Oostende z jiného úhlu. Fotografa z moře vzala po MS média útokem

Padesátiletý Maarten van den Velde kromě surfování miluje i cyklokros. Často fotí ve vlnách v Oostende, nedaleko nějž žije. No a když se na břehu Severního moře začali prohánět cyklokrosaři, nestačilo mu jen sledovat je z gauče ve vyhřátém obýváku. Rozhodl se, že si neděli zpestří. A zpestřil. Proto se ještě jednou a dovolujeme si upozornit, že ještě ne naposledy, do dějiště mistrovství světa v cyklokrosu vracíme.

Jak jsme již uváděli v mistrovských střípcích. Často diskutovaným tématem mezi fotografy a přihlížejícími přímo na pláži v Oostende byla černá tečka houpající se ve vlnách, omývajících závodní okruh MS. "Je to fotograf? Kameraman? Je to vůbec člověk?" Padaly dotazy, protože na tu vzdálenost člověk neměl jasnou identifikaci. Navíc se tečka ve vodě houpala po celou dobu závodu mužů, což v té zimě dávalo záminku si spíše myslet, že to byl zvědavý lachtan. Nakonec se přece jen ukázalo, že šlo o amatérského fotografa Maartena Van de Veldeho, mistra Belgie z roku 2002 v surfingu, jenž se nyní specializuje na fotografování surfařů...  

Maarten v plné parádě...

Maartenův počin vzbudil mimořádnou pozornost, kromě souboje Van der Poela a Van Aerta to byl v podstatě jediný další motiv pro média, o čem ze šampionátu referovat.  A nebyli bychom to my, abychom se také nezapojili, sympatický Belgičan byl neuvěřitelně sdílný, že zkrátka nejde nechat si jeho příběh a několik fotek v šuplíku. Pravdou je, že příběh je silnější než výsledné fotografie...

Maartene, co stálo za rozhodnutím vlézt do vln a fotit cyklokros z moře?
Prostě mě v sobotu napadlo, že by byla pecka, kdybych nějak mohl závod fotit od moře. Jsem v Oostende, tedy město, kde vždycky plavu s fotoaparátem, abych fotil surfaře… No nebyla by to paráda, kdybych pro změnu takhle fotil mistrovství světa v cyklokrosu? Čím více jsem nad tím přemýšlel, tím více jsem cítil nadšení, jako malé dítě, a hned jsem ten nápad řekl několika svým kamarádům a požádal je o názor, co si o tom upřímně myslí. Kontaktoval jsem také pár lidí z branže a ti mi řekli, že do toho mám jít. A to jsem tedy udělal v neděli; prostě jsem chtěl to, co ve stejném městě dělám vždycky, jen tentokrát s jiným, unikátním tématem. 

Takto si přiblížil Maartena fotograf Michal Červený...

Jsi překvapený, jaký rozruch tvé fotografování ve vlnách vyvolalo?
Žasnu nad vší tou pozorností, které se mi dostalo. Byl jsem naprosto paf, když jsem v neděli po závodech dorazil domů, sklidil jsem tolik pozornosti; už v neděli mě kontaktoval holandský a belgický tisk, že se mnou chtějí udělat rozhovor... 

Tím to  ale neskončilo...
V pondělí jsem byl jako telefonická ústředna, jeden telefonát střídal druhý, moje sociální sítě vypadaly, že vybuchnou, jezdili za mnou fotografové z novin, aby si mě vyfotili… Normálně jsem to já, kdo někoho fotí, předmětem mého zájmu jsou jiní lidé. V úterý mi doma zazvonil štáb z celostátní belgické televize a vydal se se mnou na moře, kde jsem jim ukázal, co normálně dělám: fotil jsem kitesurfaře a rozhovor dělal z vody, s foťákem. Těmi záběry národní televize VTM zakončila hlavní zprávy vysílané v sedm večer.  Ještě z úterý o půl jedenácté večer mi zavolali z holandského rozhlasu NPO1, abych s nimi udělal živý rozhovor. 

Když jsme prosili Maartena o nabídku fotek, ihned přišel s tím, že nám prodá fotky se Štybym. V Belgii ho milují...

Zahraniční média se také na tvém příběhu přiživila?
Udělal jsem rozhovor pro jeden španělský podcast, pak další rozhovor pro italský časopis a další italská média mě zpovídala do půlnoci. Pak jsem ale dostal váš e-mail z České republiky, a to mě potěšilo, že ze všech zemí se ozvali právě z České republiky..... Musím se přiznat, že tady máme moc rádi Štybyho, a vy ho doma asi taky máte rádi. Štyby  je pro mnoho z nás tady v Belgii prostě Belgičan. A já jsem vždycky rád sledoval ještě Šimůnka. Poslední novinář, který mě zatím kontaktoval, byl z Kolumbie. Z takové dálky. Řekl jsem o tom tátovi a ten se strašně rozesmál, prý že je to úplně šílené :-)

Jak na tebe novináři vůbec přišli?
Čirou náhodou už mě vyzpovídal jeden italský novinář, který mě před závodem žen U23 viděl, jak v normálním oblečení a s foťákem s teleobjektivem stojím za zábranami na pláži. Pověděl jsem mu o svém tajném plánu na ten den a on prý, že se na to moc těší. Když jsem vylezl z vody, jako první mě ihned kontaktoval a první článek vyšel v Bidon Magazine. 

