Kateřina Nash do Nového Města nakonec přijede!

Když na konci září loňského roku Kateřina Nash oznámila, že ve světě velké cyklistiky končí, domácí fanoušci smutnili. Znamenalo to totiž, že nejlepší českou bikerku všech dob už jen tak neuvidí. Šestatřicetiletá Katka totiž od svých osmnácti let žije v Kalifornii a také závodí v barvách mezinárodního týmu Luna.  Dnes i v této společnosti pracuje. Na kolo však nezanevřela, ba naopak. Nemůže bez něj být a v jeho sedle sedí denně. Ve Spojených státech se pravidelně zúčastňuje závodů a rozhodně nehraje druhé housle. Když zrovna nevyhraje, tak urve alespoň jinou medaili. Výkonnost a chuť závodit zkrátka Katku neopustily. K radosti českých fanoušků se rozhodla dorazit do Nového Města. Svou pouť po Česku zahájí v úterý 20. května na závodě Pražské schody, tam ale jen v roli diváka…

Kdy a proč jsi se rozhodla změnit plány?
Více méně už na konci roku. Měla jsem určitou představu, jaký závody pojedu a tým měl zase svojí, takže došlo k určitému kompromisu. Chtěli, abych přidala k závodům v USA i nějaký závod světového poháru. To, co já jsem chtěla závodit, se týmu moc nezamlouvalo. Čili Nové Město a německý Albstadt jsou hned za sebou, což je pro mě ideální blok závodů. Jsem moc ráda, že to můžu takhle zkombinovat a že se na Vysočinu zase podívám.

Aspoň se podíváš domů.
To je pravda, po závodě v Novém Městě pojedu za rodiči na Šumavu. Naposledy jsem tu byla na podzim, ale jen na skok, umřel mi dědeček.

Velká změna, kterou sis tak přála, to tedy prozatím není.
Kromě Vysočiny a Německa mám určitě v plánu ještě další dva závody světového poháru: Mont St. Anne v Kanadě a Windham v Americe, cestuju daleko míň a jsem taková uvolněná. Ale trénovat musím, když chci závodit na svěťáku.

Nastoupíš i v Novém Městě uvolněná?
Určitě ano, nic mě nesvazuje, nemusím nikomu nic dokazovat. Jen sobě…

A možná českým fanouškům, kterým jsi zprávou o svém startu udělala radost.
Diváci na Vysočině jsou úžasní a budu moc ráda, když je potěším. Strašně se tam těším, pro všechny český závodníky je to neskutečný zážitek závodit v takové atmosféře, jaká je na Vysočině. A myslím, že nejen pro Čechy, nikdo z nás bikerů není zvyklý končit závod, kde jsou tribuny zaplněný lidma. Celé zázemí je špičkové, naprosto unikátní závod. Je to nejlepší závod z celého seriálu svěťáku.

Vnímají i zahraniční závodníci Nové Město tak pozitivně?
Slyšela jsem od hodně lidí, že je to pro ně zážitek. Hlavně diváci a stadion. A co taky vím od lidí taky v Americe, kteří na Vysočinu nemůžou přijet a dívají se na Red Bull TV na internetu, tak že jsou naprosto uchvácení tím, jak dokáže závod zpracovat Česká televize. Je to jeden z těch závodů, který si všichni pamatujou a rádi se na něj vrací.

Pro většinu českých bikerů je Nové Město první velký vrchol sezony, jak pro tebe?
Já jdu do každýho závodu s tím, že chci vyhrát a do toho půjdu samozřejmě i v Novém Městě.  Zatím jsem letos skončila nejhůř čtvrtá… Nemám žádný vrchol, nedávám si vyhraněný cíl, chci uspět na každém závodě.

Letos máš už pár závodů za sebou, jak je hodnotíš?
Rozjel se Americkej pohár, který už umíral, ale letos se vzchopil. Odjela jsem tři cross country, tři short tracky, mezinárodní závod Sea Otter a jeden maraton v Arizoně. Jsem rozzávoděná.

Takže na Vysočině žádný handicap?
Rozhodně to tak nevidím. Ani se startovním místem ne. Hodně lidí jeden závod svěťáku letos vynechalo, takže stát špatně nebudu. Mám pocit, že jsem pořád ještě do desítky v UCI žebříčku. A i kdyby ano, tak je po startu dostatek prostoru, jak se dostat dopředu.

Nabízí se otázka, jestli pojedeš mistrovství světa v září v Norsku?
Nevylučuju to, ale celou sezonu nemám ještě naplánovanou. Záleží i na tom, jak to dopadne teď na svěťácích.

Foto: Michal Červený