Resumé z Beskidy MTB Trophy 2007

Docela se nám dařilo být aktuální a po každé etapě zveřejnit krátkou reportáž včetně fotografií, takže jste mohli číst průběžně, co se v polsko-česko-slovenských Beskydech dělo od čtvrtka 7. do neděle 10. června. Přesto jsou ale detaily, které by možná stálo za to shrnout, zdůraznit nebo vysvětlit a to si dává za cíl tento článek.

Začněme samotnou Istebnou, která se stala centrem závodu po celé čtyři dny. Je to malebné městečko, které ovšem neleží jen v údolí, jak by se mohlo zdát, ale domky dotváří krajinu i ve vyšších polohách, kde jsou propojeny spletí úzkých cestiček. První den nám byl průvodcem Bob Damek alias Buf: „Nejsou to chataři jak by se mohlo zdát, ti lidi tady v horách celý rok bydlí,“ říká nám, když sjíždíme zpět do údolí po časovce z vrcholu Tyniok. Musím říct, že osobně se mi pomyšlení na takové bydlení velmi líbilo, jedině mě napadalo co ti lidi asi dělají v zimě, když nasněží.... sněhu je tu v zimě 100-130 dní víc jak metr a i proto je v okolí Istebné 10 lyžařských vleků.

Co se týče pořadatelských služeb, nebylo vše úplně jasné a zřetelné, ale na druhou stranu se také s trochou zdravého rozumu dalo vše v klidu vyřešit. „Jsme v Polsku“ omlouvali jsme si sami některé potíže — školu, kde byla ve čtvrtek prezentace, jsme našli bez potíží, horší už to bylo se startem prologu. Málokdo z pořadatelů věděl, kam nás poslat a nebýt Boba, asi bychom se po místě startu sháněli o mnoho déle. Jinak se ale vše podařilo vyřídit a to i díky osobnímu zájmu Grzegorze Golonka, který byl u prezentace a případné problémy tak šly na místě řešit.

Když jsem se dostal k řešení problémů, zaskočila mě jedna věc — je to ostudné, ale přestože jsme Slovenské národy, většinou jsem se s Poláky byl nucen bavit anglicky. Když totiž mluvíte s Polákem česko-polsky, oni se tváří, že rozumí, ale velmi rychle pochopíte, že to není tak úplně pravda. Asi každý si však z Istebné odvezl minimálně jedno slovo, a to „uwaga“, které se používalo opravdu v hojné míře — na trati i když chtěl komentátor upoutat pozornost.

Další věc, která zaujala, to byla laxnost jakéhokoliv publika — po dojezdu etapy žádná divácká kulisa, v místě startu i cíle etap bylo pět a půl lidí, a to byl většinou doprovod závodících bikerů. Na vyhlášení výsledků jednotlivých etap chodili snad jen ti, co byli vyhlašováni.... inu jiný kraj, jiný mrav....

Opravdový horský maraton

Etapy na Beskidy MTB Trophy odpovídaly pojetí „pure mountainbiking“ — 8.000 výškových metrů za tři etapy plus prolog je slušný údaj jistě o mnohém vypovídající. Bikový maraton samozřejmě nepopisuje jen převýšení, ale i povrch a věřte, že ten byl ryze horský. Techniku bylo potřeba nejen do sjezdů, ale i do výjezdů a úseků „na malou“ bylo na rozdíl od českých závodů mnoho. Nutno říci, že třeba v první etapě si mnozí zhluboka oddechli když mohli jet chvíli po asfaltu.... páteční seznámení s drsnou Beskydskou krajinou bylo opravdu nekompromisní, do etapáku jsme tak skočili opravdu rovnýma nohama. Takže pokud někdo lamentuje nad šotolinovými závody u nás, rozhodně neměl v Istebné chybět.

Občerstvovací stanice byly v režii značek Powerade a Nutrend, kromě ionťáků a vody zde byly müsli tyčinky, banány, pomeranče, nějaké sušené ovoce a čokoláda. Na objetí etapy tohle asi stačilo, ale mnozí bikeři rozmlsaní z českých maratonů žehrali na absenci salámu nebo pečiva. Rozmístění občerstvovaček bylo ale rovnoměrné a promyšlené.

Asi tušíte, že zmínka o sobotním bloudění musela přijít i v tomto článku. Je to věc, která bohužel mnohdy negativně ovlivnila celkový pocit z tohoto etapáku, ale bloudit se přece bloudí i v Čechách! Nezavrhujme tedy celé snažení Grzegorze Golonka a jeho kolegů, protože jsou přece i horší věci. Grzegorz se dostal do nezáviděníhodné pozice a je jasné, že dohledávat výsledky je velmi složité (k čemuž přispěl i neměřený úsek v dané etapě). Musím ale zmínit, že podoba výsledkové listiny je do jisté míry chybou českých závodníků a ne tím, že by pořadatelé nadržovali Polákům.... prvních 40 závodníků bylo vyzváno ke společné schůzce a dohledání přibližného pořadí. To, že české barvy tam hájila asi jen pětice našinců, to je věc jiná.... Ve výsledkové listině i díky tomu vznikaly bezedné díry a i z tohoto důvodu pak asi nezbylo než přistoupit na losování pořadí....

Shrnuto a podtrženo

Myslím si, že účastníci prvního ročníku Beskidy MTB Trophy zažili příjemné čtyři dny v náročném a nádherném horském terénu pohraničních Beskyd. Dostali se na nejvyšší vrcholy v okolí (Skrzyczne, Javorový a Velká Rača), zažili peklo beskydských výjezdů, adrenalin sjezdů a dostali konečně příležitost protáhnout i nejmenší převodníky (jenom Véna Hornych snad vozí jen dva). Myslím, že pro mnohé byl novinkou i neměřený úsek v sobotní etapě — systém známý z Iron Bike Italia se dal velmi dobře uplatnit i zde. Samozřejmě nechci zamazávat kaňku sobotního bloudění, ale nenechme si pokazit celkový dojem — toho hezkého je určitě více.

Po sportovní stránce se našim velmi dařilo: absolutně nejúspěšnější byly Lída Damková, která vyhrála ve své kategorii všechny tři etapy i prolog, a Jana Ševčíková, která až na poslední etapu, kde skončila druhá jen o minutu a 10 vteřin, vyhrála rovněž vše. Mezi muži se stal celkovým vítězem kategorie M2 Véna Hornych, smolně čtvrtý byl Karel Hartl (jeden z těch, který v celkovém pořadí doplatil na výsledky sobotní etapy) a do první desítky se v celkovém pořadí vešli ještě 6. Tomáš Najser, 8. Jarda Stadtherr a 9. David Kramár (v kategorii ale 3.).

V soutěži družstev pak na druhém místě z třicítky týmů „Czech MTB Bikers“ ve složení Tomáš Najser, Jarda Stadtherr a David Kramár. Čtvrtý tým „Kelly?s-hranictibikeri.net“ a sedmý „TJ TŽ Třinec“.

Poláci na stránkách závodu bouřlivě diskutují, nenechme se zahanbit a pojďme se o „Beskidy MTB Trophy“ taky pobavit a dát tak zpětnou vazbu pořadatelům....

Kompletní reportáže, výsledky a galerie:
prolog + etapa 1 - reportáž | galerie
etapa 2 - reportáž | galerie
etapa 3 - reportáž | galerie

Text: Tomáš Gladiš/Hranictibikeri.net
Foto: Jan Němec