Švýcaři kralovali v Dolomitech, Manďáková devátá

Závod s velkým „Z“. Südtirol Dolomiti Superbike, kde se v minulosti jezdili jak světové poháry v maratonu tak mistrovství světa v této disciplíně, se v italské Vilabasse konal již pošestnácté. Tři a půl tisíce lidí na startu sem přijelo ze třiatřiceti zemí světa, někteří až z Austrálie, Indonésie nebo Brazílie. Za spalujícího žáru horského slunce je na trati povzbuzovalo několik tisíc diváků. Přestože se závod jezdí na území Itálie, historicky patří území k Rakousku a je to dodnes patrné i na do detailu vypracované organizaci závodu, která ze Südtirol Dolomiti Superbike dělá jeden ze šperků nejen evropského mountainbikingu. Široké okolí Villabassy závodem doslova žije – na jeho organizaci se podílelo pět set dobrovolných pořadatelů!

Kratší trasu závodu (56,9 km/1688 m převýšení) vyhráli Klaus Fontana (2:13:08) a rakouská maratonská mistryně Theresia Kellermayr (2:46:34). Ta jen o dvacet vteřin předčila pro změnu italskou mistryni Mariku Covre. Tak jako si závody horských kol zpestřují své léto čeští lyžaři, to stejné platí i Italech. Na kratší trase Südtirol Dolomiti Superbike tak startoval třeba italský sjezdař Christoph Innerhofer nebo bronzový medailista v kombinovaném lyžování z OH ve Vancouveru Alessandro Pietin, který obsadil slušné 61. místo.

Mnohem významnější bylo ale dění na trati dlouhé 119,9 kilometru, během nichž nastoupali účastníci přes 3800 výškových metrů. To je ten skutečný Südtirol Dolomiti Superbike. Vloni tu vyhrál bývalý maratonský mistr světa Massimo De Bertolis (Full Dynamix), který tedy přijel obhajovat. Vedle něj stáli na startovní čáře němečtí specialisté na MTB etapáky Stefan Sahm a Karl Platt z týmu Bulls i jejich týmový kolega a francouzský mistr Thomas Dietsch. Počítat se ale muselo i s domácími závodníky jako je Marzio Deho, Johann Pallhuber, Mirko Celestino nebo Mike Feldere. Ti všichni a také tropické počasí byli příslibem pořádného nářezu. Celkově startovalo 1396 závodníků!

V Itálii se již tradičně startuje poměrně brzy. Pro nejlepší závodníky jde sice „jen“ o pět hodin, ale hobíci z hloubi startovního pole potřebují na absolvování dlouhé a těžké tratě přece jen více času. V půl osmé se tedy za mohutného povzbuzování davů diváků vydala na trať první vlna startujících.

Překvapením bylo v prvních kilometrech počínání finského bikera Jukky Vastaranty (Tampereen Pyora Union), který peloton přivedl na vrchol prvního stoupání, vyhrál prémii na vrcholu Plätzwiese a tempo na špici závodu udával ještě v půlce závodu. Za ním projížděli přes Kreuzberg Švýcar Huber a Italové Pallhuber, De Bertolis, Felderer, Deho, a Celestino. Čtyřicet kilometrů před cílem ale začal útočit Urs Huber, jemuž se povedlo poměrně velkou vedoucí skupinu rozmělnit. Krok s bronzovým medailistou z mistrovství světa, které se shodou okolností tehdy jelo na téže trati, udrželi jen Mirko Celestino a Mike Felderer. Poslední jmenovaný z týmu Full Dynamix ale v posledním kopci už nenašel dost sil na to, aby do souboje Hubera s Celestinem zasáhl a dojel si tedy pro bronz se ztrátou dvou a půl minuty.

Švýcarsko-italská dvojice předvedla skutečně boj do posledního kilometru a v cíli je dělilo jen 19,8 vteřiny. Vítězství slavil v cíli Švýcar Urs Huber, jemuž místní trať evidentně sedí. Kromě zmíněného bronzu z MS v kategorii elite, která zde před dvěma lety jela oddělený závod v sobotu, zde totiž tehdy přesvědčivě vyhrál i následující den. Nyní si tedy připsal už své druhé vítězství v závodě, který nese přízvisko „nejtěžší v Dolomitech“. Takřka 120 kilometrů objel v čase 4 hodiny 50 minut.

„Už včera na tiskové konferenci jsem říkal, že chci vyhrát. Tak jsem rád, že to nevyznělo jako chvástání, a že se mi to skutečně povedlo. I když mi Celestino s Feldererem pěkně zatápěli,“ řekl Urs Huber. Vedro mu ale patrně nevadilo. „V Austrálii to bylo mnohem, mnohem horší,“ dodal čtyřiadvacetiletý biker, který jak si mnozí z vás vzpomenou, vyhrál loňskou Crocodile Trophy.

Druhé místo si tedy vyválčil Ital Mirko Celestino, který v závěru bojoval s křečemi. „Na vítězství to dnes nebylo, Urs jel hodně dobře. Ale i druhé místo je super výsledek,“ řekl v cíli závodník týmu Semperlux Axevo Haibike, který se koncem července chystá společně s Mario Dehem na bikový etapový závod Trans Alp. Jeho kolegovi Crhovi ale v závěru pořádně došlo – z první skupiny odpadl a v závěru ztratil devět minut, čímž klesl na osmé místo mezi Němce z Bulls.

Mezi ženami triumfovala Švýcarka Erika Dicht (Wheeler IXS Swiss Team), která trať zdolala o necelou hodinu pomaleji než její krajan Huber. Podle svých slov to byl její první závod v letošní sezóně neboť dokončovala studia. Nechala za sebou i známou maratonkyni Piu Sundstedt (Rocky Mountain). „Neměla jsem svůj den a závodem jsem se protrápila. Zato Erika dnes jela výborně,“ pochválila svou občasnou sparingpartnerku Finka. Třetí místo v Itálii vybojovala britská šampiónka Sally Bigham (Topeak Ergon).

Nejlepšími Čechy na dlouhé trase Südtirol Dolomiti Superbike byli Barbora Radová-Manďáková (Cyklotrenink.com, 9. místo) a Jan Vokoun (KL Sport Most, 176.).

Závod s náročnou tratí a pohádkovými výhledy, který je příkladný svou organizací. To je ve zkratce Südtirol Dolomiti Superbike. Sedmnáctý ročník se pojede zase za rok, druhý víkend v červenci.

Výsledkové listiny: services.datasport.com/2010/mtb/dolomiti/
Web závodu: www.dolomitisuperbike.com

Foto: archiv pořadatele