Engen přidala k evropskému i titul světový

Kanadští organizátoři oproti minulým ročníkům pozměnili program, odpoledne tak patřilo jen kvalifikačním jízdám sjezdařů a fourcrossařů. Počasí se stále bránilo předpovědi počasí, která už na čtvrtek hlásila déšť. Modrá obloha sice zmizela, ale vedro a dusno stále zůstalo. A stejně jako včera ovlivnilo závod...

Poprvé od roku 2006, kdy UCI oficiálně zařadila ženskou kategorii U23 do programu mistrovství světa, neměla Česká republika svou zástupkyni na startu. Tuto úlohu právě na třech předešlých šampionátech zastávala Tereza Huříková, která skončila dvakrát čtvrtá (2006 Rotorua a 2007 Fort William) a Tereza Jansová.

Největší favoritka závodu Francouzka Julie Bresset bohužel o svou šanci získat světový titul přišla několik dnů před šampionátem, na tréninkovém kempu ve Val d'Iser si totiž zlomila klíční kost. Duhový trikot by s největší pravděpodobností vybojovala právě ona, vždyť letos ovládla světový pohár své kategorie, a to na dvou posledních závodech vůbec nestartovala. Celkově skončila dvanáctá, tam jí katapultovala dvě čtvrtá místa, po jednom pátém a šestém místě.

Duhový trikot tak byl k dispozici dalším slečnám, jmenovitě slovinské reprezentantce Tanje Zakelj, britské bikerce Annie Last, Švédce Alexandře Engen, ale hlavně domácí medailové naději Emily Batty.

Modrooká sympaťačka z týmu Trek World Racing nastoupila před svým fan clubem na zbrusu novém modelu Top Fuel 9.9 SSL vyhotoveném v individuálním kanadském designu. Emily ale nedosáhla ani na jednu z medailí. Skončila sice na pěkném pátém místě, očekávala se od ní ovšem "placka". Svou roli sehrálo pochroumané zdraví a antibiotika, které musí užívat a možná také i obrovský tlak domácích médií. "Sorry guys!" omlouvala se potom v cíli svým fanouškům.

Zcela jiné starosti měla v cíli Švédka z malého městečka Bankeryd. Pihatá zrzka, kterou jen málokdo viděl bez úsměvu na tváři, si dokonale rozložila síly a ve čtyřokruhovém závodě zvítězila. V první polovině se držela ve stínu pódiového umístění. A věděla proč.

"Je to úžasné. Jsem tak šťastná, jak to jen jde. Měla jsem letos dobrou sezónu a tohle je vrchol. Loni jsem měla stříbro, byla jsem nemocná a letos to pro mě byla velká motivace. V závodě jsem se nikam nehnala. Měla jsem před startem svůj plán," vysvětlovala.

To co si před startem předsevzala, to také dodržela. Lví podíl na jejím úspěchu má i její trenér, shodou okolností národní trenér Švédů Andreas Danielsson, bývalý kouč skvělého Fredrika Kessiakoffa, který ji letos dovedl jak k domácímu, tak k evropskému titulu. "Ze Švédska přeci jen nejsem na takové vedro zvyklá a tak jsem raději odstartovala pomaleji, abych se zahřívala postupně. Na čele jsem tedy ze začátku nebyla, ale měla jsem to pod kontrolou," komentovala svou chytrou cestu za titulem dvaadvacetiletá studentka vysoké školy v německém Freiburgu.

Do vedení se dostala až ve druhé polovině třetího kola, tedy necelých sedm kilometrů před cílem. Soupeřky se v nesnesitelném dusnu vařily a odpadaly. Tou dobou vedla Britka Annie Last, ale osmnáctiletou naději ostrovního mountaibikingu to nerozhodilo. Pokračovala v úspěšném tažení za medailí a nakonec ji vybojovala. Cíl proťala o 43 vteřin později než skandinávská vítězka. "Neměla jsem před závodem žádné velké plány. Dobře jsem odstartovala, tak jsem jela jak to šlo. Až jsem sama sebe překvapila. Ale ke konci už mi docházely síly, navíc Alexandra jela výborně, proto jsem se stříbrem moc spokojená. Trať je tu krásná a technická, bavila mě."

Bronz putuje do Polska zásluhou Pauly Gorycke. Že se Poláci a zejména ženy dokáží na evropský a světový šampionát vždy prvotřídně připravit není žádnou novinkou. Svěřenkyně kouče Andrzeje Piatka si z nejdůležitějších podniků pravidelně přiváží domů medaili.

"Je to super! Mám z medaile velkou radost. V prvním kole jsem měla pád, pár holek se přede mě dostalo, ale pak už jsem chytila tempo a když jsem v posledním kole viděla před sebou Tanju a věděla, že můžu mít medaili, dala jsem do toho všechno," svěřila se před novináři Polka.

Výsledky:
1. Alexandra Engen (SWE) 1:30:33 hod.
2. Annie Last (GBR) + 43 sek.
3. Paula Gorycka (POL) + 3:04 min.
4. Tanja Zakelj (SLO) +3:31
5. Emily Batty (CAN) +3:49

Foto: Michal Červený