Lesy nedaleko slovenské metropole se poslední červencovou sobotu prohnaly stovky bikerů. Dlouhou trasu Stupavského maratonu ovládli Češi.
Devítiletá tradice, atraktivní trať, takřka bezchybná organizace a nadšení pořadatelů a v neposlední řadě také intenzivní atmosféra. To jsou atributy, kvůli nimž se do Stupavy bikeři rádi vracejí. Díky výhodné lokalitě nedaleko Bratislavy a jen kousek od státních hranic s Maďarskem, Rakouskem a Českou republikou umožňuje navíc závod poměřit síly bikerům z těchto zemí. A nejen z těchto zemí. Na startu totiž byli i startující z Itálie, Ekvádoru a nebo Austrálie.
Na ty všechny čekal letos rovnou třídenní program Intersport Stupava Trophy, jehož součástí byl i Stupavský MTB maraton – závod zařazený do mezinárodního seriálu MTB maratonů Inter Mountain Series. Jeho tratě v oblasti Bratislavského lesného parku a CHKO Malé Karpaty byly poněkud poznamenané deštivým počasím, jež stejně jako Českou republiku zastihlo i naše východní sousedy. Díky podloží místních lesů ale nebyl stav tratě tak špatný, jak většina startujících očekávala. Až na pár úseků byla trať bez potíží a velkého brodění blátem poměrně dobře sjízdná, s kalužemi se však samozřejmě počítat muselo. Stejně jako v loňském roce měli startující možnost volby ze dvou délek tras.
Nemálo účastníků maratonu patrně deštivé počasí předchozích dní a představa těžkých podmínek na trati odradily – na 76 kilometrů dlouhou trať se dvěma tisíci metrů převýšení se vydaly jen necelé dvě stovky bikerů. Na vině je možná i termínová kolize s XC závodem Ostravský Chachar a nebo podnikem Galaxy série v nedalekém Mikulově. Tak či tak byl na startu favorizován Karel Hartl (Kellys Bikeranch) - černým koněm; kdo by mohl českého mistru kategorie Masters cestu za vítězstvím znesnadnit, mohl být snad jen některý z maďarských závodníků.
Hned po startu se maratonci vydali směrem na jih k Bratislavě. Po lesních cestách a mezi kalužemi kličkovala na čele původně až šestičlenná skupina, jež se ale už v dalších kilometrech začala redukovat. Papírové předpoklady se záhy rozhodl naplnit Karel Hartl (Kellys Bikeranch), který se ostatním závodníkům vzdálil a první občerstvovací stanicí na Kamzíku již projel osamoceně. Z tohoto výletního místa s televizní věží a lanovkou trať zamířila krásným, dlouhým a jezdivým singletrailem a následně opět po širokých lesních cestách k druhé občerstvovací stanici na Bílém kříži.
Charakter trati zůstává jezdivý, rychlejší úseky po širokých lesních a šotolinových cestách nenudí a jsou vlastně jen spojkami mezi kilometry pěšinek či stezek vyšlapaných turisty a vyježděných bikery v lesích Malých Karpat. Asfaltu je jen nezbytné minimum a je příjemným překvapením, že navzdory dnešním trendům vede tento závod skutečně převážně terénem. Zkrátka závod horských kol jak má být.
Vraťme se ale k dění v závodě, kde Karel Hartl sólovou jízdou pokračoval k cíli. „Zvažoval jsem, jestli zkusit odjet hned zezačátku nebo čekat, ale nechtěl jsem nic riskovat. Pak jsem si jen kontroloval náskok před spolupracující dvojicí za mnou“, vysvětlil biker týmu Kellys Bikeranch, který nakonec vedení bez potíží udržel a zvítězil. Pro stříbro si přijel s odstupem necelých dvou minut David Koziel (TROB) a tři vteřiny po něm protnul cílový koberec časomíry třetí Vojta Marvan (Hnízdil-Team.cz).
Mezi ženami se z triumfu v absolutním pořadí radovala Kristina Koscová (www.werk.cz) před Stanislavou Fajtovou (ŠK Vazka Bratislava) a Júlií Jurčovou (CK Falange).
Na kratší půlmaraton, jehož trať měřila 42 kilometrů a nabídla převýšení 950 metrů, se vydalo k šesti stovkám startujících. Ti se do závodu vydali hodinu a půl po maratoncích a až na Biely Kříž pokračovali po stejné trase jako oni. Pak ale jejich trasa zamířila zpět ke Stupavě a společnými závěrečnými kilometry je dovedla do cíle.
Krátká trasa byla na rozdíl od dlouhé naprosto v režii slovenských bikerů. Mezi ženami se z vítězství radovala Michaela Maláriková (CK Ski-Bike Sportmed) před Janou Konopinskou (Banská Bystrica) a Andreou Juhásovou (CK Svätý Jur).
Mužům dominoval loňský vítěz slovenského bikemaratonského poháru Radovan Bíroš (Cyklopozitiv Klub Žilina), druhý dojel Lubomír Ondruš (HC – Vedora) a třetí Lubomír Konopka (Bratislava).
Foto: TMAX & Peter Ďurčenka
Jste spokojeni se zpravodajstvím MTBS.cz? Nominujte nás do ankety Křišťálová lupa 2011! Děkujeme, MTBS crew. |
Americký Trek se letos rozhodl, že dá brouka do hlavy všem, kteří to se silniční cyklistikou myslí opravdu vážně. Po loňském představení nové aero silničky Madone tak letos přišla na řadu ještě…
Celý článek…Čeká vás především kvalitní horský trénink ve společnosti závodníků profi pelotonu. A také semináře, péče špičkových techniků, fyzioterapeutů a masérů, sauna, dobré a zdravé jídlo. Prostě top…
Celý článek…Jeden z nejnáročnějších a nejprestižnějších etapových závodů horských kol na světě – Cape Epic se... Příspěvek Jak se plní sny. Aneta Hovorková míří na Cape Epic pochází z Dámynakole.cz
Celý článek…Před pár dny byla při pietním aktu uctěna památka 18leté švýcarské cyklistky Muriel Furrer, která...…
Celý článek…Krásné a funkční. To je nový model Orbea Diem, s nímž budete ve městě za bohy...
Celý článek…Zcela nové Turbo Porto je více než jen nejužitečnější a nejvýkonnější nákladní elektrokolo ve své kategorii. Je pečlivě zpracováno tak, aby bylo nejvýkonnějším, nejpropracovanějším a nejkrásnějším…
Celý článek…
odpověď na miro — #4 Díky Miro, blahopřeju ti k tomu, že jsi Slovák!
odpověz na tento komentářodpověď na Joe — #3 blb
- na tento komentář reaguje Joe — #5
odpověz na tento komentářNo aspoň jsme si jako hobíci mohli zajet pěkné umístění.
Jen ta "takřka bezchybná organizace" nebyla zas tak bezchybná, ale co čekat, na Ukrajině.
- na tento komentář reaguje miro — #4
odpověz na tento komentářodpověď na Becoun — #1 No byl to fakt závod "nabitý" konkurencí.
odpověz na tento komentářKarel Hartl je borec, klobouček dolu co on všechno vydrží a jaké má výsledky, ikdyž u toho musí chodít do práce!!! A hlevně že mu drží i materiál a ten jeho Kelda jede:)
- na tento komentář reaguje Ferry — #2
odpověz na tento komentář