MRSN DH Race 2008

Uplynulý víkend přinesl také další nový a zajímavý závod nazvaný po svém organizátorovi Marosana DH Race. Akce, která se konala za značně nevyrovnaného počasí v nedávno nově otevřeném Týda Bikeparku v Rokytnici nad Jizerou nakonec přilákala přes pět desítek odvážných riderů, kteří se utkali ve dvou kategoriích.

V sobotu ráno visel nad celou akcí dost zásadní otazník v podobě hrubě nepříznivého počasí. Krakonoš, který si jede po louce na stránkách Rokytnického Skiareálu (www.skiareal-rokytnice.cz) asi měl ten den na práci něco jiného, než bikování, a tak pustil déšť. Chvílemi to sice vypadalo, že pršet přestane, ale většinou došlo jen k mírnému polevení na husté mrholení. I tak se na lanovce sešlo více než třicet riderů, kteří se rozhodli natrénovat na nedělní utkání.

Trať závodu využila sjezdový trail, jeden za dvou, který Týda s Michalem Marošim na kopci v Rokytnici vykopali. Jeho horní část je tažena po loukách a lesních remízcích. Střídají se tu série ostrých klopenek s krátkými lesními sekcemi, které jsou v jinak hladkém hliněném povrchu zajímavou změnou, zejména za mokra. Kořeny klouzaly i tady. To ovšem ještě nebylo nic, proti spodní části trati, která je tažena pod lanovkou. Do této části trati jezdce nejdříve trochu rozehřejí dva skoky a posléze rozžhaví do pořádných otáček nekonečná série zatáček plných kořenů, kamenů a pařezů. Tady se ukázalo, kdo už na kole jezdit umí, a kdo se teprve zaučuje. Ostatně udržet ideální stopu, nebo se alespoň udržet na trati nebylo lehké ani pro zkušené ridery. Závěr trati pak patřil sérii třech zpestřujících doublíků, pár posledních dropíků a zatáček před cílem.

Voda padala a wapka jela naplno. Vlekaři se chechtali, co jsme to za blázny, ale slibovali, že v neděli bude hezky. Ráno se obloha začala protrhávat a ze sobotní sloty už zbylo jen bláto, dovolující užít si pořádnou jízdu. Suché sedačky lanovky pak na start odvezly početnou bandu riderů. Bigbeat vyřvával v údolí a nahoře se pomalu ze startu spouštěli jednotlivý borci. Po docela náročných zhruba čtyřech minutách se pak mohli těšit z milého a vtipného komentáře Gaspiho, který si tratě plné bláta sice po ránu projel, ale v závodě se raději chopil role moderátora. Dobrou atmosféru téhle veselé neděle nakonec podpořilo i slunné počasí, které nechalo do druhé závodní jízdy trať docela slušně uschnout. Navíc se rideři nemusely mezi jízdami dole nudit a stresovat, ale mohli si v klidu vyrazit po druhé trati bikeparku pojezdit v zatáčkách a na lávkách. V cíli u lanovky jsme pak ještě operovali my s bratrem a náš Bikebros. race servis. Marošák pak ještě donesl hromadu gum do bláta a tak mohli i nepřipravení borci přezout a nechat poladit své stroje.

V kategorii Elite nakonec vyhrál nestárnoucí šakal a organizátor akce Marosana, před Honzou Šavrem a Petrem Třešňákem. Mezi hoby jezdci ne nejlépe dařilo Imrichu Félovi, který podrtil dva Honzy - Kubáčka a Vodochoského. Děvče se nakonec na start postavilo jen jedno a byla to odvážná Jana Trojanová.

Ceny od Specialized, Da Kine a Protec nakonec rozdal Michalův mladší bratr Erik Maroši. Gaspi naposledy zahulákal a vyrazil na XC někam do hor. My s Michalem jsme dali ještě další čtyři luxusní jízdy, při večeři v hospodě na kopci pokoukali z terásky na Kérkonoše a sjeli si naposled kopec. Bylo to něco úplně jiného, než pohárové víkendy. Byla to opravdu zábava.