovu rozhodnul těžký výjezd na hraniční vrch Hvozd. Prémii v podobě 150 EUR v 750 metrech nad mořem už měl v kapse Kristián Hynek. A jak bývá pravidlem, kdo vyjede první na Hvozd, je první i na Malevil ranči. Stalo se to i letos. A to i přes to, že Kristián měl další defekt.

"Zaútočil jsem na Hvozdu a pak jsem jel sám, ale dneska jsem nebyl ve své kůži, tak jsem trochu přemýšlel, že vyjedu nahoru na prémii a pak na kluky počkám. Nějak se to ale potom vyvrbilo a zkusil jsem to sám až do konce. Ještě na Luži jsem měnil zadní kolo, který pomalu ucházelo, to už jsem měl dostatečný náskok, takže jsem si to mohl dovolit, byla to rychlá akce," řekl Kristián, který se paradoxně stal dříve mistrem Evropy nežli mistrem České republiky.

"Provázela mě poslední roky na domácích mistrácích smůla, takže jsem dneska hodně šťastnej, titul jsem si samozřejmě přál. Když má člověk dobrou formu a výkonnost, tak každá trať je oblíbená," nechal se slyšet čerstvý šampion. Toho nyní čeká mistrovství světa.

"Po loňsku, kdy jsem byl třetí, tak bych to rád vylepšil, nechci být neskromný, chtěl bych se porvat o titul. Vím, že to není nereálný, když se všechno sejde a bude mi přát štěstí, tak k tomu může dojít. Noha mě ale trápí a znervózňuje vzhledem k mistrovství světa, který je už za 14 dnů v Rakousku. Při závodě mě to nebolí, což je dobrý, ale teď o sobě začíná pěkně dávat vědět, myslím, že nedělní trénink asi bude o ničem."

O další dvě medaile se mezi týmovými kolegy nebojovalo. Hoši ze Spořitelny proťali cílovou pásku svorně bok po boku. "To se nedělá, celý závod jsme si pomáhali," uvedl Pavel Boudný, který byl nakonec klasifikován jako druhý, tudíž jako český maratonský vicemistr. Stejně jako vloni.

"Já jsem ale spokojenej, protože Kristián byl dneska fakt silnej. Na Hvozd nám cuknul, nešel sjet, byl nad naše síly. Rádes říkal, že jel jako smyslů zbavený. Druhý a třetí místo v týmu je dobrý," pokračoval "Grande Paolo".

"Spokojenej jsem moc. Zpočátku jsem se necítil moc dobře, ale pak jsem se rozjel. S Boudou jsme si hodně pomohli, hlavně v místech, kde to šlo jednomu nebo druhýmu líp," řekl Matouš Ulman.

Skupinu pronásledovatelů ve složení Tomáš Vokrouhlík, Jan Jobánek a Jiří Novák provázelo velké množství defektů. Nejvíce štěstí a sil měl nakonec prvně jmenovaný, člen stáje BMC Savo, který za medailovými posty zaostal téměř osm a půl minuty.

Českou mistryní je jedenatřicetiletá bikerka zlínké stáje Amenity Extrem Sport. Stejně jako na Author Šela maratonu měla na Malevilu smůlu, že ji předjela zahraniční závodnice. Na Helfštýně Polka, na Malevil ranči Britka Catherine Williamson.

"Prohrát s vítězkou Cape Epic není ostuda. Navíc já jsem ještě na 30 kilometru jela s ní," řekla Irena, která měla radost z titulu jen polovičatou. "Určitě jsem si titul přála, když jsem viděla, že tu nebude úplně plnohodnotná konkurence. Je to těžké s tím úspěchem, nebyla tady plná konkurence, hodnotnější by to samozřejmě bylo, kdyby tady byla Pavlína s Pavlou a další holky, ale historie se neptá."

Irena výborně odstartovala a byla plná energie, a to do závodu nastupovala po nemoci. "Tři týdny jsem se léčila z onemocnění průdušek, takže jsem moc nevěděla, jak na tom budu. Nechala jsem se ze začátku unést, jelo se mi moc dobře, v kopci jsem přelítla Catherine, tak jsem si říkala, jóó, to je super. Na 30. kilometru jsme byli spolu, pak jsem začala ztrácet a jen jsem nabírala ztrátu."

Vicemistryní České republiky se stala Anna Šmídová (Ghost Mojekolo), druhou vicemistryní pak Hana Kolářová (Scott Mio).

Foto: Jan Němec, Miloš Lubas