Opravdu spokojený budu s medailí

Zítra odpoledne startuje předposlední kategorie cross country na letošním mistrovství světa. Budou to muži do 23 let. Po evropském šampionátu se právě tato kategorie ukázala jako českou jedničkou. Kulhavý získal stříbro, Jiří Friedl bronz a Jan Škarnitzl skončil 18. Stejná tři jména se objeví i na startovní listině mistrovství světa. Otazníků visí ve vzduchu mnoho. Dokáže někdo porazit Nino Schurtera? Dokáže některý z našich reprezentantů zlepšit dosavadní nejlepší umístění českého bikera (9. místo 2004, Filip Eberl)? Dokáže zopakovat Jaroslav Kulhavý stříbro z ME? A co Jiří Friedl, předvede opět zdrcující útok na medaili? A právě Jiřímu Friedlovi, stále lépe hájícímu barvy Merida Biking Teamu a také reprezentační trikolóry jsme pár otazníků položili....

MTBS: Jirko, sezóna se pro Merida Biking team vykrystalizovala poměrně úspěšně, jak bys ji ohodnotil ty?
JF: Je to pravda, letos se fakt daří celému týmu, jak na českých závodech, tak v zahraničí. Hlavním cílem asi každého týmu je, že na sebou obsazených závodech musím být vidět a to nejlépe vpředu. Což si myslím, že povedlo a hlavně ještě povede.

Letos se vás ujal Ján Svorada, co by týmový manažer, jak vypadala jeho první sezona v této roli?
Myslím, že se Jančí Svorada ujal své role hodně dobře a nemá s tím žádný problém. Jako kdyby byl manažerem už několik let. Jsou vidět léta zkušeností.

Přičítáš vaše a potažmo i tvoje úspěchy právě jemu?
Určitě se naplánování sezony povedlo a plánování bylo hlavním přínosem pro tým od Jančího Svorady, jak tréninku, tak závodního plánu. Bylo třeba kvalitně trénovat i kolem méně důležitých závodů a některé dokonce vypouštět.

Co jsi se od Jána Svorady naučil, co ti nejvíce pomohlo?
Snažím se od něj naučit co se dá, začínám pitím dobré kávy a doufám, že skončím u toho, že budu jezdit rychleji než ostatní.

Co bylo těžké?
Tak třeba jsem se musel přestěhovat do Brna. Byla to podmínka týmu dlouho dopředu. Je to pro mě jednodušší, sídlo týmu je v Brně, odjezdy na závody z Brnaຯ Dost drsný pro nás byl režim na prvním soustředění, všechno dostalo tvrdý řád.

S jakými cíli si do letošní sezóny vstupoval?
Jezdit rychleji než loni.

A povedlo se?
Řekl bych, že ano.

Zřejmě tvůj nejlepší letošní výsledek je čtvrté místo na ME, jak jsi to oslavil a jak na to vzpomínáš?
Na Cappadocii vzpomínám hlavně při pohledu z okna ve Skotsku!

Před mistrovstvím světa jsi absolvoval třítýdenní soustředění s Terezou Huříkovou v Livignu, na co jsi se zaměřoval?
Livigno jsem plánoval ve své hlavě dlouho dopředu,ale bylo třeba se nejprve nominovat na MS (4.místo ME) a poté mohla teprve myšlenka přecházet ve skutečnost. Tereza v Livignu již absolvovala nejednu přípravu a tak domluva na společném soustředění v této destinaci nebyla těžká. Několik tréninků proběhlo společně s Jardou Kulhavým, který v tuto dobu trénoval v nedalekém St.Mořici. Celá příprava v Itálii byla především nasměrována pro úspěch ve Skotsku. Tři týdny jsem mohl trénovat bez orientace na jiné závody, a poté odcestovat na bodovaný závod v Mariboru, který byl rozjezdovým před MS.

Dokážeš to nyní zužitkovat ve Fort William?
Určitě! Věřím v to! Absolvoval jsem spoustu kvalitních tréninků a cítím, že mě to posunulo zase o krok nahoru.

Co říkáš místní trati, dost se oproti minulým letům změnila, k lepšímu nebo horšímu?
Místní trať je opravdu jedinečná, na promáčeném povrchu je vysypán či vyskládán úzký pruh na kterém se klikatí trať mezi bažinami a možnost předjetí je možná jen v místech, kdy okruh přichází na některou z cest. Letos však trať doznala velkých změn, které museli stát spoustu peněz, ale trať na můj vkus ztratila kouzlo. Z vrchního bodu trati vede vyumělkovaný sjezd mnoha ,,klopenek“ což postrádá smysl pro závod cross country.

Čeho nebo koho  se při závodě obáváš nejvíce?
Mé obavy spočívají především ve vysokém startovním,které může můj start do závodu značně zkomplikovat. Soupeři jsou pro tento závod stejní jako na ME, ale každoročně je dobře připraven někdo z Kanady a Austrálie.

S jakým výsledkem budeš spokojený?
Opravdu spokojený budu s umístěním do třetího místa.

Vrať se nakonec našeho rozhovoru k tvým začátkům, kdo tě ke kolu přivedl, kdy jsi začínal závodit, tvoje první medaile?
Můj první závod v Teplicích Nad Metují už dělí cca jedenáct let.Tenkrát jsem si ustlal hned v první zatáčce,v prvním kopci ještě koupil žihadlo,a závod dokončil jen na osičce pedálu s očima v slzách.Celá cyklistika však až do juniorů byla ve stínu hokeje,který stále zpestřuje moji přípravu.Ohledně vedení ke sportu měl vždy největší vliv otec,ale celá rodina mě dodnes podporuje.

Jakých úspěchů si ceníš  v kariéře nejvíce?
Doufám, že hlavní úspěch ještě přijde, ale jinak to bude letošní ME.

Máš ambice závodit v zahraničním týmu? Nebo snad závodit na silnici?
Zahraniční tým už byl jednou na scéně, nabídka byla jít společně s Kulhavým do Itálie, ale neměl jsem dodělanou školu a nakonec jsem se rozhodl jinak. Dnes mi však už nic nebrání, tak snad jednou bude druhá šance. Silnice by byla dobrá, ale zatím jen v rámci přípravy a nejlépe nějaké menší závody v Iálii.

Jirka spolu s Járou Kulhavým a Honzou Škarnitzlem startují 7.9. 13:30 místního času (14:30 v Plzni, Praze, Brně, Ostravě a jinde v ČR)