Černá tečka v moři. O čem se měli fotograrfové a novináři bavit, když závodníci zmizeli na druhou stranu okruhu...?

Asi únavné, ale rozhodně potěšující? 
Byla to neskutečná extrémní jízda jako na horské dráze a se spoustou adrenalinu. Tři dny jsem pořádně nespal ani nejedl. V úterý večer jsem se tedy rozhodl zpomalit, jinak bych to nepřežil :-)

Jak dlouho si vůbec strávil ve vodě?
V moři jsem byl myslím nějakých 90 minut; do vody jsem se dostal v 14:45 hod. nějakých 500 m od místa, kde se závod jel; odhadoval jsem, že mi proud přílivu pomůže dostat se k závodnímu okruhu zhruba v době, kdy závod začal. Plaval jsem daleko od břehu, aby si mě nikdo nevšiml a během závodu jsem připlaval blíže ke břehu. V poslední části závodu jsem taky odplaval zpátky tam, kde jsem začínal a vylezl tam z vody: nechtěl jsem totiž být blízko lidí a také jsem nechtěl vzbuzovat pozornost. V téhle kovidové době jsem neměl zájem, aby se kolem mě utvořil hrozen lidí, všichni blízko, aby viděli, co se vlastně děje.

Maarten van den Velde 

Takže dost ilegální akce?
Přesně tak, neměl jsem akreditaci a už nebyla šance jí získat. Celý závodní okruh a pláž byla zavřená, ale o moři nikdo nic neříkal, takže jsem to risknul a vše udělal na vlastní triko. Na okruhu mě měla navíc neustále v merku policie, která sledovala každý můj pohyb, a tak jsem se neodvážil se přiblížit k cyklistům blíže než na nějakých 15 metrů. Samozřejmě že po mně potom okamžitě šla policie, ale přesvědčil jsem je, že nemám žádné špatné úmysly. Nakonec jsme se tomu i zasmáli...

Jak probíhalo focení? 
Domů jsem dorazil se zhruba patnácti sty snímky, ačkoliv je třeba říci, že focení z vody je mimořádně náročné: neustále do vás narážejí vlny a často se kvůli nim neudržíte na nohou, do zblbnutí musíte otírat port objektivu, aby na něm nebyly kapičky, proud vás tahá za nohy i trup a vy k tomu všemu navíc musíte sledovat závod a doufat, že když se to všechno krásně sejde a vy máte políčeno na skvělý záběr, tak že nepřijde nějaká vlna, která vám podrazí nohy. Řekl bych, že z těch patnácti set fotek je tak třetina až polovina na smazání. Na některých jsou vidět kapky vody, jiné jsou z větší části neostré, protože do mě zrovna narazila velká vlna a já se pohnul, pak tam mám fotky, kdy mi závodníky skryla nějaká vlna. V konečném důsledku to vyjde zhruba tak, že mi zbude tak sto snímků, z nichž tak možná u půlky řeknu jo, s tímhle by se dalo něco udělat. 

A udělal?
Ano, podařilo se jich prodat poměrně dost. Asi největší deal jsem uzavřel s výrobcem dresů pro národní tým Belgie Bio Racer, koupili pět fotografií za 500 euro. V něco podobného jsem vůbec ani nedoufal...

Pravdou je, že fotografie serfařů ve vlnách jsou přeci jen akčnější...

Jak se díváš na výsledek fotografií? Přeci jen surfař ve vlně je akčnější...
To je pravda. Fotografování surfařů a kitařů je daleko náročnější :-) Mezi těmi snímky z cyklokrosu je pár, které mají podle mě zajímavou atmosféru a které jsou esteticky povedené: voda v popředí, kontrast mezi pláží a závodníky a pak architektura paláce Thermae v pozadí. 

Jakou používáš techniku?
Když se mě lidé ptají na můj fotoaparát, vždycky jim říkám: nemám dům, nemám auto, ale mám foťák. V jednu chvíli jsem chtěl jít do focení z vody, a tak jsem se rozhodl investovat do modelu NIKON D5 a příslušenství pro focení ve vodě. Potřebuji mašinu, která zvládne nafotit sekvenci mnoha snímků rychle za sebou, abych dokázal nafotit to nejlepší ze surfování, a tenhle foťák je robustní a odolný přístroj, který zvládne chlad vody, horko tropů a také extrémní situace, ve kterých ho často používám. Můj bratr žije v Norsku a my často s oblibou jezdíváme na kajaku fotit do fjordů, nebo na kánoi projíždíme peřeje na norských řekách. Nemám bohužel nepromokavý obal na teleobjektiv, tak jsem fotil s kratším objektivem a tak jsou ty snímky z větší dálky. 

Instagram: mvv_photography (surf) Northseaker (artistiek)

Facebook: MVVPhotography.H2O