Lesní komentátor Daniel Stach: Ninův šaltr jsem řešil s vědci

Diváci, kteří o uplynulém víkendu zavítali přímo do Vysošina areny na závod Světového poháru horských kol, nepřicházeli o komentář závodu, třebaže klopýtali mezi kořeny v lese. Byli pro ně zřízeny dvě speciální zóny, které kromě nadhledu z tribuny nabízely také živý komentář. Posluchač se pak třeba dozví úplně jiné informace, než slyší ti, co z gauče sledují televizní vysílání. Živé komentování přímo z místa dění spolu s někdy dost bouřlivou diváckou kulisou vytváří naprosto ojedinělý zážitek. Jedním z komentátorů byl i stále mladý, publikem i odborníky oceňovaný Daniel Stach. Divákům a posluchačům se vryje pod kůži jeho velmi energický projev s množstvím entusiasmu pro téma. Jeho nejznámějším počinem je pořad o vědě a technice Hyde Park Civilizace, ale ani ve sportu se rozhodně neztratí.

Už před několika lety komentoval závody Českého poháru XCO a teď na svěťáku se ujal i moderování veřejné debaty se současnými manažery týmů Kandice Venter (Specialized Racing), Thomasem Frichknechtem (Scott Sram) a Bartem Brentjensem (CST Sandd Bafang). 

Na večerní debatě s manažery týmů...

My jsme se za ním vypravili do lesa, abychom vám zprostředkovali jeho bikové pozadí (nejedná se o sedací část těla)...

Kolikátý rok moderuješ závody tady na lesní tribuně?
Pátej rok!

Je o tobě známo, že si byl reprezentant ve vodním slalomu. Horské kolo tedy pro tebe fungovalo jako tréninkový nástroj?
Mě to na kole vždycky bavilo a vždy jsem na něm jezdil, ale měl jsem to pouze jako zábavu, kterou jsem dělal ve volném čase. Je to tři roky zpátky, co jsem si pořídil nový bajk, abych mohl jezdit víc.

Z tvého komentování u MItas Choice je cítit, že máš přehled i o technice jízdy. Někdo tě do ní zasvětil, nebo jseš samouk?
Člověku pomůže i samotné ježdění, samozřejmě, jak koukám na závody, tak se bavím i se závodníky a trenéry. S Viktorem Zapletalem, nebo Mírou Lencem se známe roky a nebojím se zeptat. Raději se nepouštím do debat o materiálu, protože v tom se necítím silný. Proto se s mým kolegou Mírou Lencem, který komentuje na Mercedes – Benz Rock n‘ Roll dáváme o to více záležet, abychom měli podklady o tom, jaké závodníci měli výsledky, jak probíhaly jednotlivé závody, za jakých podmínek se jelo. Sledujeme k tomu i sociální sítě. Abychom měli dostatečný obsah.

Zmiňoval si techniku. Hyde Park civilizace, jenž moderuješ, je pořad o vědě a technice. Proto mě překvapilo, že nejseš typ, který by ji hodně sledoval.
To mě baví, ježišmarjá. Když měl tady Nino problémy se řazením na elektronické přehazovačce, tak jsem to samozřejmě šel rovnou s vědci řešit, jak by se tomu dalo zamezit, případně i jak by se to dalo hacknout. Jen se necítím jistě, jak rozeznat konkrétní komponenty.

Dnes máš na programu čtyři zhruba hodinové závody, k tomu máš na programu hodinu a půl dlouhou debatu s bývalými hvězdami cyklistiky. Čítá to nějakých šest hodin projevu. Máš nějakou metodu, jak hlas pošetřit?
Ano, mluvím „přes záda“, máme s Mírou našeho trenéra – vodního slalomáře, který zpívá v punkové kapele. Naučil nás jak vytvářet hlas až v zádech. Tím šetřím hlasivky a dnes je navíc ideální počasí. Velmi nepříjemný je silný vítr, kdy studený vzduch jde do hlasivek a ony tuhnou. Já komentuju od 17 let, takže už mám nějakou praxi, zezačátku jsem přicházel o hlas při každém závodě.

Začínal si jako sportovní novinář?
Ano, měl jsem opačný posun, než všichni ostatní. Začínal jsem s vodním slalomem. S Mírou Lencem, který je také původem vodní slalomář, se známe od mých 11 let a od vodního slalomu jsme se dostali k horským kolům, poté k běhu a k dalším sportům. Mezitím jsem začal pracovat v Českém rozhlase, kde jsem na rádiu Wave dělal pořad o menších sportech. Pak jsem šel na exkurzi do televize, kde jsem už zůstal. Nejdříve jsem v Hyde Parku psal úvodní reportáže, kde jsem byl čistě na exkurzi, kde se dělala reportáž, jak Česká televize zapojuje diváky do vysílání. Do toho natáčení jsem se zapojil a zaujalo je, jakým způsobem jsem to udělal a díky své mediální zkušenosti jsem v roce 2012 jsem dostal nabídku moderovat pořad Hyde Park Civilizace, ale ve svých 24 letech jsem se na to necítil. Udělali jsme pět vysílání nanečisto, abychom usoudili, že to může fungovat.

Stíháš sledovat během sezony cyklistické závody? Mít přehled, kdo jak kde závodil?
Musím to hlídat, je samozřejmě skvělé, když se mohu podívat na highlity. Z Albstadtu jsem se nestihl podívat úplně na celý závod, jak bych si představoval. Nicméně v highlitu si můžu vybrat nějakou pasáž, která mě zajímá. Někdy ty závody vidím se zpožděním kvůli tomu, že o víkendech často moderuju.

Na Nové Město potřebujeme několik desítek hodin příprav. Na závody se koukám i kvůli tomu, že potřebuji ze své komentátorské pozice na dálku rozpoznat závodníky dříve, než vidím jejich číslo, taky mi může napovědět samozřejmě jejich dres, ale také jejich posed a styl jízdy.

Jak se liší příprava na Hyde Park oproti přípravě na sportovní přenosy?
Dost výrazně. V Hyde Parku Civilizace je jedno téma, v němž se jde do hloubky a člověk hledá cestu, jak ho podat srozumitelně, ale vědecky přesně. Tady máme v tabletu soubor se všemi účastníky, kde má každý svůj profil. Spisek si děláme s Mírou dohromady, já měl na starosti eliťáky, Míra „třiadvacítkáře“. Ten kromě jeho výsledků zahrnuje, informace posbírané na sociálních sítích, které doplňujeme těsně před závodem. Také tam jsou informace o rodině, sbírka jejich zajímavých výroků. Zkrátka všechno, co by mohlo být zajímavá pro diváky. O některých závodnících to dává několik stránek. Závody juniorů jsou ještě větší výzva, protože se nepřenášejí na obrazovku, a tak je vidíme jenom při průjezdu kolem tribuny.