Nash: Na písku jsem ještě nezávodila, ale medaili chci

Obhajoba bronzové medaile v Koksijde bude pro Kateřinu Nash hodně těžká. Třetí mistrovství světa bude pro Katku zase jiné. První absolvovala na sněhu, druhé na blátíčku a to třetí ji čeká na písku. A na tom nikdy nezávodila. Bude ji nakloněn nebo ji potrápí?

Katko, co říkáš trati a písku?
Je to fakt extrémní trať, v životě jsem na něčem takovém nezávodila. Mám písek sice doma za barákem, ale tohle je jiné. Navíc se nedá srovnávat trénink a závod. Já jsem vyrůstala na Šumavě a tam moc pláží nemáme. Písek samozřejmě znám, žiju v Kalifornii a na bikách jezdím písečné traily. Zkrátka mám se závoděním na písku jen minimální zkušenosti. Musím se s tím poprat.

Takže si myslíš, že jsou nižší šance na medaili?
Určitě ne, nekoukám na trať, budu se snažit zajet co nejlépe a nebudu se vymlouvat, že někdo závodí v písku dvacet let, šance mám jako před každým jiným závodem. Myslím si, že pokud na to člověk má, nezáleží na trati.

Kdy ses poprvé na mistrovské trati svezla?
Jsem tu od pondělí, poprvé jsem na okruhu byla v úterý. Ale jen minimálně, měli připravený jen ten první dlouhý úsek v písku, na zbytku stále ještě makali. Pak už každý den tam mám poctivou tréninkovou dávku.

A jaké jsou pocity?
No bude to hodně těžké. Všechny ty úseky jsou náročné, buď se běží, anebo jede naplno do kopce. Je to jiná trať, než jaké jsem zatím na krosových závodech viděla.

Snažíš se raději běhat nebo úseky projíždíš?
Něco je dobré, ale něco zase neprojedu. Musím se připravit na to, že bude hodně běhat. Záleží na technice, na štěstí, za kým se jede, kde se jede, jak bude vyjetá stopa. Naskakovat a seskakovat z kola se bude víc než je běžné :-)))

Bude rozhodovat start?
Určitě. O tom je každý závod. Čím míň lidí bude v terénu, tím míň problémů bude následovat.

S kým jsi se o závodění v písku radila?
Několikrát jsem o tom mluvila se Štybym. Ptala jsme se ho na vybavení, i co se tréninků týče. Hodně tady taky koukám, jak jezdí ostatní, ale žádného písečného experta nemám.

A co ti Zdeněk Štybar poradil?
Hlavně jsme se bavili o galuskách, o finální přípravě, abych přijela připravená. Doma jsem sice na písku jezdila, ale každý písek je jiný, když zaprší, zase bude jiný. Ideální by bylo jezdit v něm každý den. Snažím se jet po dešti, když to trochu vyschne. Není to jenom písek, ale úseky mezi ním a do detailů se musím podívat na spoustu věcí.

Favoritky jsou asi jasné, že?
Určitě, jednoznačně je to Marianne Vos. Ale v listopadu tady vyhrála Van Den Brand a samozřejmě i Katie Compton a další čtyři holky, které když mají den, můžou zajet.

Vloni jsi vyjela bronz, jak se cítíš ve srovnání loňskem?
Cítím se dobře, jsem zdravá, odpočatá. Ve dlouhém tréninkovém bloku jsem ani nezávodila. Poslední dva měsíce jsem jen minimálně cestovala. Minulý víkend ve Francii jsem si potvrdila, že jsem tam, kde jsem chtěla být. Na závod se opravdu těším, přijela jsem bojovat o medaili, ne o desáté místo.

Kdo ti přijede fandit?
Přijedou naši, koupila jsem jim k Vánocům letenku. Fandit přiletěl i můj muž Marcus, jedeme potom spolu do Alp na sjezdovky. Bude i pár kamarádů, takový můj malý fanclub.

Co tvá cyklistická budoucnost?
V neděli jedu mistrovství světa v cyklokrosu :-)) Potom se budu snažit vyjet si olympiádu, první čtyři svěťáky horských kol rozhodnou o kvalifikaci. Od toho, zda si vyjedu nominaci do Londýna, se bude odvíjet zbytek léta.

Příští rok se jede mistrovství světa v USA, počítáš s účastí?
Příští rok budu určitě závodit v cyklokrosu. Konkrétní plán ale zatím nemám, v létě budu myslet na něco úplně jiného. Nemám to hned za rohem, bydlím na úplně druhé straně Spojených států. Ale ano, tím že je mistrovství světa v Americe, měla bych tam na devadesát procent být. Určitě bych chtěla přispět ke zvýšení popularizaci cyklokrosu v Americe.

Foto: Michal Červený