Libereckých 24 hodin

Na startovní čáře novopečený evropský šampion a obhájce loňského prvenství Zdeněk Kříž (VIG+Racing Team)

Tradičně se v Liberci startuje stylem „LeMans“. Letos pořadatelé na závodníky připravili krásný špek. Přesně v poledne padl startovní výstřel a celý balík vyběhl pro své biky. Čekal je téměř kilometrový okruh, nejdřív krátce po asfaltu, poté následoval prudký traverz a výběh  do travnatého kopce. A seběhnul přes most a po asfaltu do depa. Něktěří to pojali jako sprint na sto metrů, jiní jako Beer fest, takže se celé startovní pole hned na začátku roztáhlo do dlouhého hada.

Za nejrychlejší kolo v celém závodě byla vypsána finanční prémie. Suverénním způsobem ji pro sebe vybojoval Luboš Němec (Vokolek Cycling Team), který se svým parťákem Svobodou nakonec vyhrál i dvojky mužů. Časem 27:15 min. prolétl okruh průměrem 28,06 km/h. Nejrychlejší kolo zajel jako svoje druhé v pořadí, zhruba dvě hodiny po startu.

To, co trpí nejvíc ve dvacetičtyřhodinovém závodě, je pozadí bikera. Když se zeptáte, zda ho něco bolí, jako první jmenuje právě tuto záležitost. Vlk na ně číhal nejen v hlubokém jizerskohorském hvozdu....

Defekty na trati nebyly žádnou vyjímkou. Kdo neměl stahovák na řetěz, dvě náhradní gumy, klíče, rum, tatranku, telefon a rezervní plenu, ten jakoby nebyl.

Pro diváky vložený závod Pivobiker letos dopadl skvěle. Vítěz v sobě udržel všechno co vypil. I když v cíli nevypadal zrovna nejlépe, přesto trefil do svého pit stopu bez cizí pomoci.

Blíží se noc a tým Pavla Kozlíka připravuje lampy na kolo. Ten v pit stopu doplňuje živiny a skvělé druhé místo zajel na řízky. Třetí polák Kuchmistrz jel na kosmickou stravu v tubě a to rozhodlo jejich vzájemný souboj. V polovině závodu byl polský závodník ještě před Pavlem. Zdenda Kříž jel na jahodový dort a Standa Průša na tatranky. Australan Morgan Pilley snad nejedl vůbec. K dispozici bylo 20 sad světel Blackburn System X8, které si závodníci mohli dopředu zarezervovat. Mimo jiné si s ním na cestu svítili vítěz závodu Zdeněk Kříž a třetí v pořadí Andrzej Kuchmistrz.

Noční zjevení. Poslední kolo bez světel. Kdo neměl pořádné halogeny, bloudil lesem jak ztracená bludička. Pády do černého lesa končily naštěstí bez vážného zranění.

Zatímco závodníci kroužili v černočerné tmě po okruhu, v race bufetu to žilo. Pivo, limo, kořalka. Bikeři ale jezdili pro iontový nápoj a teplý čaj. Někdo jezdil na rum. Někdo na polévku.

Ráno to už bylo hodně těžké. Přinutit se po dvaceti hodinách na kolo byl nadlidský výkon. Útěchou ale bylo, že už je vidět. Noční sjezdy v členitém terénu dali všem zabrat.

Poslední střídání v podání vítěze firemních týmů (Silkom Kodiak pedals team) Matěje Vlčka. Už asi tuší, že jim vítězství nikdo nevezme.

Zdenda Kříž jel jak správně seřízený stroj. I když celý závod vypadal, že jede s lehkostí a bez námahy, ráno se i na něm únava projevila. Vždyť v jednom týdnu absolvoval evropský šampionát a libereckou čtyřiadvacetihodinovku! Obhájil loňské vítězství , najel 446 km průměrem 21,27 km/h.

Unijunior Bike Team Poprad vyhrál čtyřkové mixy. Dojezd do cíle byl poznamenán průtrží mračen a kroupami. Jezdci děkovali bohu, že to přišlo až půl hodiny před koncem a ne třeba v polovině závodu. Všude vody po kotníky. Všude bahno.

Letošní čtyřiadvacetihodivka se jela, stejně jako dříve, v novém lyžařském areálu ve Vesci. Ten je už skoro před dokončením. Je to kvalitativní posun v celém zázemí závodu. Ten se pořadatelům z ASA Turnov vydařil na výtečnou. A to nejen celkovou přátelskou atmosférou, počtem startujících, doprovodnými akcemi, dětským závodem, slope stylem, ale především naprosto výtečně fungující organizací. Pokud jde o negativa, nelze je nalézt. Snad jen error server s průběžnými výsledky, ale to jde do dalších ročníků ke spokojenosti všech zúčastněných vyladit. Téměř třináctikilometrový okruh je skoro ideálem pro vytrvalostní závod. Střídání asfaltových silniček s prašnými úseky a kamenitými sjezdy je tím pravým. Kategorie sólo závodníků je nejtěžší cyklistickou discíplínou. Kdo dojel, je skutečným železným mužem. Nebo ženou? Na viděnou za rok!

Text a foto: Jiří Synek - www.gigapixel.cz