Mistrovství Evropy XC 2008 - sobota

Sobota v německém Sankt Wendelu byla pořádně našláplá. V cyklistickém městečku, kde se jelo již sedm závodů světového poháru, mistrovství Evropy cross country i maratonu a MS v cyklokrosu, byly dnes na programu hned čtyři závody. O evropské tituly bojovali juniorky, junioři a muži a ženy do 23 let.

Po krásném pátečním večeru, kdy centrum Wendelu žilo zahájením 14. mistrovství Evropy, se závodníci probudili do šedivého a chvílemi i deštivého rána. Při závodech už pak ale voda z nebe nepadala a odpoledne začalo dokonce pálit slunce.

Jako první se na více než sedmikilometrový okruh vydaly juniorky. Trať za léta na atraktivnosti spíše ztratila. Většina zajímavých míst je na nejvzádlenějším místě trati, kam není snadné se dostat. Jde o silový okruh, který se vyznačuje hlavně dlouhým asfaltovým stoupáním a drncavými přejezdy polí. Těžké technické pasáže na něm chybí.

Ale zpět k závodu juniorek. Na startu stálo 37 slečen, mezi nimi také tři české reprezentantky - Jana Valešová (Česká spořitelna MTB), Jitka Škarnitzlová (dimp Giant) a Markéta Lorenzová (Scott Scania Kolín). Právě Jitka, které se v poslední době nedařilo, začala závod velmi dobře a během prvního kola se probojovala na šesté místo. Pak ale přišly technické problémy, namotala přehazovačku do drátů a bylo po závodě. "Mrzí mě to! Konečně se mi jelo dobře a pak to takhle dopadlo...", řekla po závodě zklamaná vicemistryně světa.

Na čele byla od prvního kola domácí Mona Eiberweiser. Soupeřila hlavně se Švédkou Kajsou Snihs a mistryní světa Ukrajinkou Allou Boyko. V polovině závodu na čtyři kola se ale Němka od svých pronásledovatelek odpoutala, vybudovala si bezpečný náskok a ten v klidu udržela až do cíle. Stříbro vybojovala Boyko. Ztratila 55 vteřin, třetí Snihs pak dalších patnáct.

Jana Valešová premiérový závod v reprezentačním dresu dobře rozjela. Z osmého místa jí ale v prvním kole sesadil pád a pak už se nedokázala propracovat zpět. Z nervozity dělala další chyby a v cíli dvaadvacáté místo obrečela. Markéta Lorenzová, která přijela hlavně sbírat zkušenosti, dojela na 31. místě.

Po juniorkách vyplnili dopolední program ještě junioři. Sedmaosmdesátičlenné startovní pole, ve kterém bylo i osm českých bikerských nadějí, se vydalo vstříc pěti okruhům přesně v půl dvanácté.

Největším favoritem byl vítěz dvou závodů světového poháru Slovák Peter Sagan (Cyklistický spolok Žilina). Po loňském stříbru měl Peter velký hlad po trikotu mistra Evropy, což demonstroval právě v závodě. Své soupěře napínal jen v prvním kole, ve čtyřčlenné skupince spolu se Švýcarem Mathiasem Ruppem, Rakušanem Alexanderem Gehbauerem a Ukrajincem Mikhailem Batsusou poctivě spolupracoval a chvíli to  vypadalo, že soupeři slovenskému mistrovi nedarují nic zadarmo. Ale již v druhém okruhu se rozhodl vzít osud závodu do svých rukou. "Byl jsem ze začátku nějaký ztuhlý, do čela jsem se dostal už na konci prvního kola a trochu jim poodskočil. Ve stoupání jsem si lehce odpočinul a oni mě zase dojeli, v nájezdu do terénu jsem zase zkusil zaútočit," líčil svůj závod Peter v cíli, kde byl v obležení novinářů. A právě tento jeho atak byl rozhodující, vytvořený náskok až do cíle jen navyšoval. Zvítězil v čase 1:32:03.

Na tříčlennou skupinku pronásledovatelů tak zbyla jen dvě medailová místa. To si nejvíce uvědomoval Ukrajinec, který o jednu z nich nechtěl přijít. "Jel jsem úplně naplno, víc by ze mě nikdo nedostal. Chtěl jsem dojet Sagana, ale je moc dobrej," komentoval svůj výkon Mikhail Batsusa a s mírným náskokem na pronásledovatele si dojel pro stříbro. Na Sagana ztratil 1:22 minuty. Ve spurtu o bronz byl nakonec úspěšnější Švýcar Rupp před Rakušanem Gehbauerem.

Největší české šance pohřbil nedlouho po startovním výstřelu Filip Adel (Budvar Tábor), který se připletl do hromadného pádu a na trať potom vyrazil poslední. Jako velký hrdina pak "tréninkově" závod dokončil, viditelně psychicky zdrcený. Smůla z minulého týdne, kdy při českém poháru musel ze závodu odstoupit z první figury, se ho tedy stále drží.

Příliš štěstí neměl ani Jakub Magnusek (Česká spořitelna MTB), který ve sjezdu ohnul přesmykač. "Musel jsem zastavit v depu, aby mi to Kožak opravil, nevím kolik jsem ztratil, ale deset míst určitě," líčil své trable Magnus. Nakonec se z nelichotivého 33. místa propracoval na slušnou dvacátou pozici.

