Jaroslav Štefánik: "Zdá se, že se blýská na lepší časy"

Pane Štefániku, na úvod podobných článků obvykle pokládáme otázku, jak to všechno začalo, ale dovolil bych si ji nejprve směřovat jen na vaši osobu. Co vás v roce 1990 přimělo k tomu začít podnikat právě v cyklistice? Po revoluci byl velký hlad po horských kolech, jaký vztah k cyklistice jste měl vy osobně?

Cyklistika mi byla vždy blízká, od sedmnácti let jsem aktivně závodil. Mohu dodat, že aktivně pokračuji dosud a i v současnosti se účastním závodů v kategorii Masters. Právě vztah k cyklistice mě přivedl k myšlence věnovat se této oblasti profesionálně.

Merida patřila mezi první značky, které se díky vám objevily prakticky hned po revoluci v tehdejším Československu a v Evropě šlo tehdy přitom o poměrně novou značku. Prozradíte, proč jste si vybral pro spolupráci právě ji, v době kdy již existovalo mnoho známějších značek?

No, myslím si, že v té době byla veřejnosti většina značek neznámých jako takových. Horská kola byla novým segmentem nově vznikajícího trhu. S otevřením možností podnikání a otevřením trhů se postupně budovalo povědomí o jednotlivých značkách. A když horská kola přišla z Ameriky, logicky americké značky hrály prim. V té době například ještě neexistovalo mnoho v současnosti známých evropských výrobců.

Merida byla tchajwanská společnost. Tchaj-wan byl začátkem devadesátých let synonymem levných výrobků a na produkty z Tchaj-wanu se často dívalo přes prsty. Přitom prakticky všechny americké cyklistické značky nechávaly vyrábět svou produkci právě na Tchaj-wanu. I samotná Merida kromě svých kol produkovala pro takové značky jako například Scott, Schwinn, Mongoose a jiné.

Já osobně, jako elektrotechnický inženýr, pracující na vývoji v továrně vyrábějící počítače, jsem se běžně setkával s elektronickými součástkami – vyspělými integrovanými obvody, které měly označení "Made in Taiwan". Země, která vyvíjela a vyráběla takové obvody, musela zvládat vysoké technologie. Proto jsem vnímal, že i ostatní produkty z Tchaj-wanu mohou být na vysoké technické úrovni. Když jsem měl možnost seznámit se s výrobky společnosti Merida, jen se mi potvrdilo, že věnovat se této značce má smysl.

Československý cyklistický trh a s ním i celé odvětví horských kol u nás tehdy zažívaly zlaté časy. Podle čeho jste tehdy hledal  obchody, kterým jste Meridu nabízel a jaké byly tehdejší hlavní prodejní argumenty, kterými jste méně známou značku uváděl svým potenciálním obchodním partnerům?

První, základní a dosud fungující vztahy s jednotlivými obchodními partnery byly budovány na bázi osobních setkání na cyklistických výstavách, které v té době byly rozhodující při formování nového cyklistického trhu.

Merida v té době určitě nebyla méně známá značka. Právě naopak, byla jednou z prvních, které se etablovaly na našem trhu. Kola Merida již v té době byla výrazně jiná oproti konkurenci. Majitel a zakladatel firmy Ike Tseng si potrpěl na moderní technologie. Když v té době většina konkurenčních kol měla ocelové rámy, v Meridě byly produkovány rámy z hliníkových slitin, kombinované s ocelovými částmi, kombinující tuhost základního rámu s pružností ocelové zadní stavby a přední vidlice. Ke spojování hliníkových slitin a ocelových částí se využívaly letecké technologie lepení. Kola měla pěkný design a hlavně velmi přijatelné ceny. To vše byly argumenty, které přesvědčovaly obchodní partnery i koncové zákazníky.

