Franta zpět v realitě

Tak jsem zase doma. Srážka s realitou jak na superbiku s dálničním nadjezdem. Na Mallorce 16 stupňů, svěží větřík od moře a na starosti jen kolo, žrádlo a spaní. Tady šedý dekl inverze, sníh, zima a k tomu vyhlídka na zítřejší vstávání do práce. Když si představím, co mě tam čeká, teče mi studenej pot žlábkem po páteři až mezi půlky. Jenom těch mejlů nepřečtenejch. Přitom bych potřeboval jezdit! Mám sice trochu zažráno, ty poslední dny byly hustý, ale dostal jsem docela pěkný švih a rád bych ho udržel. Vůbec nevim, co s tím budu dělat...

Komentář

Návraty ze soustředění jsou pro pracujícího cyklistu těžko osobní zkouškou. Na dobré se rychle zvyká, tělo, které nemá na starosti opravdu nic jiného než jezdit, jíst a odpočívat se zdá neunavitelné a neporazitelné, jeden by až začal přemýšlet o kariéře profesionála. Bohužel výlety za hranice všedních dnů jednou končí. A možná je tak dobře. I František přiznává už teď jistou únavu, a to je ještě pořád v euforii.

Žádný strom neroste do nebe a po dvou týdnech, které se objemem vymykaly naprosto všemu, co zatím na kole zažil, je potřeba zvolnit a zařadit důkladný odpočinek. Organismus potřebuje impuls vstřebat a obnovit kompenzační rezervy, jinak by trénink brzy přestal účinkovat. První tři dny jsme proto kolo úplně vynechali. Nejen kvůli odpočinku fyzickému – jen málokdo v zaměstnání v poklidu naváže tam, kde před soustředěním skončil. Většinou honí resty a likviduje neočekávané potíže, což rozhodně na fyzické ani duševní pohodě nepřidá. A stresovaný závodník toho mnoho nenatrénuje.

Čtvrtek a pátek jsme věnovali lehkému kompenzačnímu tréninku, v ideálním případě na válcích. Obvykle totiž s přibývající únavou cyklista volí těžší a těžší převody a pozvolna snižuje kadenci šlapání. Nyní je na čase dobré návyky obnovit. Víkend je potom ve znamení lehkého vytrvalostního tréninku, spíš pro radost než pro rozvoj – regenerace sil bude zřejmě ještě pokračovat.

Největší riziko návratů v době, kdy u nás ještě zima řádí, jsou ale virózy. Dostatečné, možná i lehce předimenzované oblékání, dostatek tekutin a vitaminu C jsou základní prevencí. Občas se ale ani při největší snaze nemoci nevyhnete. V tom případě vřele doporučuji nepropadat panice a opravdu chorobu poctivě vyležet. Do sezóny zbývá ještě spousta času, a i kdyby ne – nedoléčený závodník, žádný závodník.

Ondra Vojtěchovský, www.cyklotrenink.com