Svůj den naopak měl a nejlepší výkon českých juniorů předvedl Ondřej Cink, sedmnácté místo se ztrátou 5:52 min. bylo lepší než sám čekal. "To je super výsledek, čekal jsem, že budu tak někde kolem čtyřicátýho místa. Ze začátku mě bolely nohy, ale v polovině závodu jsem se rozjel a chytil se rychlý skupinky," řekl člen stáje Author Stupno.

Ostatní čeští junioři se umístili takto: 27. Jan Nesvadba, 29. Aleš Janda, 52. Josef Rajchart, 69. Ondřej Paur a 72. Zdeněk Černý

Ženy třiadvacítkářky měly naordinovaný stejný počet kol jako junioři, tedy pět. Tereza Huříková z České spořitelny MTB byla sice jediným českým zástupcem na startu  této kategorie, ale o to sledovanějším. Loni si z turecké Cappadocie přivezla bronz. Tenkrát ji porazily Rakušanka Elisabeth Osl a Italka Eva Lechner. Ty už letos “odešly” do elity, a tak by teoreticky měla být Tereza na řadě. Měla, kdyby jí nevyrostly nové silné soupeřky  hlavně v osobě Švýcarky Nathalie Schneitter a Slovinky Tanjy Zakelj.

A tyto tři juniorské mistryně světa spolu dnes svedly boj o ten titul evropský. Brzo se vzdálily ostatním. Tereza z trojice vypadala nejlépe. V kopci soustředěně a klidně táhla špic, zatímco její soupeřky nestačily s dechem, hlavu měly nakřivo a prostě si dávaly.

Tak to probíhalo do druhého kola. Pak se znovu dnes ozvalo přesmykačové prokletí. Terezu její ohnutý "smyk" a následná nucená zastávka sesadila na šesté místo. Začala pro ni stíhací jízda, proti dvojici na čele byla však v nevýhodě. Hlavně v horních větrných pasážích. Dokázala se nakonec vrátit na bronzovou příčku, ale vedoucí pár už nesjela.

V posledním kole se Slovinka snažila od Schneitter odtrhnout, ale nepovedlo se jí to. Naopak Švýcarka se za ní v kopci vyvezla a ve druhé části okruhu mohutně udeřila. Nová evropská šampionka si do cíle přivezla náskok jednačtyřiceti vteřin. Tereza Huříková dojela bezpečně pro bronz, sama ale asi pomýšlela výš. Na stříbro jí chyběla téměř minuta.

"V poslední lesní pasáži jsem na kořenech otočila přesmyk. Mohla jsem jet jen na prostřední převodník. Tak jsem musela do depa, kde mi to Dlouhán opravil. Jak jsem ale ztratila kontakt se špicí, tak to bylo špatný. Stíhací jízda mě stála hodně sil a náskok se pak už nezmenšoval. Bylo vidět, že ony se mohly na větru střídat a já jela pořád sama. S nima bych určitě jet mohla," řekla v cíli Tereza.

Bylo by zajímavé, jak by se závod vyvinul nebýt Terezina technického problému. Švýcarka má letos skvělou formu, to ostatně potvrdila na třech závodech světového poháru, kde Terezu pokaždé porazila, ale dnes nevypadala nejlépe a málokdo by si na ní po dvou kolech vsadil. Obhajoba bronzu je úspěchem, ale od jednadvacetileté bikerky  se čekalo víc.

Závěr dne vyplnili muži do 23 let, odstartovali nezvykle pozdě, až v 17 hodin. Celkem 77 bikerů mělo naordinováno šest kol a předvedli nejkrásnější a nejdramatičtější závod dne.

Všemi favorizovaný Švýcar Nino Schurter, obhájce evropského titulu, byl sice v čele, ale nebyl sám. Spolu s ním další dva Švýcaři - Mathias Flückiger a Fabian Giger - a také Francouz Stephane Tempier. Tato čtveřice si vytvořila náskok před zbytkem startovního pole a bylo stále jasnější, že rozhodovat bude až závěrečný okruh, do kterého najížděli všichni společně. V něm jako první odpadl Giger, Schurter si v lesní technické pasáži vytvořil lehký odstup a dokázal jej zužitkovat. Vyhrál jen s nepatrným náskokem dvou vteřin před Francouzem Tampierem. "Obhajoba byl daleko těžší než jsem čekal, ale jsem rád, že se to povedlo. Několikrát jsem se snažil ujet, ale kluci byli pořád za mnou," sdělil Nino. O další dvě vteřiny později přijel pro bronz Shurterův krajan Flückiger. Velmi zklamaný byl z bramborové medaile třetí Švýcar první pětky Fabian Giger.

Poslední šanci, kdy si mohl sáhnout na evropskou medaili, Jan Škaritzl (dimp Giant) nevyužil. I jeho potkaly technické problémy, stejně jako většinu českých favoritů v předchozích kategoriích. "Hned po startu mi někdo ze zadu vrazil do šaltru a ohnul ho. Mohl jsem řadit jen čtyři pastorky," popisoval svoji situaci Škárna. Sám chvíli laboroval s myšlenkou,, jestli zastavit v depu nebo ne, ale nakonec se rozhodl pokračovat v závodě. Ze čtrnáctého místa ve druhém kole ho zdravá naštvanost "katapultovala" na finální sedmou příčku s minimálním odstupem na vítěze - 49,9 vteřiny!

Honza zajel poslední okruh jako vůbec nejrychlejší ze všech. Spokojený ovšem nebyl, pro sedmou příčku do Sankt Wendelu nepřijel. Josef Kamler dokončil na 51. místě se ztrátou 11:34 minut.