Pamatuji se na jedny z prvních rámů lepených tehdy do hliníkových spojek, na které jsem se jezdil koukat do Cyklocentra na Karlově náměstí, které tehdy prodávalo také Marin, Scott nebo Alpinestars a další značky. Jak dlouho trvalo, než vaši zákazníci začali vnímat Meridu jako značku s vlastním vývojem a špičkovými technologiemi, byť jí bezesporu byla od svého počátku?

Od začátku etablování značky na našem trhu jsme spolupracovali s cyklistickými časopisy, které hrály mimořádnou roli v informování veřejnosti, co se děje v cyklistice. A v té době se toho dělo opravdu hodně. Zejména horská kola otevřela nové možnosti využití cyklistiky. Postupně, v začátcích prakticky jednoduché produkty se rozvinuly do více a více specializovaných výrobků, kde v současnosti je nepřeberné množství druhů jízdních kol a možností jejich využití.

Merida byla vždy při tom a veřejnost měla informace. Byli jsme mezi prvními, kdo přinesl karbonová kola na trh v roce 1993, později přišly hořčíkové rámy. V roce 1996 byly zřízeny první svařovací robotické linky. A tak dále. Myslím, že kdo tehdy sledoval dění v cyklistice, měl Meridu zařazenou jako progresivní značku s vlastním vývojem a výrobou.

Původně jste zakládal jednu společnost pro zastoupení značky v tehdejším Československu. Jak složité to pro vás bylo po rozdělení Československa z obchodního pohledu?

Z podnikatelského pohledu rozdělení Československa jistě přineslo komplikace. Bylo nutné najít partnera, založit novou firmu. Otevřeně mohu říci, že vznikaly různé peripetie i složité mezilidské vztahy a situace, které vyžadovaly radikální řešení.

Jako člověk, který určitě vidí do zákulisí chodu takovéto firmy více než běžný smrtelník, prozradíte jestli a jak se něco změnilo poté, co Merida koupila podíl ve firmě Specialized? Mám na mysli třeba nastavení nových pravidel výstupní kontroly nebo potřebu dedikovat určité kapacity továrny výhradně pro výrobu rámů Specialized apod.

Ohledně vztahu značek Specialized a Merida je ve veřejnosti i té odborné, hodně mylných informací. Fakta jsou taková, že kola značky Specialized od začátku, od založení společnosti, byla a jsou vždy vyráběna ve spolupráci s firmou firmou Merida. Nejen rámy ale také kompletní kola. (Výjimkou jsou pouze dětská kola.) Merida drží podíl ve Specialized, který ale nebyl získán koupí, ale vzájemnými obchodními transakcemi. Nepřináleží mi o těchto věcech diskutovat, ale v kontextu otázky je důležité to, že Merida nezačala vyrábět kola Specialized až poté, co získala podíl ve společnosti, jak by se z otázky zdálo. Historie Meridy je také historie Specialized.

Merida má dlouhá léta zaveden systém výroby na základě licence od firmy Toyota. Tím je dána organizace výroby a řízení jakosti. Součástí systému jsou kontroly na každém stupni výrobního procesu. Samozřejmě že produkce Specialized sdílí tento systém a těží z něj. Na stejných linkách jsou produkovány obě značky, nejsou tam rozdíly. Vysoká úroveň kvality obou značek je samozřejmě dána také technologickými možnostmi výrobce, jako jsou například robotické svařovací linky, laserové řezací zařízení, ty nejlepší lakovací linky, testovací a zkušební procesy, atp.

V novém miléniu se z Meridy stala díky jejím závodním týmům respektovaná značka a její vývojové kanceláře se přesunuly do Evropy, konkrétně Německa, kde se montují pokud vím i elektrokola. Souvisely nějak tyto změny se smrtí původního majitele Ike Tsenga a nástupem jeho syna do vedení firmy, nebo to souviselo s tehdejšími trendy a potřebami evropského trhu, který byl pro Meridu klíčový i díky úzké spolupráci s Německým Centurionem?

