Malevil Cup 2016 ve znamení bláta. Zlato si vyjeli Ukrajinka a Němec

Sedmnáctý ročník Malevil Cupu je historií. Na čtyři různé tratě podniku vyrazilo na 1100 bikerů, nejprestižnější triumfy putují na Ukrajinu a do Německa...

Autor: Jan Němec

18.06.201618:29:19

Malevil Cup 2016 ve znamení bláta. Zlato si vyjeli Ukrajinka a Němec

Polovina června je už několik let tradiční termín vyhrazený Malevil Cupu v Lužických horách. Sedmnáctého ročníku prestižního maratonu zařazeného do kategorie UCI World Marathon Series se zúčastnilo na 1100 bikerů ze 13 států.

Startovní listina elitní kategorie připomínala spíše přebor Německa, domácích bikerů letos příliš nepřijelo. První místo tak po deseti letech putuje do Německa zásluhou osmadvacetiletého Petera Hermanna (Firebike-Drössiger), obhájce loňského triumfu Filip Adel (Superior MTB) dojel druhý, bronz bral Jiří Hudeček (Giant Trans Brdy).

Start Malevil Cup 2016 byl slunečný, bláta byly na trati ale tuny

Hermann rozhodl o svém triumfu na Ranči Malevil v Heřmanicích až v závěrečné třetině stokilometrového závodu. Ještě na šedesátém kiláku na Hvozdu, kde se většinou rozhoduje, byl až na čtvrtém místě - jako první nejvyšší bod trati zdolal Adel spolu s Hudečkem a Matthiasem Pfrommerem (Centurion Vaude). Jenže zatímco ostatním malinko síly docházely, Hermann se rozjížděl a na dalším výjezdu na Luž /77 km/ už měl téměř dvouminutový náskok.

Právě poslední výjezd byl dnes rozhodujícím okamžikem závodu. "Rozhodlo se na 70. kilometru, po sjezdu z Hvozdu. Ten byl hodně těžký, Hermann sice ztrácel v technice a ze sjezdů, ale na rovinách měl neskutečnej tah, jel jako motorka," popisoval Filip Adel, který se ještě chtěl pokusit Němce sjet. "Zkoušel jsem to, ale ke konci jsem už věděl, že na něj nemám, tak jsem se soustředil na udržení druhého místa. Na Malevil jsem se připravoval, chtěl jsem obhájit, ale bohužel soupeř byl lepší. Trať byla hodně poznamenaná deštěm, hodně bláta, člověk si musel dávat velký pozor kvůli chybám. Bláto mám i celkem rád, letos jsem na něm ale mockrát nejel, takže jsem s tím trochu bojoval," líčil dál Filip, jehož týmový parťák Honza Jobánek právě kvůli pádu na kluzkých kořenech ze závodu odstoupil.

Filip Adel

Peter Hermann vítězí v Malevil Cupu 2016

"Bylo to neskutečně těžký, bahno mi moc nesedí. Popravdě jsem ani nečekal, že bych tady mohl vyhrát, bylo tu dost dobrých závodníků nejen od nás z Německa," uvedl vítěz Hermann. "Dlouho jsme jeli společně, výrazně dělit se to začalo v polovině závodu. Kluci mi odjeli hlavně ve sjezdu z Hvozdu, nejsem dobrý sjezdař a trochu mi ujeli, už jsem si myslel, že je ani nedojedu. Ale jelo se mi čím dál lépe, mám rád dlouhý závody," řekl několikanásobný medailista z dlouhého Salzkammergut Trophy, Peter Hermann.

Vedoucí trojčlenná skupinka se rozpadla právě na kritickém 70. kilometru. Tam chytil krizi i Jiří Hudeček. "Cítil jsem se dobře do sedmdesátýho kilometru. Pak mi totálně došlo a byl jsem vůbec rád, že jsem si uhlídal záda a bronz. Bylo to hodně těžký," líčil v cíli Huďa.

Čelní skupina po sjezdu z Hvozdu: Pfrommner, Adel a Hudeček

Těsně pod stupni vítězů dosprintoval největší favorit 17. ročníku Matthias Pfrommer, druhý muž letošního Cape Epic. Jenže i na něj bylo bláto a těžká trať Malevil Cupu příliš. "Na třicátém kilometru jsem měl pád a trochu jsem si hnul s přehazovačkou, strašně jsem si to potom prásknul, když jsem kluky doháněl. Na sedmdesátém kilometru jsem byl se silami totálně na dně," popisoval jeden z nejlepších německých maratonců.

Závod žen stejně jako vloni ovládla zahraniční bikerka, po dvou vítězstvích Britky Williamson a jednom vítězství Finky Sundstedt je letos triumf v držení Ukrajinky Krystyny Konvisarové. A snad zajímavější než cesta Lužickými horami za vítězstvím v Malevil Cupu je cesta na samotný závod.

"Ve čtvrtek v osm ráno před obchodem stála holčina s kolem," popisoval hlavní organizátor Radek Patrák. "Prý, že se chce přihlásit do závodu, že přijela z Kyjeva linkovým autobusem do Liberce a pak vlakem do Jablonnýho," líčil Radek dále cestu Ukrajinky na Malevil. "Já mám Česko strašně ráda, mířím na mistrovství světa v maratonu ve Francii, takže Malevil bylo příjemné rozjetí. I když dneska v tomhle blátě to bylo neuvěřitelně těžké, hlavně poslední hodina, kde jsem měla křeče. Zastavila jsem tam v bufetu a cpala se, protože mě předjel i nějaký děduška :-)" svěřila se sedmadvacetiletá Ukrajinka, která na trati strávila téměř pět a půl hodiny.

Krystyna Konvisarová