Krkonošský kemp poprvé

S různými tréninkovými kempy a soustředěními se u nás poslední dobou roztrhl pytel. Máme kempy silniční, bajkové, sjezdové, fourcrossové, zaměřené na mládež, na výkonnostní jezdce, pohodáře a další a další. Společnou vlastností většiny z nich je jistá masovost, kdy se jich účastní desítky, někdy až stovky jezdců. Trochu odlišnou cestou se vydala parta kolem Ivana Rybaříka při organizování prvního ročníku tréninkového kempu v Krkonoších. Ten se konal v polovině září byl zaměřen především na maratónce. Přijali jsme pozvání a v sobotu ráno vyrazili směr chata Spindler, která byla po dobu kempu centrem veškerého dění.

Polovina září se může na první pohled zdát jako nelogický termín, kdy už je prakticky po sezóně a není na co trénovat.  Na druhou stranu, hlavním cílem kempu bylo především předávání rad a zkušeností těm, kteří na své výkonnosti chtějí dlouhodoběji pracovat a termín před začátkem přípravy na další sezónu je proto z tohoto hlediska optimální. Zdaleka se však nejednalo pouze o rady teoretické, naopak. Praktická část a "výuka" přímo v terénu tvořila díky velmi příznivému počasí většinu z programu kempu. Kromě Ivana Rybaříka předávali účastníkům své poznatky i další zkušení maratónci jako Tomáš Trunschka, Zdenda Kříž či Honza Kopka. To vše v nádherném prostředí uprostřed KRNAPu. Necelé dvě desítky bikerů a bikerek se tak dozvěděly, jak by měly v praxi vypadat optimální tréninky na vytrvalost, sílu či intenzitu, nechyběl ani nácvik techniky jízdy. Díky partnerům kempu si účastníci mohli otestovat kola od Specializedu, nebo si vyzkoušet jízdu na bikových galuskách Tufo. Večer pak měli bikeři možnost zjistit od Václava Mervarta něco o zdravé výživě, pobesedovat s Michalem Kapounem a Karlem Martínkem na téma správna koncepce trénování, nebo poslouchat vyprávění Jéni Kopky o zážitcích z Crocodile Trophy a přejezdu Aljašky.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, kluci se záměrně nevydali cestou masovosti. Přestože byl program nabitý a některé plánované věci se ani nestihly, provázela celý kemp pohodová, takřka rodinná atmosféra. Ta zvlášť vynikala při večerních sezeních u krbu se skleničkou vína či půllitry piva, kdy se všichni sešli a dlouho do noci se probíralo vše kolem kol. Zkrátka a dobře, první ročník lze považovat za úspěšný, těšme se na další pokračování.

Foto: Petr Dědina a archiv kempu