V té době se změnil německý distributor Meridy. Stal se jím zmíněný Centurion, vznikla firma Merida Centurion Germany. Centurion kola byla také produkována v Meridě na Tchaj-wanu. Majitel Centurionu byl bývalý závodník Wolfgang Renner a jeho německé vývojové oddělení se postupně stalo základem nového vývojového oddělení Meridy v Evropě.

Elektrokola se montují hlavně na Tchaj-wanu. Současná elektrokola Merida jsou navrhována na bázi systému Shimano. V počáteční fázi byly produkovány i se systémem Bosch a měly se vyrábět a také se vyráběly v Německu. Covidové roky narušily mnoho procesů. Momentálně Merida e-kola s Bosch systémem nevyrábí, ale otázka produkce na bázi Bosche v Německu je otevřená a reálná.

Před lety Merida ukončila aktivity svého továrního MTB týmu Multivan Merida a místo toho se více zaměřila na silniční cyklistiku. Nemá v plánu se do závodní horské cyklistiky opět vrátit? 

Uvidíme, mluvíme o tom. Šance je. Důležité je ale i to, jak dokáže například takový Eurosport zatraktivnit přenosy akcí z horské cyklistiky. Je to širší problematika, ale zdá se, že se blýská na lepší časy.

Počátkem druhé dekády jste vybudovali síť značkových prodejen Cyklopoint. Jak se s odstupem na tento pro některé kontroverzní krok díváte a plánujete v tomto ohledu nějaké změny?

S odstupem mohu říci, že mně osobně to přineslo mnoho nervů a nutnost učinit radikální rozhodnutí. Myšlenka byla původně dobrá, realizace však přinesla mnoho kompromisů a také dílčích neúspěchů. Velkou roli hrál lidský faktor. V současnosti jsem však spokojen, protože projekt se vyvíjí dobrým směrem. Původním záměrem sítě Cyklopoint byl vytvořit koncept, něco jako značkových prodejen Merida na bázi franšízy, kde by byl vystaven plný sortiment našich kol a ostatních produktů Merida, jiných značek,. které jsou v našem prodejním portfoliu a samozřejmě sortiment jiných hodnotných cyklistických produktů. Cyklopointy měly být v lokalitách, kde jsme neměli svého prodejce, případně jednotlivé již fungující prodejny mohly požádat o spolupráci. Systém je otevřený a počítáme s dalším rozšiřováním.

Dva covidové roky, během kterých všichni výrobci trpěli velkým nedostatkem komponentů a montážní linky některých výrobců mnohdy opakovaně stály, jsou za námi. Jak je z vašeho pohledu Merida přežila a dá se z toho vůbec vzít nějaké ponaučení do budoucna?

Tyto roky zasáhly každého. Ze začátku cyklistický byznys pozitivně, později velmi těžko. Merida je výrobce a jako každý výrobce je závislá na dodávkách komponentů. To znamená, že ani nám se nevyhnuly problémy. Globálně je situace stále složitá. Momentálně je na trhu zdá se dostatek kol. Složení těchto kol však zdaleka není optimální. Na trhu stále chybí kola vyšších tříd. Vzhledem ke stále velmi dlouhé dodací doby výrobců komponent, včetně Shimana, situace má daleko k optimismu.

Ponaučení do budoucna se určitě najít dají. Důležité je, kdo si co ze zkušeností z posledních událostí vezme, jak to vyhodnotí a jaký závěr z toho vyvodí. Není jednoduché vybrat něco konkrétního. Jedno je však jisté, že cyklistický byznys a nejen cyklistický je po covidových letech změněn, prostředí je jiné, a navíc v souvislosti s aktuální situací se toto prostředí stále dramaticky mění. Důležitá je flexibilita, kdo se nedokáže přizpůsobit nebude to mít jednoduché. Určitě však můžeme být i optimističtí, cyklistika je segment, který je nedílnou součástí našeho života a bude zde s námi navždy.

Díky za rozhovor.