Světové pumptracky vznikají na Valašsku, vyrábí je Kanaďan

Firma Bikeparkitect sídlí na okraji Vsetína, v bývalé výrobně kuchyní vznikají skládací pumptracky. Staví je Kanaďan Erik s ogarem Josefem...

Autor: Jan Němec
Světové pumptracky vznikají na Valašsku, vyrábí je Kanaďan

Když jsem byl letos na jaře ve Vancouveru, jen těžko jsem si dokázal představit lepší místo k životu. Potkal jsem se tam i s několika Čechy, kteří jsou součástí poměrně velké české komunity v jihozápadním cípu Britské Kolumbie a ti si myslí to samé, co já. Minulý týden jsem ale navštívil Kanaďana z Vancouveru žijícího v Česku. Ve Vsetíně. A úspěšně tu podniká. "Jde to i obráceně, tady je taky krásná příroda, máte tu krásné ženy a dobré pivo" vysvětluje Eric Burgon svou motivaci zůstat v České republice. 

Jednatřicetiletý Erik Burgon spojil před lety své síly s o čtyři roky starším Josefem Grycmanem. Společně teď vyrábí skládací pumptracky a navrhují bikeparky. Své produkty pod značkou Bikeparkitect vyváží do dvou desítek zemí světa, letos zatím vyrobili 35 pumptracků.  Ten nejlevnější stojí 300 tisíc korun. "Za celý rok to bude asi čtyřicítka," uvádí na pravou míru Erik slušnou češtinou s valašským přízvukem. 

 

"Potkali jsme se na angličtině, Erik učil a já byl žák," popsal nám první setkání dvou budoucích společníků Josef, který původně pracoval pro společnost Obce Servis, která na Valašsku projektovala například Cyklostezku Bečva. Slovo dalo slovo a Pepa s Ericem začali budovat svůj první společný pumptrack.

Kanaďan měl už pár staveb drah za sebou. Ten první vyrostl v roce 2003 v italském Finale Ligure, kam původně jel jako jezdec v Dangerous Dan's Flow Show. "Vždycky jsme někam přijeli a museli si všechny North Shore překážky postavit sami. V Ligure mě pak požádali, abych jim postavil něco pro běžné lidi. Původně měla vzniknout jen dřevěná dráha, ale chtěl jsem jí dát pár překážek. Až následně jsem zjistil, že se to dá jezdit bez šlapání…."

Za otce pumptracku se ale nepovažuje. "To by asi bylo příliš odvážné tvrzení, určitě existovalo někde něco v hliněné podobě, ale troufám si tvrdit, že dřevěný pumptrack jsem postavil jako první já". Erik nakonec strávil v Itálii pět let, kde se mu kupily další projekty na stavbu trailů a drah, nejvíce právě ve Finale Ligure. Tam také potkal svou současnou ženu. Češku, se kterou má tři děti.

"Potkal jsem jí asi po deseti dnech, co jsem byl v Itálii, byla tam na brigádě," vzpomíná Erik, který se nakonec před pěti lety přestěhoval do Vsetína. To, co uměl nejlépe, začal využívat i u nás. Podílel se na nejednom trailu na Valašsku a jeho rukopis tak nesou nedaleké Bike Park Kyčerka nebo Bikepark Bílá. Navíc se dostavily i první zakázky ze zahraničí. Znovu z Itálie.

"V roce 2010 přišel požadavek, aby se pumptrack mohl přemístit a hlavně, aby neprášil a nebylo z něj bláto v případě deště. Jasnou volbou bylo dřevo. Začali jsme s Pepou budovat naší první skládačku. Stavěli jsme ji u Pepy na zahradě a dohromady nám to trvalo přes měsíc," dál líčí začátky.

Pumptrack

Jde o dráhu plnou zábavy pro všechny :-) Jezdí se po okruhu složeném ze zatáček a vln, uzpůsobeném na jízdu bez šlapání. Principem je, jak už název napovídá, pumpování. Pumpují se nerovnosti, díky nimž jezdec udržuje rychlost svého kola. Pumptrack je vhodný nejen pro zkušené bikery, kteří si chtějí zatrénovat a zlepšit fyzickou kondici intenzivním pumpováním, ale také pro děti a rodiče. Je bezpečný a především hravý.

V roce 2011 pak společně začali vychytávat mouchy a pilovat svou stavebnici, kterou mají dokonce patentovanou. "Nechceme se po někom vozit, spíš naopak. Neradi bychom, aby někdo vyrobil něco podobného, patentoval to a nám nakonec zakázal výrobu," upřesňuje Josef. Dřevotřísku tak postupně nahradil sklolaminát s textilií. Jednotlivé segmenty do sebe zapadají jak pověstný hrnec na zadnici. Všechny díly jsou vyrobeny z českých produktů.

