Svatováclavský nářez

Někteří se účastnili Národní svatováclavské pouti do Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi aby si mimo jiné mohli vyslechnout slavnostní projev Václava Klause, další tisíce lidí se v nevlídném počasí uchýlily do rovněž nevlídných tunelů budovaného komplexu Blanka v pražské Tróji, tentokrát bez možnost vyslechnout si plamenné projevy. Rovněž nepochybuji o tom, že řada Václavů přijala hnusné počasí jako dobrou příležitost oslavit své jmeniny v hospodě a zahájit bez nějakých výčitek už od „otevíračky“.

Hrstka nadšenců se pak sešla v malebné vísce Příchovice na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, aby zde v psím počasí svedla urputný souboj se živly a těžkou tratí, v mnoha případech však i sami se sebou.

Duchovním otcem nového maratonu s oficiálním názvem Eleven Bike Marathon Příchovice je Standa Pelc, místostarosta Kořenova a zapálený biker – teoretik, manažer rodinné stáje MTB Team Příchovice. Klobouk dolů před tímto člověkem, který ač nikdy na kole nezávodil, miluje atmosféru závodů a k obrazu svému postupně vybudoval vlastní závodní formaci, která se na české maratonské scéně prosazuje víc a víc.

A pokud bych využil možná až zákulisní informace získané během příchovického klání, pak pro příští rok nezůstal v jeho týmu kámen na kameni. Formace získala silného sponzora a mohutně personálně posiluje. Zájem jezdit za tuto domáckou stáj je velký. Není divu; i do amatérské cyklistiky mnohdy vstupuje business takovou měrou, že řada milovníků tlustých gum je znechucena diktátem sponzorů jaké závody a na jakém kole mají jezdit. Nic naplat, bikeři byli vždycky spíš volnomyšlenkáři... Standova rodinná atmosféra je balzámem, stejně jako „domácí sekaná“ proti té chemické, kterou koupíte v Tescu.

Ale zpět k vlastnímu závodu. Ski areál U Čápa něco takového zažíval poprvé v historii. Nafukovací brána, časomíra, ozvučení, šikovný spíkr a hlavně mlha, déšť, promáčená startovní louka. Obrázek zcela odlišný od pořádků zaběhnutých maratonů. Když spíkr plamenně vyzýval k řazení na pomyslnou startovní lajnu pět minut před desátou,nebyla tam ani noha. Je to bizarní srovnání; stovky bikerů bojujících o pozice ve startovních boxech už hodinu před začátkem, to jsi tady nezažil ani omylem. Dvě minuty před pomyslným výstřelem se padesátka skalních bikerů seřadila, ředitel závodu všem popřál hodně štěstí a jelo se.
Pak už bylo všechno, dá se říct, standardní. Pravda, v tomto počtu startujících nedocházelo ke strkanicím ani krátce po startu, hrstka těch nejlepších ujela a ostatní se zmítali v prvním stoupání s luxusním dostatkem prostoru.

Trať byla krásná. Jako úplný neznalec této lokality nemůžu posloužit erudovaným výkladem, které kopce jsme zdolali a jak se jmenovaly nemnohé vísky, kterými se projíždělo. Jisté je jen to, že trať stavěl někdo, kdo místní přírodu dokonale zná a rozumí horské cyklistice. I v krajně nepříznivých povětrnostních podmínkách se drtivá většina rozbitých lesních cestiček dala jezdit, výjimku tvořila první část finálního výjezdu, který by ale zřejmě ani za suchého počasí jetelný nebyl díky navezenému množství kamení.

S odstupem pár hodin po dojezdu mně nezbylo, než obdivovat dobrovolníky na trati, kteří závod zajišťovali skutečně dobrovolně bez nároku na odměnu, obsluhu občerstvovaček, která dokázala všechny nešťastníky v tom psím počasí povzbudit a pochválit, stejně tak jako nezdolného moderátora v cílovém prostoru, jehož projev si nezadal s nasazením matadorů na podobných akcích evropského formátu. Nevím, jak to dokázal, ale obávám se, že bez pomoci nějakého ředidla krve to nebylo v lidských možnostech.

Na duši mě pohladilo i posezení řady účastníků po skončení závodu, dekorování vítězů a rozdání cen v hospodě U čápa. Vypadalo to spíš tak, jako když se sejde stará parta na abiturientském srazu. Moc se mi to všechno líbilo a pokud to bude jen trochu možné, rád se do Příchovic příští rok zase podívám. Jedno je snad jisté; hnusnější počasí rozhodně nebude, drobné připomínky jsme si s pořadatelem vyříkali v hospodě a jak jsem koutkem oka pozoroval Standu Pelce, toho to také nepřejde. Ubohá paní Pelcová...

Výsledky 50 km muži:
1. Robert Novotný (Factor Bike Teplice) 2:16:33 hod.
2. Martin Hušek (Axit Doldy) +2:25 min.
3. Vojtěch Jindřišek (MTB Team Příchovice) +2:41
4. Jan Černý (MTB Team Příchovice) +3:11
5. Jakub Rydval (KC Kooperativa SG Jablonec n.N.) +15:14

Výsledky 50 km ženy:
1. Petra Kottová (Volvo Auto Hase) 2:50:07 hod.
1. Pavlína Černá (MTB Team Příchovice) +3:44 min.
3. Barbora Hanušová (Kellys Bike Ranch) +32:50

Kompletní výsledky ZDE

Web závodu: www.mtbteamprichovice.cz/mtbmarathon.htm