Škarnitzl: Netušil jsem, že bojuju o bronz!

Medailové ambice? Popravdě ani ne. Kdo by také čekal, že po takovém výpadku kvůli zlomenině si Honza Škarnitzl dojede na Evropě pro medaili. A že na ní čekal hodně dlouho, je to jeho první velká medaile vůbec, prim zatím držela jeho sestra Jitka, která má juniorské stříbro z mistrovství světa 2007. Honza se po Jaroslavu Kulhavém zapsal jako teprve druhý český biker, který dokázal vybojovat medaili na evropském šampionátu. Biker z Brandýsa nad Labem tak už zcela nezpochybnitelně vstoupil do ligy výjimečných.

Ne, do pusy si tu medaili strkat nebudu, ani líbat... zapomeň! 

Věřil jsi v medaili? 
Ani moc ne, a ani v průběhu závodu. Dokonce jsem si myslel, že je odjeto vepředu víc lidí, takže když jsem v kopci nastupoval, tak jsem nevědel, že je to útok na bronz...

Jaké pasáže závodu byly rozhodující?
Bylo štěstí, že jsem se ve druhém kole dostal do první skupiny. Moc nejeli, a tak jsem je dorazil. Potom jsem ještě v jednu chvíli trochu zaostal, ale i pak jsem ztrátu zlikvidoval. A hodně důležité bylo, že jsem se dokázal vyhnout Lukasi Flückigerovi, který měl v jednom nebezpečném úseku pád. Najednou jsme tam byli sami s Manteconem a ještě si nás docvakl Nys.

Dlouho jste jezdili spolu ve trojici za dvěma nejlepšími...
Oba vypadali hodně silně, Mantecon to hodně tahal a mně bylo jasné, že kdybych přijel do spurtu spolu v Nysem, tak skončím za ním. V nájezdu do posledního kola Španěl získal malý náskok, ale rychle jsme si jej v dlouhém asfaltovém úseku dojeli. Mně se tam jezdilo dobře, a tak jsem popotáhl a najednou jsem byl sám. Potom jsem zalehl na rovince po větru a oni asi nespolupracovali, takže jsem měl k dobru asi deset vteřin a to bylo důležité.

Škarnitzl, Mantecon a Nys. Trojice pronásledovatelů na Treku

Ale vyhráno jsi ještě neměl...
Chtělo to vydržet až do lesního úseku a tam neudělat chybu. A potom to již bylo dobré, jen jsem si hlídal, abych to bez problémů projel. Měl jsem to ale dobře najeté, takže se to povedlo. 

Sezonu jsi začal velice slibně, ale potom přišel pád v JAR a zlomené zápěstí.
Naštěstí to byla ruka, kdyby to byla noha, tak by to bylo podstatně horší, což je vidět na Jardovi Kulhavém. Po čtrnácti dnech jsem začal, i když se sádrou, prakticky normálně trénovat a zpět se dostal naštěstí rychle. Již v Novém Městě to bylo dobré a když jsem skončil slušně i v Albstadtu, kde mi ta trať vůbec nesedí, tak jsem byl spokojen. 

Ve St. Wendelu se přidalo veliké vedro.
Je pravda, že horko příliš dobře nesnáším a nemiluji ho, ale tentokrát mi vůbec nevadilo.

Před rokem jsi skončil na ME devátý, jaký byl cíl tentokrát?
Věděl jsem, že trať mi bude sedět, dlouhá táhlá stoupání mi vyhovují, ale do závodu jsem šel bez konkrétního cíle. Vždy jdu na start s tím, že pojedu co to půjde. Vždy chci vyhrát nebo skončit co nejlépe. Tentokrát jsem závod zvládl výborně takticky, plno lidí přepálilo start, začátek a pak se propadli.

Únava byla v cíli patrná

Jak bude vypadat tvůj další program?
Dostal jsem se zpět a závodů je přede mnou plno. Nyní ale pojedu závody spíše doma, nechci moc cestovat a posledních čtrnáct dnů před domácím šampionátem v Praze se na něj budu důkladně připravovat, protože vzápětí po mistráku pojedu ještě dva závody Světového poháru v Kanadě a USA, což je důležitý úsek sezony.

No a potom se již bude hlásit mistrovství světa.
Po návratu ze zámoří plánuji opět kvalitně potrénovat na finále světového poháru a hlavně na mistrovství světa. Dvakrát jsem na něm byl jedenáctý, loni v Hafjellu patnáctý. Trať je tam náročná, ale znám ji a myslím, že se na tento vrchol dokážu dobře připravit.

Po zisku bronzu na ME by měla přijít asi nějaká oslava.
To moc dobře v polovině sezony nejde. Ale určitě si s kamarády něco dobrého uvaříme a nesmím zapomenout na tátu. Ta medaile patří rozhodně i jemu. To, co se mnou objezdil, je neuvěřitelné, bez něj bych zcela jistě nebyl tam, kde jsem.

Nejtechničtější pasáž byla plná prachu a kamenů

Ještě pár slov o technice, stejně jako třeba Absalon jsi jel hladké pláště.
Jel jsem fulla, řešil jsem to celkem dlouho, jestli náhodou nebude lepší pevný kolo na tuhle trať... Sice je o trochu lehčí, ale zase bylo v některých pasážích příjemné si tlumič odemknout a sekci prošlapat. Nechal jsem si z Čech poslat jen pneumatiky, nasadil jsem do závodu jak dopředu, tak dozadu hladký Rubeny Zephyros. Jel jsem si to včera v tréninku, věděl jsem, že budu muset trochu opatrněji, ale zase jsou rychlý na asfaltu a na těch hákovacích úsecích, tam mi hodně pomohly. 

Nebylo to zase riskantní kvůli defektu?
Neřešil jsem to. Byl jsem tady celý týden, takže jsem to měl fakt dobře najetý. I v prachu jsem si byl jistej, že jedu optimální stopu. Opatrnější jsem musel být na brzdách. Nebylo místo, kde bych potřeboval extra záběr, ani moc míst, kde bych tu pneumatiku mohl prorvat.

Foto: Jan Němec