"Modřínové dřevo je z Beskyd, textilie je z Liberce a sklolaminát je přímo ze Vsetína. Sjezdili jsme půl Evropy, když jsme hledali dodavatele laminátových odlitků, nakonec jsme zoufalí narazili na ogara ve Vsetíně, který řekl: jasně, to dokážu…. Za ty 3 roky je to velký rozdíl v konstrukci dráhy, každý kus je o malinko lepší."

Dnes sídlí firma Bikerparkitect s pěti zaměstnanci v Rokytnici u Vsetína ve dvoupatrové hale, kde se dříve vyráběly kuchyně. Dole je výrobna a sklad, nahoře kanceláře. "Byl to risk vzít si takovouhle výrobnu do nájmu, neměli jsme na tento rok domluveno moc zakázek, jen asi tři, ale rozjelo se to," prozrazuje dále Erik. Projektu věřil a úspěch ho prý nepřekvapil. Čekal ho.

"To já tedy rozhodně ne," opáčil opatrnější Josef Kanaďanovi, kterému je sebevědomí od narození jaksi vlastní. "Na příští rok máme už 30 objednávek do Německa, neuvěřitelně se to rozjelo.  Budeme muset přibrat další halu tady v tom areálu, musíme vyrobit tak sedm pumptracků za měsíc. Možná deset," usmívá se Erik. Při představě 120ti drah za rok se mu ale protáčí panenky. "To už se na kolo nedostanu skoro vůbec!" To se ani nedivím, vždyť oba dva mají rodiny, Josef čeká čtvrtý přírůstek a Erik má tři děti, nejmladšímu je 7 týdnů. "Není jednoduché to skloubit." 

Denně musí v dílně vyrobit minimálně 10 segmentů dráhy. Pak uspokojí zakázky, které většinou odcházejí v kontejnerech do světa. Kdo jsou jejich zákazníci? Města, obce, školy a bikeparky. Pumptracky tak vyváží do Kanady, USA, Jižní Afriky, Anglie, Irska, Spojených Arabských Emirátů, Itálie, Polska, Francie, Španělska, Řecka, Rakouska, Německa…, vypočítává Erik. Na všechny si ani nemůže vzpomenout a musí nahlédnout do počítače. "Jo a nejdražší jsme prodali do Austrálie, stál 38 tisíc euro, měřil 100 metrů, vážil 3 tuny a na hromadě toho bylo 40 krychlových. Vešel se do jednoho kontejneru," chlubí se Josef. 

Objevily se i první poptávky na betonové dráhy, které se rovněž mohou poskládat ze segmentů stavebnice. "Je to ideální řešení, zahrne se to hlínou, že kouká jen samotná dráha, konstrukce je pod trávou. Je to stabilnější a bezpečnější, navíc se to za několik let může zase převézt na další konec města. Problém je hlavně v dopravě," pokračuje Josef a ukazuje nám první instalace betonových drah. 

"Velký zájem je o ně v Americe, proto jsme také začali spolupracovat s firmou ve státě Missouri, kde vyrábí  překážky pro skateboardisty. Musím přiznat, že jsme na ně úplně zapomněli, soustředili jsme se jen na bikery a oni se na tom v dost velkém měřítku prohánějí i na longboardech nebo koloběžkách."

V Česku zatím velký zájem o dráhy není. Skládačka je drahá a města či obce raději investují do klasických dětských hřišť. "V Německu to mají u školy a děti se tam o přestávce prohánějí…. Ono to k nám také jednou dorazí, to jsem si jistý," pokyvuje hlavou Erik. Největší pumptrackové dráhy v Česku ze vsetínské dílny tak dnes najdete v Bikeparku Kyčerka nebo ve Vrbně pod Pradědem.  

Více informací na webu www.bikeparkitect.com nebo Facebooku

Foto: archiv Bikeparkitect, Tomáš Gladiš, Jan Němec

Přečteno - 15079x Tagy: pumptrack eric bourgon bikeparkitect
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. ZávodyFotogalerie: Mistrovství světa - Pumptrack - Durban 2024
    Fotogalerie: Mistrovství světa - Pumptrack - Durban 2024
  2. Mistrovství světaDokázala to! Sabina Košárková vyhrála mistrovství světa v pumptracku!
    Dokázala to! Sabina Košárková vyhrála mistrovství světa v pumptracku!
  3. Ostatní závodyMS v pumptracku v sobotu hostí jihoafrický Durban, Košárková obhajuje stříbro
    MS v pumptracku v sobotu hostí jihoafrický Durban, Košárková obhajuje stříbro
  4. OstatníA dream come true! Michal Maroši se dočkal pumptracku v jeho rodných Benátkách
    A dream come true! Michal Maroši se dočkal pumptracku v jeho rodných Benátkách
  5. OstatníKrosová velmoc Tábor má první asfaltový pumptrack! Stavěl ho Michal Maroši a jeho crew
    Krosová velmoc Tábor má první asfaltový pumptrack! Stavěl ho Michal Maroši a jeho crew
  6. PozvánkyV Tošovicích se pojede o účast na mistrovství světa v pumptracku
    V Tošovicích se pojede o účast na mistrovství světa v pumptracku

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744