Peter Sagan se na závod posilnil klokaním steakem

Svěřenec trenéra Petera Zanického, slovenský cyklista Peter Sagan, je výjimečný talent. Daří se mu na bikách, v cyklokrosu i na silnici. V devatenácti letech má na svém kontě mnoho úspěchů a dá se předpokládat, že bikera ze Žiliny ještě čeká zářná budoucnost. Vždyť dnes má medaile ze všech velkých juniorských podniků.

V Trevisu 2008 vybojoval stříbro na mistrovství světa v cyklokrosu, v Turecku si po pádu dojel pro bronz na mistrovství Evropy 2007, ale hned rok na to si spravil chuť v Sankt Wendelu titulem mistra Evropy. Vrcholem bylo loňské mistrovství světa horských ve Val di Sole, kde se oblékl do duhového dresu světového šampiona.

Následovala nabídka z profesionální stáje Liquigas. Peter však ještě letos jezdil v sesterském mančaftu Cannondale Factory Team, například s Roelem Paulissenem.... Nakonec v černozelených barvách jsme ho mohli vídat i na českých pohárech, kde zatápěl i nejlepším českým eliťákům.

Jeho pověstný průjezd cílovou páskou po zadním kole jen dokazuje, že Peter je výtečně obdarován fyzicky, ale také technicky. I proto se mu dařilo na těžkém okruhu na světovém šampionátu v Canbeře. V pátek si dojel pro čtvrtou příčku. Do cíle dorazil po zadním kole.

Ihned po závodě jsme Petera krátce zpovídali:

Čtvrté místo na mistrovství světa do 23 let? Je Peter Sagan spokojený?
Se čtvrtým místem jsem hodně spokojený, že by to mohlo takhle dopadnout jsem před startem doufal jen v koutku duše.

Můžeš nám trochu příblížit, jak se závod vyvíjel z tvého pohledu?
Po startu jsem se chtěl co nejdříve dostat na špici, stál jsem až v šesté řadě. Povedlo se mi to překvapivě brzy, čelo moc nejelo, foukal silný protivítr. Burry Stander je hodně odskočený od ostatních závodníků v naší kategorii, takže on šel do čela hned, byl s ním ještě Švýcar. Já jsem jel ve skupině o čtvrté místo, byli jsme tam tři. Kluci tam v jednom okamžiku udělali několik technických chyb a já se ocitl na špici té skupinky. Tak jsem toho využil a zkusil zaútočit a vyšlo to. Čtvrté místo jsem se snažil držet až do cíle a vyšlo to.

Co bylo v závodě nejtěžší?
Nejtěžší bylo poslední kolo, už mě braly křeče. Dělal jsem tak pak už chyby, narazil jsem si koleno, ale dalo se s tím jet.

Co říkáš mistrovskému okruhu?
Trať se mi líbí je technická, ale dá se na ní jet rychle. Člověka to baví.

Co ostatní závody, přijdeš se podívat?
Určitě se půjdu podívat v sobotu na cross country, mám v plánu vyrazit i na fourcross a na sjezd. Snad vám tam spadne nějaká medaile...

Stačil jsi alespoň trochu poznat Austrálii nebo jsi pořád tady na závodišti?
Hned první den, když jsme přiletěli do Sydney, tak jsme zmeškali letadlo do Canberry. Zavolal jsem svýmu kamarádovi, který žije v Sydney, a tak nás celý večer a noc tahal po městě. To bylo moc pěkný. Ráno jsme se pak letěli dalším letadlem do Canberry. Byl jsem ale po cestě dost unavenej, tak jsem si jen prohlídnul okruh.

Už jsi viděl klokany?
Pár jsem jich tady viděl, skáčou přímo přes trať. No a taky jsem jednoho den před startem snědl. Teda jenom kousek, steak z klokaního masa.

Jaké to bylo?
Docela dobrý, takový hodně nasládlý a jemný. Nedá se to k ničemu u nás doma přirovnat.

Už víš, co tě čeká příští rok? Uvidíme tě ještě na bikách?
Měl bych těď podepsat smlouvu s Liquigasem. Jestli se to nakonec uskuteční, tak biky půjdou stranou, budu jezdit na silnici. Mám biky rád, určitě se na nich ještě objevím.

Kdy odlétáš domů?
Domů se vracíme až v pondělí kolem oběda.

Foto: Michal Červený & Jan Němec