Sram končí v Číně

Americký koncern Sram minulý týden oznámil konec výroby ve svém čínském závodě. Co ho k tomu vedlo a jaké budou další kroky tohoto producenta komponentů?

Autor: Petr Bureš
Foto: Sram
Sram končí v Číně

Nárůst poptávky a nedostačující kapacita výroby vedly v roce 2012 k rozhodnutí Sramu otevřít novou výrobní linku pro své komponenty v Číně. Do té doby měl Sram své hlavní produkční továrny na Tajwanu kam přesunul svou výrobu zhruba na přelomu století ze Spojených států.

Mimochodem jedním z důvodů, proč v roce 2013 Sram otevřel svou továrnu v Kunshanu v Číně, byla logistika. Nedaleko se totiž nacházejí jedny z největších továren na výrobu kol v Číně patřící Giantu a Meridě, které jsou logicky velkými odběrateli komponentů Sram. Sram má jinak po celém světě řadu poboček a montážních závodů, takže uzavření pouze jednoho z nich by nemělo nijak zásadně firmu ohrozit.

Koncern Sram v této své továrně vyráběl především levnější vidlice a brzdy a spolu s nimi také low-entry řadící komponenty na běžně v Číně prodávaná levná kola. Kvůli snížení globální, ale i lokální poptávky v posledním roce se ale Sram potýkal se stále nižším vytížením linek továrny v Kunshanu, která v posledních měsících dosahovala pouze cca 20 % jejích kapacit a to je pod hranicí rentability takového provozu.

Minulý týden tak Jeffrey Winterkorn, viceprezident globální výroby Sramu, oznámil zaměstnancům, že bude v továrně v Kunshanu ukončena výroba. "Bylo to velice těžké rozhodnutí," řekl, když děkoval zaměstnancům za vykonanou práci, týmového ducha a důraz na kvalitu práce, které během tří let existence závodu předváděli.

"Bez výraznějšího růstu ve střední a high-end třídě na domácím čínském trhu nemá význam držet v Kunshanu vlastní produkci komponentů, kterou jsme potřebovali v době dramatického růstu odbytu," řekl Stanley Day, CEO Sramu a dodal, že dojde ke konsolidaci výroby na Taiwanu, odkud budou nyní realizovány všechny dodávky včetně těch, které dosud operovala čínská továrna v Kunshanu. Sram sice prozatím neplánuje rozšiřovat své stávající výrobní závody na Taiwanu, nicméně počítá s nabíráním dalších zaměstnanců, kteří by měli pokrýt navýšení kapacity výroby ve stávajících závodech.


Stanley Day CEO Sram

Samozřejmě, že za podobnými rozhodnutími stojí peníze a obecně ekonomické ukazatele související s aktuální ekonomickou situací nejenom na globálním trhu. Čína je, jak víme, stále obrovsky rostoucí ekonomikou, nicméně i díky tomu dochází k postupnému nárůstu výrobních nákladů, a to především kvůli poměrně masivnímu růstu tamních mezd. Ten se sice v roce 2015 mírně zpomalil, když meziročně klesl na 7,4 % oproti roku 2014, kdy v Číně rostly mzdy v průměru o více než 9 %, nicméně z dnešního pohledu jsou mzdové náklady oproti době, kdy se otevírala v roce 2013 továrna v Kunshanu, o čtvrtinu vyšší a to už je hodně vysoké číslo, zohledníme-li skutečnost, že se zde vyráběly levné vstupní řady komponentů.

Zajímavé bude také sledovat jakým směrem se budou vyvíjet rozhodnutí Evropské unie ohledně antidumpingových přirážek na zboží vyrobené v Číně. Prozatím to vypadá, že budou mít výrazně lepší podmínky pro dovoz do EU Kambodža a Vietnam, kde již dnes probíhá výroba mnoha bikových firem.

Přečteno - 5307x Tagy: sram ekonomika koncerny
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Crussis 2025
    Fotogalerie: Crussis 2025
  2. Tech newsCrussis 2025 - nová síla jménem Race
    Crussis 2025 - nová síla jménem Race
  3. Tech newsSram přechází do útoku gravelovou 1x13 RED AXS XPLR sadou
    Sram přechází do útoku gravelovou 1x13 RED AXS XPLR sadou
  4. DoplňkyHmotnost nebo elektrika - XTR vs. GX
    Hmotnost nebo elektrika - XTR vs. GX
  5. Tech newsRock Shox Flight Attendant Trail - chytré odpružení expanduje
    Rock Shox Flight Attendant Trail - chytré odpružení expanduje
  6. Tech newsRock Shox inovoval svůj chytrý Flight Attendant
    Rock Shox inovoval svůj chytrý Flight Attendant

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744