Pivo podruhé: Tentokrát výhradně nealko!

Shrneme-li si, co jsme se o pivu, coby nápoji vhodném i pro sportovce, dozvěděli v minulém článku Pivo jako ionťák, už víme, že pivo je za určitých podmínek vcelku přijatelným iontovým isotonickým nápojem s poměrně širokým spektrem biologicky přínosných látek (vitamíny řady B, minerály, antioxidanty polyfenoly pocházející z chmelu a sladu apod.). Jeho velkou výhodou též je, že se oproti drtivé většině sportovních nápojů, neřadí mezi barevná lepidla s „úžasnou“ ovocnou příchutí. Poněkud problematický nepochybně zůstává obsah alkoholu, který rozhodně výkonnost a kondici nezlepší, právě naopak (viz. Pivo jako ionťák). Z tohoto důvodu se dnes podrobněji podíváme na pivo nealkoholické, u něhož odpadá problém s obsaženým alkoholem majícím negativními účinky na svalovou sílu, rychlost, kardiovaskulární vytrvalost, psychomotorické funkce a některé metabolické procesy v organismu.

Termínem nealkoholické pivo se označuje pivo, jenž má maximálně 0,5 objemového procenta alkoholu.

Kapka nealkoholické pivní historie
Pravděpodobně jste uhádli, že první pokusy o výrobu nealkoholického piva sahají do období temných časů prohibice v USA. Pivo je opravdu mok kosmopolitní a chutná samozřejmě nejen v USA, ale doslova obyvatelům všech končin světa. Jeho obliba kráčí napříč rasami i náboženstvím. Dokonce zachází i do krajin, kde je vzhledem k obsahu alkoholu a náboženskému založení jejich obyvatel poněkud kontroversním nápojem.

A právě poptávka po vhodném nealkoholickém nápoji „pivního typu“ logicky tlačila podnikavější výrobce k tomu, aby předvedli co umí. Z počátku se zdálo, že neumí. Nároky spotřebitelů byly jednoznačné — zachovat chuť, kvalitu a prospěšné obsažené látky. Prvním českým (přesněji snad českobudějovickým) pokusem bylo Pito (PIvo + auTO). Nyní je na našem trhu značek již kolem třiceti.

Jak pivo o alkohol přišlo...
Výrobních postupů, jak z piva alkohol odstranit je několik. Principy jsou však v podstatě dva, buď se alkohol z nápoje nějakým způsobem odebere, nebo v něm nevznikne. U nás je asi nejrozšířenější následující technologický postup; sládek při procesu kvašení sleduje množství vzniklého alkoholu a kvašení v přesně daný čas (na jeho počátku) zastaví. Nicméně například k výrobě Birellu se používají speciálně upravené „chytré“ kvasinky, které sami poznají, kdy jim „padla“. Snad díky tomuto postupu se jeho chuť klasickému pivu, dle názorů mnoha konzumentů, velmi přibližuje.

Běžným pivovarským kvasinkám se nejlépe pracuje v prostředí okolo 4 — 5% alkoholu (dvanáctka), vysokoalkoholická piva už opět vyžadují použití speciálního typu kvasinek.

Ale vraťme se k nealkoholickému pivnímu moku, další z možností, jež je však co do pořizovacích investic poměrně nákladná, ale výsledný produkt prý není co do chuťových vlastností k zahození, je takřka 100% odstranění alkoholu z klasického alkoholického piva. K takovému „vyčištění“ se pak používá např. destilace, filtrace apod. Tyto metody jsou ale kvůli pořizovací ceně málo využívané. Nicméně nelze opomenout, že v minulých letech přišlo na český trh i pivo Forman, vyrobené z klasické „desítky“ pomocí ryze české unikátní technologie vakuového odpařování.

Přišlo o alkohol, ale co další látky?
Většina dostupné „pivní literatury“ se shoduje na tom, že nutriční hodnoty nealkoholického piva jsou obdobné, jako u piva klasického. Pakliže se při výrobním procesu odstraňujícím alkohol nepoužívají vyšší teploty (a prý nepožívají), lze tomu snad i částečně věřit. Neboť zejména vitamíny řady B patří mezi méně chemicky stabilní látky, ničí je zejména vysoké teploty, dlouhé skladování, světlo atd. Ale pozor, vstřebávání „béček“, a nejen jich, negativně ovlivňuje právě alkohol, takže v tomto ohledu má „nealko“ malý bodík na víc. Dalším plusem je i menší kalorická hodnota. Průměrné výčepní pivo obsahuje asi 140 kJ/100ml, odstraněním kaloricky značně vydatného alkoholu se energetická hodnota sníží přibližně na 80 kJ/100 ml.

Výše uvedená pozitiva jsou pouhou třešinkou na dortu vedle absence alkoholu, jehož negativní účinky jsme si již v minulém pivním článku popsali. Připomenu jen nejdůležitější — alkohol tělo vnímá jako nebezpečnou toxickou látku (jed), a tak je pro něj jeho odbourání naprostou prioritou. Ostatní úkoly vyvstávající ze zvýšené námahy při sportovním výkonu pak stojí v řadě za ním (např. zpracování laktátu, doplňování glykogenu apod.).

A bonus na víc....
Před několika lety byly v časopise Alcoholism: Clinical & Experimental Research publikovány zajímavé výsledky jednoho výzkumu. Dřívější vědecká pozorování naznačovala, že mírná konzumace alkoholu může mít preventivní účinky u kardiovaskulárních onemocnění. Předpokládalo se, že hlavní pozitivně působící složkou je etanol. V novém výzkumu se však ukázalo, že těmito kladnými účinky disponuje kupodivu i pivo nealkoholické. A o jaké vlastnosti se jedná? O redukci aktivace krevních destiček a srážení krve. Vylučování a shlukování krevních destiček v krevním řečišti totiž bývá hlavní příčinou nežádoucích „usazenin“ na vnitřní stěně cévy, což vede ke vzniku aterosklerózy.

Další zajímavé zjištění ke kterému výzkumníci došli, se týkalo výhradně piva nealkoholického, jež významně snižovalo tvorbu tzv. trombinu. Při cévní trombóze dochází k tomu, že se — jednoduše řečeno — ucpe céva, což mívá i fatální následky na zdraví. Čím méně trombinu v krvi je, tím bývá riziko trombózy a zesilování vnitřní vrstvy cévní stěny menší. Alkoholické nápoje mají při nadměrné konzumaci účinek opačný.

Doufám, že vás dnešní spíše informativní článek v rozjeté závodní sezóně příliš nenudil, ale spíše příjemně osvěžil a nabudil.

Foto: Birell.cz, Pivni.info