Ve stínu Ještědu

Letos  notně mediálně propíraný areál ve Vesci u Liberce se stal další zastávkou seriálu Kolo pro život. Bikeři se utkali hned na dvou tratích, delší, devadesátikilometrové a na „padesátce“, zařazené do Českého poháru v půlmaratonu. Hned na začátku je třeba říct, že jestli se snad náhodou Vesec nehodí díky své relativně nízké nadmořské výšce na pořádání běžkařských závodů, pak pro cyklisty se hodí báječně. Na všechno je tady dost místa, dá se pohodlně zaparkovat a protočit nohy před závodem v labyrintu asfaltových cestiček je také docela pohoda.

Pokud jde o tratě, podle mého názoru byly proti loňsku atraktivnější, jezdivé a přehledné. Došlo však ke kuriózní situaci. Pořadatelé ve všech tiskových materiálech uváděli pro krátkou trať převýšení 1200 m a pro dlouhou 1800 metrů. Obvykle jsme svědky toho, že organizátoři chtějí „vylepšit“ svůj závod a udělat ho v očích závodníků těžší, tak si malinko v údaji o převýšení přidají. V Liberci tomu však bylo úplně opačně. Jestliže na devadesátce mnozí aktéři naměřili nějakých 2200 - 2300 metrů celkového převýšení, pak na krátké trati se tento údaj blížil oficiálnímu údaji z dlouhé. To samo o sobě napovídá, že se nejednalo o žádnou sobotní vyjížďku pro rodiny s dětmi.

Díky vyšší obtížnosti se dokonce ani na padesátce nevytvořila nějaká velká skupina, která by spolu strávila větší část závodu. Podle stručného komentáře v cíli druhého Giovana (Robert Novotný, Factor Bike Team) se vše seběhlo celkem rychle. „Už v prvním stoupání jsme tam byli jen čtyři nebo pět, pak se to roztrhalo a zůstali jsme jen Hruška, Ježek a já. Ježu jsme pak utrhli ve stoupání na Ještěd a až do cíle jsme jeli s Hruškou společně. Nakonec se rozhodovalo až v cílové rovinceຯ“ Sluší se dodat, že závěr musel být docela na ostří nože, protože rozdíl mezi prvním - Janem Hruškou (Cyklotrenink.com) a již zmíněným Robertem Novotným, byl pouhá jedna vteřina. Třetí dorazil na cílovou pásku Václav Ježek (Spinning MB — Alpine Pro) po dalších dvou minutách a půl.

Na dlouhé trati se z pohledu vítěze žádné drama nekonalo. Ondřej Fojtík (Toyota Dolák) dorazil zpět do Vesce s obrovským osmiminutovým náskokem a skvělou práci Toyoty završil druhým místem Olda Hakl, který o dvě vteřiny porazil třetího Sváťu Janečku (Superior Riders).

Ještě větší rozdíly jsme zaznamenali na devadesátce v ženské kategorii, když v poslední době skvěle jezdící Petra Kottová (Toyota Dolák) porazila druhou v cíli Pavlínu Černou (MTB Team Příchovice) o celých 13 minut a třetí Jitku Pěničkovou (Autor Masters) o propastných 26 minut.

Na krátké pohárové trati pak první místo vybojovala Ilona Bublová (Rock Machina Cyklomax), která za sebou nechala druhou Janu Kábrtovou (Spinning MB — Alpine Pro) a třetí Alenu Krnáčovou (Poštovní spořitelna — Marin).

Domnívám se, že přes o něco chudší startovní pole, což nepochybně způsobil zejména souběh konání kultovních Sudet, se v Liberci povedl další pěkný závod; jak jsme se od pořadatelů z Liberce dozvěděli, je na příští sezónu připraveno opět několik drobných změn trati tak, že bude možno využít všech možností areálu (můstky, apod.) a zmenší se podíl asfaltových úseků, takže to vypadá na ještě atraktivnější podívanou.  

Kompletní přehled výsledků na www.sportis.cz, průběžné pořadí Kolo pro život na www.kolopro.cz  

Foto: Markéta Navrátilová